Odpověď:

Už prvotní církev dbala na to, aby nemocní a umírající měli možnost přijímání eucharistie i mimo slavení bohoslužby. Proto se eucharistie uchovávala, původně v domech kleriků, později v samotných kostelech. Zpočátku se k tomuto účelu používala sakristie nebo malý výklenek v lodi kostela či nádoba ve tvaru holubice zavěšená se stropu, později se díky rozvíjející se eucharistické úctě začaly používat svatostánky větší, které pojmuly i monstranci k výstavu eucharistie. A znamením, že se v daném místě uchovává eucharistie, byla permanentně hořící lampa - věčné světlo. Přesnou dataci, kdy se začalo používat, dnes těžko zjistíme.