Jaroslav Žák
(*1906, †1960, Praha) byl český prozaik, autor humoristických a satirických próz. Vystudoval na FF UK latinu a francouzštinu. Pracoval jako středoškolský učitel, nejdéle na gymnáziu v Jaroměři. Po 2. světové válce pracoval jako scénárista Československého státního filmu a stal se spisovatelem z povolání. Po únoru 1948 byl vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů za politické satiry. Deset let nesměl publikovat, překlady a drobnou publicistiku uveřejňoval pod cizími jmény. Konec starých časů Týnecké obyvatelstvo bylo totiž jak rasově, tak třídně neuvědomělé a libovalo si v nezdravém míšení kast. To se jevilo i v tom, že mezi jednotlivými třídami byly uzavírány příbuzenské svazky, řada dělnických chlapců studovala a vystudovala na reálném gymnáziu, a s takovým lidem pak mají třídní revolucionáři potíž, poněvadž nikdo neví, čí vlastně je. A to má každý vědět, jinak není žádná pranice možná. Rozdělíš lidi na černé a bílé, na červené a modré, na blondýny a brunety a teď se, člověče zrzavá, honem někam hlas, bude se to mydlit a to nejde, abys zůstal stranou.
Zpět