Odpověď:

Při formulaci dotazu si autor zřejmě trochu popletl data. Vznik jednotlivých novozákonních spisů je datován kolem roku 50, nikoli 50 let po Ježíšově uřižování a zmrtvýchvstání. Vezmeme-li v úvahu fakt, že jednotlivé novozákonní spisy nebyly vydány knižně a neexistoval systém klimatizovanýchj vědeckých knihoven, ale že šlo o rukopisy v jednom jediném vyhotovení a uvážíme-li všechny vlivy, kterým byly takové písemnosti vystaveny (počasí, běžné opotřebení při čtení a přenášení, nevhodné uložení, vliv škůdců ap.), pak je zřejmé, že se více než 2000 let ani dochovat nemohly.

Naše civilizace se mohla dostat teprve k opisům, kterých již bylo více exemplářů a byla tedy i vyšší pravděpodobnost, že nekterý z nich všechny zmíněné negativní vlivy přečká (například v Kumránských jeskyních). To, že se tak skutečně stalo u opisů pocházejících už z poloviny 1. století, je pak spíše zázrak.