Datum vložení: 6.3.2002
Otázka:
Nejeden muj znamy je zastancem radostneho zpusobu, radostneho zivotniho stylu-GAUDETE IN DOMINO SEMPER, ITERUM DICO GAUDETE - muzeme slyset pri treti nedeli adventni.
Co delat, kdys se to casto nedari?
Pritel je nespokojeny, nezije radostne, protoze jeho manzelka nedba o svuj zevnejsek (obezita, neslusive strojeni), jejich manzelstvi neni stastne-tento stav trva jiz desetileti... .
Priteli vyse uvedene velmi vadi, rika, ze hresi pohledy na upravene zeny. Naopak klidne snasi, ze ho manzelka-jak manzelky maji ve zvyku-urazi, poodcenuje i sikanuje.Je to patrne bezna vlastnost soucasnych zen a moudry muz by se tim nemel znepokojovat.
Jen kdyby se snazila byt pritazlivejsi...
Odpověď:
Toto je jeden z citlivých problémů, proto se domnívám, že se nedá odbýt lakonickým: "Slibovas jí lásku, úctu a věrnost až do smrti, tak to musíš vydržet!" V každém manželství dojde k určité krizi zevšednění, kdy "vyhoří" první láska. Ale "desetiletí" je na běžnou krizi přece jen docela dlouhá doba. Možná, že si ona žena ani neuvědomuje, že dělá něco špatně. Manželem si je "jistá", nemusí si ho nijak získávat, předcházet si ho. Bohužel muži (a to je zakódováno v mužské psychice) přece jen na vnější zjev dost dají. Ne bezdůvodně dochází ke krizím manželství tam, kde manžel přijde do kontaktu s mnohem atraktivnější ženou, než je vlastní manželka (zvláště pokud na sebe vůbec nedbá). Zda odolá "pokušení", záleží už na jeho vnitřním duchovním potenciálu. Může se to zdát zbytečné, ale i toto je třeba zdůrazňovat snoubencům při přípravě ke sňatku: snažit se o to, aby byli pro sebe krásní.
Snad by mohl pomoci nějaký rozhovor s danou ženou. Musí to být samozřejmě člověk, který je s ní v úzkém přátelství, jemné a decentní upozornění na nedostatky totiž člověk snáze přijme od přítele než někoho neznámého. Svému příteli přejte a vyprošujte hodně trpělivosti, protože nátlak či nějaké radikální řešení jako rozchod manželů je až mezní záležitost, která je východiskem z neřešitelné a nesnesitené situace.
Na otázku odpověděl:
P. Mgr. Petr Šikula