Odpověď:

Můžeš to nějak vědecky dokázat? Až budeš starší, pokud by ses dal na studium filosofie, pak ti asi dojde, že empirické vědy nemohou říct nic významného k otázce existence nebo neexistence Boha.
Respektuju tvůj názor na vznik světa, ale i tak si nedovedu představit evoluci, kterou by "neřídil" Bůh tím, že jí dal cíl v Kristu - bodu omega na konci dějin.

Můžeš si myslet, že lžeme a že jsme vždycky lhali. Ale zase: filosofie by ti řekla, že lhát znamená, říkat něco jiného, než o čem jsi přesvědčený, že je pravda. Můžeš se mýlit, ale to neznamená, že lžeš. My říkáme to, v co pevně věříme, protože jsme uvěřili svědectví lidí před námi.

Svědectví apoštolů, evangelistů... lidí, kteří měli přímou zkušenost s historickou postavou Krista a s jeho vzkříšením. Je to 5 různých historických pramenů, vlastně jediných pramenů, které o tom hovoří... a všechny se v tom shodují. Z hlediska čisté historické vědy není rozumný důvod pochybovat o tom, že mluví pravdu. Navíc ke lži potřebuješ nějaký motiv.
Když Russell zakládal Svědky Jehovovy, měl dobrý finanční motiv lhát, protože si tím vybudoval sít lidí, kteří kupují a zadarmo rozdávají na ulicích jeho časopisy.

Když apoštolové po tom, co se setkali se vzkříšeným Ježíšem, přestali mít strach ze smrti, otevřeli ty zabedněné dveře a začali o něm vyprávět, věděli, že tím na zemi pro sebe nic nezískají a že riskují smrt.
Z jedenácti, kteří zbyli po Jidášově zradě, jich 10 bylo pro jejich víru umučeno a jedenáctý zemřel ve vyhnanství a nucených pracích.
Věděli, že to riskují, protože věděli, co se stalo s Ježíšem. Lidé, kteří jim uvěřili, věděli že riskují totéž a po 300 let (což je asi 9 generací, byli křesťané pronásledovaní, mučení, předhazovaní lvům, zabíjení...).
Máš nějaké plausibilní vysvětlení pro tohle jejich riskování? Myslíš, že to byli chroničtí lháři a riskovali život jen proto, aby si mohli ještě naposledy zalhat?

Myslím, že z hlediska zdravého rozumu je mnohem rozumnější věřit jejich svědectví, protože když přijmeš víru, pro kterou umřeli, najednou do sebe všechno zapadá.

A navíc: nejde jenom o studium dějin, nejde jenom o to, že Ježíš žil, byl zabit a vstal z mrtvých před 2000 lety. Jde o to, že skutečně vstal a že v celých dějinách církve i každý v osobním životě s ním děláme nějakou zkušenost. Zkušenost, že tam nahoře je někdo, kdo nás lidi má přes to všechno čeho jsme schopní rád.

Pokud nevěříš v Boha, nechceš nebo nemůžeš věřit, (což znamená, že věříš, že není - i to tvoje je a vždycky bude jenom víra, opačná té naší) přesto se snaž být dobrým člověkem, hledat pravdu a věrnou lásku. Pokud se o to budeš snažit, prožiješ svůj život v pokoji.

A pokud máme pravdu my s naší vírou, po smrti se stejně potkáme v nebi. Protože po osobní smrti každého z nás, až se setkáme s Ním v tom okamžiku, kterému my říkáme "osobní soud" a co lidé, kteří prošli klinickou smrtí, popisují jako životní film... po tomto setkání už nebude rozdíl mezi lidmi co věří v Boha a lidmi co věří, že Bůh není. Jediným rozdílem pak bude láska, kterou jsme se během života naučili žít... A milovat je možné i bez poznání Boha. Láska dává životu smysl a toužíme po ní všichni bez rozdílu.
Ti, kdo věří v Boha, jsou jenom trochu svobodnější, protože na ničem na zemi nelpí absolutně, protože poznali nejvyšší dobro v Bohu, který je neuchopitelný...

Pokud si chceš psát o nečem konkrétním, můžeš přímo na můj e-mail. Má to ale smysl, jenom pokud tě opravdu něco zajímá. Nemá smysl, abys obhajoval svůj názor třeba předhazováním zla, kterého se lidé v církvi v minulosti dopustili. Co se inkvizice týče, učíte se v Čechách dosud komunisty manipulovanou (nafouklou) historii, protože dnešní učitelé se to tenkrát učili. Jinak ale přiznáváme, že v našich dějinách je i hodně zla, stejně jako v dějinách celého lidstva. Protože se ale jedná o období středověku, nepřináší to nic podstatného k poselství víry, k tomu podstatnému z ní, že Ježíš byl ukřižován, zemřel a vstal z mrtvých a že spolu s ním i my všichni jednou vstaneme k novému životu.