Datum vložení: 4.5.2007
velice by mě zajímalo,mohou-li se vzít bratranec a sestřenice, kteří jsou od sebe ve vstahu, kterému se říká: „z druhého kolena“.
Někteří říkají, že to je vyloučeno, jiní zase že to už není ani rodinná příslušnost, že to nemá na nic vliv, že není co řešit.
Děkuji za odpověď.
Kán. 1091: § 1: V přímé linii příbuzenství je neplatné manželství mezi všemi, kteří jsou mezi sebou v linii vzestupné i sestupné z lože manželského.
§ 2: V pobočné linii je manželství neplatné až do čtvrtého stupně.
Kán. 1078: § 3: Nikdy se nedává dispens od překážky pokrevenství v přímé linii nebo v druhém stupni pobočné linie (collateralis).
(použito pracovního neoficiálního překladu ThDr. Františka Poláška, který je k dispozici na www.knihovna.net )
Z toho vyplývá, že biskup může dispenzovat od překážky pokrevního příbuzenství pouze v boční linii (osoby nejsou vůči sobě ve vztahu předek a potomek), a to jen ve třetím stupni (jde o vztah strýc–neteř a teta–synovec; dovolení jen výjimečně) nebo ve čtvrtém stupni (bratranec a sestřenice).
Ve vámi uvedeném případě mezi bratrancem a sestřenicí by to tedy překážka skutečně byla, ale biskupem dispenzovatelná, tedy biskup může z oprávněného důvodu dát dovolení.
Nevím přesně, co tím myslíte, když říkáte „z druhého kolena“. Předpokládám ale, že myslíte vztah, který je označován někde tradičně jako „vlastník“ (někde se říká „sestříně“), tedy ještě o jeden krok dál, než je bratranec–sestřenice, to znamená je společný pradědeček a prababička, jejichž děti mají další děti (mezi sebou jsou bratranci a sestřenice) a ta mají ještě další děti a ty jsou si v tom vzdálenějším vztahu (!) „vlastníky“ (děti těch, kteří jsou si vzájemně bratranci a sestřenicemi). Pokud jste myslel tento případ, to už je šestý stupeň v boční linii a na tu se nevztahuje žádná překážka manželství.
Podrobněji, i k různým výjimečnějším případům, se vyjadřuje Kodex církevního práva v kánonech 1073–1094.
___________
Takto věc vysvětluje i studie kanonisty Jiřího Kašného Zneplatňující překážky (manželství) – De impedimentis dirimentibus (Revue církevního práva č. 26, 3/2003):
Manželství mezi blízkými pokrevně příbuznými osobami jsou odmítána z etických, sociálních a genetických důvodů.
Současný Zákon o rodině stanoví, že manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky, tzn. např. mezi otcem a dcerou, matkou a synem nebo prarodičem a vnučkou. Co se týká osob, které mají společného předka, zákon o rodině zakazuje manželství mezi sourozenci.
Podobně kanonické právo zakazuje manželství mezi předky a potomky. Dále kanonické právo zakazuje manželství mezi sourozenci, mezi strýcem a neteří nebo tetou a synovcem a mezi bratrancem a sestřenicí. Tyto zákazy se vztahují jak na ty, jejichž pokrevní příbuzenství navazuje na platné manželství, tak také na ty, kteří jsou pokrevně příbuzní, i když
jejich rodiče nebyli sezdáni nebo otcovství nebo mateřství nebylo legálně určeno.
Předek a potomek jsou příbuzní v přímé linii (např. babička a vnuk). Ti, kteří mají společného předka, ale nejsou vůči sobě předek a potomek, jsou příbuzní v boční linii (např. strýc a neteř). Stupeň se stanoví tak, že se sečtou všechny osoby v jedné linii, pokud se jedná o přímou linii, nebo v obou liniích, pokud se jedná o boční linii, a odečte se společný předchůdce (kmen). Tedy mezi babičkou a vnučkou je pokrevní příbuzenský vztah v přímé linii druhého stupně. Mezi strýcem a neteří je pokrevní příbuzenský vztah v boční linii třetího stupně.
Kanonické právo nedělá rozdíl mezi situací, kdy sourozenci mají oba rodiče společné, a situací, kdy mají jen jednoho společného rodiče. V obou případech jsou tito sourozenci příbuzní v boční linii druhého stupně. Podobně není rozdíl v tom, zda sestřenice a bratranci mají dva společné prarodiče nebo jen jednoho. Dispens neboli zbavení vázanosti překážkou pokrevního příbuzenství je možná v případě čtvrtého a výjimečně i třetího stupně pokrevního příbuzenství v boční linii.
Překážka adoptivního příbuzenství je podobná překážce pokrevního příbuzenství. Tato překážka vzniká ne kvůli společným předkům, ale kvůli právnímu vztahu, jehož součástí jsou osobní, rodinné vztahy. Všeobecně se má za to, že adoptivní dítě má mít všechna práva a povinnosti jako dítě pokrevní a k těmto podmínkám patří také zákaz uzavřít manželství s blízkými rodinnými příslušníky. Kanonické právo nemá vlastní zákony, které by regulovaly podmínky adopce a osvojení, ale respektuje zákony jednotlivých zemí. Když podle světského práva vznikne adoptivní příbuzenství, kanonické právo stanoví, že platně nemohou uzavřít manželství ti, kdo jsou ve vztahu adoptivního příbuzenství a to v přímé linii nebo ve druhém stupni boční linie. Podobně zákon o rodině zakazuje manželství mezi příbuznými na základě osvojení a pokud osvojení trvá, a sice mezi těmi, kdo jsou na základě osvojení vůči sobě předek a potomek nebo sourozenci.
