Odpověď:

No to jsme přece probírali minulý rok na spolču!? Že vy jste chyběl? :-))
Dobře, tak já to vysvětlím ještě jednou...

A když byl o samotě, vyptávali se ho ti, kdo byli s ním, co znamenají podobenství. I řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, děje se všechno v podobenstvích, aby `hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno´. Mk 4,10-12

Tento úryvek, který spojuje Ježíšovo podobenství o rozsévači a jeho vysvětlení učedníkům, je typickým příkladem vzniku a redakce evangelia. Exegeté se s určitostí odvažují tvrdit, že samotný text podobenství je vlastní Ježíšovo dílo, zatímco od verše 10 začíná vysvětlení evangelisty, který se na dostyčný příběh dívá očima člověka, který zná Velikonoční události a pochopil smysl Ježíšových slov. Běžně se taková pasáž v evangeliu označuje jako redakční vsuvka. Pro toto tvrzení jsou samozřejmě pádné důvody: např. lingvistické. Zatímco text podobenství je typicky semitský co do používání větné sklatby (pouze hlavní věty), vysvětlení podobenství je v hlavních a vedlejších větách (řecký způsob)...
Co chce evangelista těmito záhadnými slovy vlastně říct?
Především rozděluje lidstvo na ty, kdu jsou "uvnitř", a ty, kdo jsou "vně". Ti uvnitř jsou Ježíšovi posluchači a učedníci, kteří se obrátili; ti vně jsou v odstupu od Ježíše, nejsou jeho učedníci, protože nechtějí projít vnitřní konverzí. Podle Markova přesvědčení jsou Ježíšova podobenství o Božím království natolik subtilní a závažná, že jim nemůže porozumět člověk, který neprošel vnitřním obrácením a nestal se Ježíšovýn učedníkem. Pro "ty vně" jsou podobenství nesrozumitelná, nemohou pochopit jejich pravý smysl.
Osobní obrácení zůstává podmínkou pro pochopení Božího království, pro pochopení tajemství osoby Ježíše Krista a pro pochopení vlastního života.

Důkladnější rozbor těchto 3 veršů najdete v: RUDOLF PESCH, Il Vangelo di Marco - parte prima, Paideia Editrice Brescia, 1980, str. 380-387.