Odpověď:

Křížová cesta se 14 zastaveními, jak je dnes známe, vznikla v první pol. 17. stol. ve Španělsku. Odtud ji potom především následovníci sv. Františka z Assisi šíří do dalších zemí. Nešlo však o „vynález vytvořený od stolu“. Je zde mnohem hlubší a velmi zajímavá historie. Například známý apokryf O smrti Mariině (zřejmě z 5. století) vypráví, jak prý Panna Maria chodívala ke konci života po Jeruzalémské křížové cestě, a tak dala sama základ pro tuto formu modlitby. Poutníci do Svaté země navštěvovali posvátná místa, včetně Božího hrobu a Kalvárie (dokl. ze 4. stol.). Ve středověku vznikají středověké pašijové hry (někde až 47 „zastavení“). V Německu a v Holandsku se v 15. stol. objevuje „pobožnost k pádům Kristovým“ . Později se hovoří o „zastaveních“ (6 až 15). Tyto formy postupně krystalizovaly v tu podobu křížové cesty, jak ji známe dnes. Velkým rozkvětem obrazových cyklů křížových cest bylo v polovině 18. století, dalším vrcholem je 2. polovina 19. století.
Co se týká formy, nepatří křížová cesta do oficiální liturgie, ale k lidové zbožnosti nebo zbožným cvičením. Zdravá lidová zbožnost bývala, je a bude určitým projevem živé konkretizace víry a liturgie v každodenním životě člověka.
Celkový smysl křížové cesty vyjadřuje Ph. Hannotel (17. stol.), když říká, že: 1) Je to posílení víry v Krista. Vidíme, že on jediný nás smířil s Otcem, je jediný prostředník mezi lidmi a Bohem. 2) Ujasňuje pocit hříchu. Ježíš padá na cestě, protože padáme my. 3) Učíme se chápat smysl kříže, vlastních nehod a utrpení. 4) Poznáváme, co znamená oddanost do Boží vůle. 5) Ježíš nesoucí kříž, je příklad všech opravdových ctností a výzva k následování.
Další informace různého druhu se dají najít na adresách:

Křížové cesty na Pastorace.cz

Křížové cesty - kniha

Křížové cesty a odpustky

Křížové cesty v Čechách, na Moravě a ve Slezsku