Otázka:
Dobrý den,velice by mě zajímalo,mohou-li se vzít bratranec a sestřenice, kteří jsou od sebe ve vstahu, kterému se říká: „z druhého kolena“.
Někteří říkají, že to je vyloučeno, jiní zase že to už není ani rodinná příslušnost, že to nemá na nic vliv, že není co řešit.
Děkuji za odpověď.
Odpověď:
Kodex církevního práva říká v této věci toto:Kán. 1091: § 1: V přímé linii příbuzenství je neplatné manželství mezi všemi, kteří jsou mezi sebou v linii vzestupné i sestupné z lože manželského.
§ 2: V pobočné linii je manželství neplatné až do čtvrtého stupně.
Kán. 1078: § 3: Nikdy se nedává dispens od překážky pokrevenství v přímé linii nebo v druhém stupni pobočné linie (collateralis).
(použito pracovního neoficiálního překladu ThDr. Františka Poláška, který je k dispozici na www.knihovna.net )
Z toho vyplývá, že biskup může dispenzovat od překážky pokrevního příbuzenství pouze v boční linii (osoby nejsou vůči sobě ve vztahu předek a potomek), a to jen ve třetím stupni (jde o vztah strýc–neteř a teta–synovec; dovolení jen výjimečně) nebo ve čtvrtém stupni (bratranec a sestřenice).
Ve vámi uvedeném případě mezi bratrancem a sestřenicí by to tedy překážka skutečně byla, ale biskupem dispenzovatelná, tedy biskup může z oprávněného důvodu dát dovolení.
Nevím přesně, co tím myslíte, když říkáte „z druhého kolena“. Předpokládám ale, že myslíte vztah, který je označován někde tradičně jako „vlastník“ (někde se říká „sestříně“), tedy ještě o jeden krok dál, než je bratranec–sestřenice, to znamená je společný pradědeček a prababička, jejichž děti mají další děti (mezi sebou jsou bratranci a sestřenice) a ta mají ještě další děti a ty jsou si v tom vzdálenějším vztahu (!) „vlastníky“ (děti těch, kteří jsou si vzájemně bratranci a sestřenicemi). Pokud jste myslel tento případ, to už je šestý stupeň v boční linii a na tu se nevztahuje žádná překážka manželství.
Podrobněji, i k různým výjimečnějším případům, se vyjadřuje Kodex církevního práva v kánonech 1073–1094.
___________
Takto věc vysvětluje i studie kanonisty Jiřího Kašného Zneplatňující překážky (manželství) – De impedimentis dirimentibus (Revue církevního práva č. 26, 3/2003):
Manželství mezi blízkými pokrevně příbuznými osobami jsou odmítána z etických, sociálních a genetických důvodů.
Současný Zákon o rodině stanoví, že manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky, tzn. např. mezi otcem a dcerou, matkou a synem nebo prarodičem a vnučkou. Co se týká osob, které mají společného předka, zákon o rodině zakazuje manželství mezi sourozenci.
Podobně kanonické právo zakazuje manželství mezi předky a potomky. Dále kanonické právo zakazuje manželství mezi sourozenci, mezi strýcem a neteří nebo tetou a synovcem a mezi bratrancem a sestřenicí. Tyto zákazy se vztahují jak na ty, jejichž pokrevní příbuzenství navazuje na platné manželství, tak také na ty, kteří jsou pokrevně příbuzní, i když
jejich rodiče nebyli sezdáni nebo otcovství nebo mateřství nebylo legálně určeno.
Předek a potomek jsou příbuzní v přímé linii (např. babička a vnuk). Ti, kteří mají společného předka, ale nejsou vůči sobě předek a potomek, jsou příbuzní v boční linii (např. strýc a neteř). Stupeň se stanoví tak, že se sečtou všechny osoby v jedné linii, pokud se jedná o přímou linii, nebo v obou liniích, pokud se jedná o boční linii, a odečte se společný předchůdce (kmen). Tedy mezi babičkou a vnučkou je pokrevní příbuzenský vztah v přímé linii druhého stupně. Mezi strýcem a neteří je pokrevní příbuzenský vztah v boční linii třetího stupně.
Kanonické právo nedělá rozdíl mezi situací, kdy sourozenci mají oba rodiče společné, a situací, kdy mají jen jednoho společného rodiče. V obou případech jsou tito sourozenci příbuzní v boční linii druhého stupně. Podobně není rozdíl v tom, zda sestřenice a bratranci mají dva společné prarodiče nebo jen jednoho. Dispens neboli zbavení vázanosti překážkou pokrevního příbuzenství je možná v případě čtvrtého a výjimečně i třetího stupně pokrevního příbuzenství v boční linii.
Překážka adoptivního příbuzenství je podobná překážce pokrevního příbuzenství. Tato překážka vzniká ne kvůli společným předkům, ale kvůli právnímu vztahu, jehož součástí jsou osobní, rodinné vztahy. Všeobecně se má za to, že adoptivní dítě má mít všechna práva a povinnosti jako dítě pokrevní a k těmto podmínkám patří také zákaz uzavřít manželství s blízkými rodinnými příslušníky. Kanonické právo nemá vlastní zákony, které by regulovaly podmínky adopce a osvojení, ale respektuje zákony jednotlivých zemí. Když podle světského práva vznikne adoptivní příbuzenství, kanonické právo stanoví, že platně nemohou uzavřít manželství ti, kdo jsou ve vztahu adoptivního příbuzenství a to v přímé linii nebo ve druhém stupni boční linie. Podobně zákon o rodině zakazuje manželství mezi příbuznými na základě osvojení a pokud osvojení trvá, a sice mezi těmi, kdo jsou na základě osvojení vůči sobě předek a potomek nebo sourozenci.
Na otázku odpověděl:
Mgr. Petr Nešpor
