Odpověď:

Vytrhnout tyto dva citáty z jejich kontextu a postavit je proti sobě by asi nebylo tím nejlepším řešením pro jejich pochopení. První citát (Jan 14,27), který zazněl při poslední večeři, je povzbuzení pro učedníku a zároveň přání, aby v nich samotných i mezi sebou navzájem panoval Boží pokoj. Druhý citát z Mt 10,34 se vztahuje na situaci, kterou autor/autoři evangelia v době sepisování textu již prožívali, a to že Kristus a jeho učedníci budou odmítáni, že přijetí víry v Krista bude mít za následek i rozdělení v rodinách, mezi příbuznými, což ostatně není zkušenost jen biblického autora, ale i dnešních křesťanů. Kristův pokoj neznamená celosvětový univerzální mír, protože se zlem se nelze "spřátelit", ani to není omezení lidské svobody, takže je stále vystaven možnosti odmítnutí a potírání.

Pokud ovšem chceme dát oba úryvky za každou cenu do souvislosti, pak je lze parafrázovat asi takto: "Podívejte se, i moje osoba se stane předmětem sporů a vy jako moji učedníci, jako i ti, kdo díky vám ve mě uvěří, budete odmítáni dokonce i od vlastních příbuzných. Ve vás i mezi vámi ať ale panuje můj pokoj, nebojte se těch, kdo vás budou pronásledovat, zlo na vámi nakonec nemůže zvítězit. Vy se snažte, aby vaše jednání bylo vedeno touhou po pokoji a usilujte o to, aby z vás pokoj a klid vyzařoval, určitě nerozněcujte krvavé spory."