Odpověď:

Protože se nezměnilo zednářství, nemohl se ani změnit postoj Církve k němu. První vyjádření k této věci pochází od papeže Lva XIII z roku 1884. V encyklice "Lidský rod" prohlásil, že filosofické ideje a morální pojetí zednářstí jsou protichůdné ke katolickému učení a její aktivity směřují přímo proti Církvi.
V novém Kodexu kanonického práva sice již není exkomunikace zníměná, ale chybí v něm i zákaz pro kněze účastnit se honů. Neznamená to tedy, že kněží mohou po 25.1.1983 lovit zvířata, ale že to již není aktuální. Aby se nerozšiřovaly názory o ústupku vydala Kongregace pro nauku víry 23.2.1985 dokument "Neslučitelnost křesťanské víry se zednářstvím" a v něm zdůraznila, že se stanovisko Církve nezměnilo. Potvrzuje, že zápis do zednářských společenství zůstáva Církvi zakázán a věřící, kteří tak učinili jsou ve stavu těžkého hříchu a nemohou přistupovat k svatému přijímání.
Hlavně nelze souhlasit s relativismem a klimatem tajemství, které může činit z lidí nevědomé nástoje. Přestože by se mohlo zdát, že víra v Architekta vesmíru a morální principy, jsou vstřícné náboženství.
Pro katolického křesťana není možné žít svůj vztah k Bohu dvojím způsobem. Jedině Ježíš Kristus je učitel pravdy a jedině v něm mohou křesťané najít světlo a sílu žít podle Božího plánu v práci pro dobro své a svých bratří.