Odpověď:

O jiný způsob přijímání Eucharistie žádají biskupské konference Svatý Stolec. Od roku 1969, po tisísileté odmlce, je povolováno přijímání takzvaně na ruku. Po schválení mohou věřící mimo obvyklého přijímání do úst (které je možné i vkleče) nebo přijímání namočené hostie a případně napitím z kalicha, také přijmout hostii na zkřížené dlaně. Pojednává o tom několik církevních dokumentů Memoriali Domini, Immensae caritatis, De sacra communione. Takové přijímání má stejně ukazovat úctu ke skutečné přítomnosti Krista v Eucharistii, také musí zůstat zachován charakter přijímání (nejde o braní), a rovněž věřící odpovídá: Amen.
Způsob záleží vždy na přijímajícím. I děti přijímají Tělo Páně; děti samotné se rozhodují, zda přistoupí ke stolu Páně a proto je i způsob jakým to provedou druhořadý. Vždyť nejsou vylučovány ani z přijímání podobojí.
Co se týká věku, děti mohou přijmout Nejsvětější Svátost, pokud mají dostatečné poznání a byli připraveny farářem. Pius X. snížil v Quam singulari věk z 12 na 7 let a kongregace upřesnila, že stačí i méně.

Jedině hostii omočenou v kalichu nelze přijmout na ruku, jinak neexistují omezení.
Kněz nemůže ovlivnit komu a jak podá, nemůže vlastně ani odepřít, má však dbát na to, aby zvlášť děti byli vhodně poučeny. Je zároveň pravda, že pro děti je vhodnější přijímat do úst.
Vlastní podmínky jsou, aby věřící měli čisté ruce a použili jednoznačné gesto (přeložené dlaně). Potom rukou vloží bez další manipulace hostii do úst (lze maximálně poodstoupit do boku).
Je podivuhodné, jak se tento způsob, přes známe rčení Roma locuta est, causa finita est, zpochybňuje. Nejvyšší autorita dovolí, aby každý volil způsob podle svého uvážení a přesto někteří vidí třísky bližních. Ptám se se svatým Pavlem: Proč by moje svoboda, měla být souzena cizím svědomím?
Pán Ježíš přece věděl, co dělá. Prosím tedy, aby případné názory byli korektní a respektovali hierarchii.