Kamila Bendová, Václav Benda
Dopisy přes mříže Náladu mám dobrou a jsem ve všech směrech (krom toho propuštění) pln naděje a odhodlání, Bůh mi vskutku hmatatelně a účinně pomáhá (byť je to trochu jiné než na Ruzyni, neboť při téhle vita activa nezbývá moc času na přemýšlení a rozhovor) a všechno je tedy fajnový – jen mám občas chuť si někomu postěžovat, jakého zpropadeně náročného Boha jsme si zvolili. Nu, alespoň budeme vskutku sůl země, jestli na to ovšem nezanevřeme – ale na to je zase to podobenství o obilném zrnu, které musí zemříti, aby vydalo klas.
Zpět