Odpověď:

Vážený tazateli!
Na Vaši otázku se neodpovídá snadno. Jednak pro to, že není zřejmé, jakého účinku chcete "zrušením křtu" dosáhnout a jednak proto, že je zabarvena jakýmsi nepřátelstvím a odsudkem. Slyším v tom: nechci s vámi mít nic společného. A přece asi cítíte, že něco s námi (křesťany) společného máte a ptáte se, co udělat, aby to tak nebylo. Křest je základním, účinným znamením křesťana, věřícího a vy se považujete za ateistu. Chápu tedy, že svůj křest, který Vám v dětství zprostředkovali rodiče, toužíte zrušit, aby nic nerušilo Vaši identitu "ateisty". Křest, ovšem, "vtiskuje nezrušitelné znamení (charakter) příslušnosti ke Kristu. Toto znamení nesmaže žádný hřích, i když hřích zabraňuje křtu, aby přinášel ovoce spásy. Křest se uděluje jednou provždy .." cituji z katechismu katolické církve. Tedy zrušit nezrušitelné nedokážeme, ale nějakou naději Vám učení církve přece nabízí. "Hřích zabraňuje křtu, aby přinášel ovoce spasy".

Je tedy pro Vás, když ho "v srdci" odmítáte, neúčinný, nepřináší Vám to, co brát nechcete. Můžete odmítnout nabídnutý dar. Bůh, který Vám ve křtu nabídl "život věčný", "život Boží", svůj dar nevnucuje, i když Vás stále považuje za svého syna a čeká a věří, že se ke svému "Tvůrci" a "Otci" vrátite. To, že jste nyní "ateista" Vám umožňuje také Bůh, neboť byste se nemohl nazvat ateistou (a =proti, teista =Bohu věřící), kdyby Boha nebylo a neměl byste možnost se vůči němu vymezit. To, že jste byl vychován v "křesťanské demagogii", to je mi líto a přeji Vám setkat se s pravou křesťanskou vírou, která by Vám umožnila poznat milujícího, respektujícího, "lidského" pravdivého Boha, kterému je jakákoliv demagogie samozřejmě cizí, protože stvořil člověka ke svému obrazu a chce ho svobodného, schopného života v pravdě a lásce.

A kdybyste přece měl silnou potřebu formálního aktu zřeknutí se víry, tak se můžete vydat do místa křtu a oznámit tam svůj "opad od víry", jak se tomu říká a příslušný farní úřad to zaznamená do knihy "Opadů od víry". Nakonec Vám nemohu nepřát, přestože Vás osobně neznám, abyste ve svém ateismu byl vnitřně poctivý, očistil své nitro od těch podob boha, které Vás lidsky deformují a spoutávají a dospěl k pravdě o člověku a Bohu a nalezl pravý pokoj, neboť "lidské srdce je nepokojné dokud nespočine v Tobě, ó Bože!", jak to vyjádřil jeden velký hledač pravdy už ve 4. století.