Odpověď:

Vzhledem k tomu, že nedisponuji přímým a jistým vhledem do Boží mysli, bezprostředně nevidím, co si On myslí o těch, kteří odmítli Jeho povolání. Proto Vám s neomylnou a jistou určitostí nejsem schopen říci ani ANO, ani NE.
Domnívám se však, že povolání je Boží pozvání a Bůh respektuje naše lidské rozhodnutí. Máme svobodnou vůli, ta je Boží dar. Bůh nikoho nenutí.
Na druhé straně říkají mistři duchovního života a nakonec i proroci, že Bůh člověka tvoří s jistým záměrem (srv. Jer 1,5: "Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě, dal jsem tě pronárodům za proroka."). Jinak řečeno: s každým má Bůh svůj záměr a už jej předem pro tento cíl disponuje. Ale máme možnost odmítnout. Ovšem s plným vědomím důsledků, které pro nás plynou (člověk třeba časem zjistí, že "vlohy" měl pro něco jiného). Neznamená to, že by nám Bůh přestal žehnat, ale že respektuje naši volbu.
Vždyť konečně každý z nás je povolán ke svatosti a kolikrát my toto povolání odmítáme... A přesto se Bůh "netváří uražene", ale stále nás pozvedá a odpouští...