Odpověď:

Ikdyž tuto knihu neznám, pokusím se o obecnější odpověď.

P. Giuseppe Tomaselli byl exorcistou na Sicílii od svých 32 let. Měl k tomu oficiální pověření svým biskupem a později biskupy několika diecézí.
Pojem oficiální katolická literatura je zavádějící. V jistém smyslu by se dalo říct, že oficiální katolické texty jsou dogmata a ostatní výroky magisteria. Ostatní katolická literatura nese "nihil obstat" diecézního biskupa či ordináře. To ale znamená jen tolik, že daná knížka není v rozporu s katolickou naukou.

Jako exorcista se setkával často s posedlými. Na jihu Itálie je tento fenomén hodně rozšířený. Jeden můj spolubratr, P.Igino Troiani. je jedním z exorcistů diecéze Řím. Zrovna minulý měsíc jsem byl při jednom exorcismu.

To, že peklo existuje, je jedna z věcí, které jsou při exorcismu evidentní. Ďábel existuje, peklo existuje.

Na druhou stranu to ale při exorcismu často vypadá, že do pekla máme všichni mnohem blíž, než je tomu doopravdy. Ďábel často háže špínu na všechny kolem, snaží se vzít naději, snaží se říct, že to všechno nemá smysl, protože nakonec stejně skončíme u něj.
V tom exorcismu, u kterého jsem byl před pár týdny, neustále opakoval, že to nemá cenu, že se chce zabít, že nemá cenu žít... že boj už je prohraný, že pro tu ženu už není žádná záchrana... Pouštěl se i do jejího manžela a říkal, že má v moci i jeho... že jí nikdo nemůže pomoct.

Víme ale taky, že oddělit nás od Boha je to, co ďábel chce. A používá k tomu dvě cesty: první obecně známá je pokušení k hříchu. Druhou cestou, kterou používá stejně mistrnně je, že se z toho co pokouší, stává ten, co obžalovává. Snaží se nám vzít naději na odpuštění, na to že Bůh nás přes to všechno může mít rád.
Víme, že za náš hřích zemřel Ježíš a že tedy hřích nad námi nemá moc. Víme ale také, že spásu Bůh nikomu nevnucuje, že ponechává na naší svobodě, zda přijmeme nebo odmítneme jeho milosrdenství, které nám nabízí.

A právě tady útočí ďábel po tom, co nás svedl ke hříchu: snaží se nás přesvědčit, že nám Bůh nikdy odpustit nemůže, že se nikdy nepolepšíme, že navždy zůstaneme s našimi starými hříchy, že nemá smysl se zpovídat, protože to v našem životě nic nezmění... po kapkách nám vsugerovává, že nemá smysl doufat v Boží lásku a milosrdenství... A to je jediný způsob, jakým nás od Boha může doopravdy odtrhnout.

Víme, že ďábel je prvotřídní lhář, že mu jde o naše zavržení a že je schopný všeho, aby toho docílil. Nakolik při exorcismech otce Tomaselliho byl nucen říkat pravdu a nakolik mu byla ponechána fakulta lhát, je těžké posoudit. Prošel jsem si teď zápis jednoho z Tomaselliho exorcismů, kde otec používá formuli: "Jestli nám máš ještě co říct a jestli ti to Bůh dovolí...", která by mohla nechat poměrně širokou svobodu k vlastnímu projevu ďábla a tedy k eventuálním jeho subtilním lžím.

Interpretace zkušenosti exorcisty je tedy vždy možná dvojí, podle toho zda myslíme, že ďábel říká pravdu nebo zda podezříváme jeho lež.

Ježíš nám řekl: "Nebojte se. V domě mého Otce je mnoho příbytků." V nebi je místo pro každého z nás. Nebojte se.

Konkrétně na tuto knížku ti neodpovím, protože ji neznám. Důvěřuj ale v Boží milosrdenství, v to že On tě má opravdu rád. A pamatuj si, že do pekla se můžeš odsoudit jenom sám, pokud odmítneš Jeho lásku a milosrdenství. Děkan teologické fakulty papežovy university Nicola Ciola psal, že představa pekla naplněného dušemi, co skřípou zuby a jsou zklamané, je mylná. Bůh nás neodsuzuje, pokud někdo jde do pekla, jde tam proto, že ho volí... a po celou věčnost už pak není nic, co by změnilo jeho rozhodnutí. Proto je peklo věčné, není možné se z něj dostat, protože člověk v něm nikdy nezačne litovat.

Důvěřuj v Boha. Důvěra v Něho ti jednou dovolí obejmout Jeho milosrdenství a přijmout spásu. Nemáme důvod se bát, protože Bůh nás má opravdu rád a je to On, kdo už jednou provždy vyhrál. Ďábel, jak nám říká kniha Zjevení, je "looser", definitivně poražený. Nemá nad námi žádnou moc, pokud mu neuvěříme, že Bůh nás nemá rád.