Mystik

Autor knihy: David Torkington
Nakladatelství: Karmelitánské nakladatelství

Tento díl Torkingtonovy knihy má podtitul Od meditace ke kontemplaci. Rybář a chovatel ovcí Petr Calvay žije na pustém hebridském ostrůvku. (Až při opakované četbě tohoto dílu trilogie mi došlo, jak symbolická povolání pro duchovního vůdce přisoudil Torkington hlavnímu hrdinovi:-). Kněz Jakub Robertson působí ve světě. Tím, co je svedlo dohromady, je hledání vztahu s Bohem a modlitba. Petr poskytl Jakubovi mnoho cenných a životem potvrzených rad pro modlitební život. Ale až dosud se vyhýbal tématu mystické modlitby. I duchovní život je jako chůze po schodech. Je potřeba postupovat od prvního schodu, nelze začít ve třetím patře. A mystická modlitba není určena jen mnichům v klášteře. Petr o této modlitbě vypráví na příkladu lásky jeho vlastních rodičů, tedy pomocí obrazu srozumitelného každému z nás.

Jakube, vzpomínáš, vyprávěls mi, jak sis uvědomil, že tvůj modlitební život je naprosto nedostačující. Jak jsi na to mohl přijít? Nebylo to Božím dotykem?

Boží dotyk může přijít při vnímání krásy přírody nebo uměleckého díla, v zážitku blízkého vztahu s člověkem apod.

Ale proč by se měl Bůh najednou rozhodnout, že se k nám vztáhne a dotkne se nás právě tímto způsobem? … Svatý Jan říká, že Bůh je láska. Přesnější by bylo říct, že Bůh nás miluje neustále. Důvod, proč jeho lásku nezakoušíme, spočívá v tom, že jsme příliš zaneprázdněni sami sebou. Ale znenadání, v kombinaci nějakého silného vnějšího podnětu a vnitřní připravenosti srdce jsme najednou na krátkou chvíli schopni okusit lásku Boží, která nás ve skutečnosti obklopuje neustále. Říkám takovým zkušenostem „mystické ochutnávky“. Pro člověka pravé modlitby, který se díky očišťování stal citlivějším na Boží přítomnost, je tento druh zážitku poměrně běžným. … Začátečník teď touží hledat Toho, který se ho dotkl, aby mohl ještě plnější měrou zakusit nekonečnou lásku, která se k němu sklonila. Tady ale vůbec nejde o povolání k zasvěcenému životu, ale o povolání k plnosti života, a to platí pro všechny.

K mystickému životu je povolán každý, protože toto slovo tradice užívá, aby popsala zážitek, v němž je člověk stále více vtahován do lásky Boží.

Petr vypráví Jakubovi o manželství svých rodičů, o prvním zamilování a o postupném přerůstání ve zralou a nesobeckou lásku, o krizích, které vztah posunuly k větší hloubce a kvalitě. Analogie se vztahem k Bohu a s krizemi modlitby je zřejmá. Petr používá také myšlenky z díla velkých mystiků Terezie z Avily a Jana od Kříže.

Takže na mystické cestě jde vlastně o očišťování, o to, abychom byli očištěni od hříchu a sobectví, které zabraňují Bohu, aby v nás přebýval. Očistec je jen tradiční slovo, jehož se užívá, aby se popsala bolest, kterou musí sobecká bytost projít, aby se stala nesobeckou. Bolest je nevyhnutelnou věcí, má-li zemřít starý člověk a narodit se nový. Bůh různým způsoby působí skrze svou přítomnost i nepřítomnost, skrze světlo i temnotu, skrze smrt i vzkříšení, aby člověka očistil od všeho, co mu brání, aby s ním vešel v dokonalou jednotu.

„Chleba?“
„Ano, prosím. „
„Je ti dobře?“
„Ano, jen jsem se trochu zasnil.“ Omluvil jsem se. Když Petr vzal do ruky chleba a začal ho lámat, uviděl jsem ho takového, jak ještě nikdy. Ztělesňoval člověka, jakým jsem se toužil stát, a já se cítil poctěn tím, že s ním mohu sdílet jídlo, jako sám Ježíš sdílel jídlo se svými učedníky na cestě do Emauz. Jako jim, tak i mně hořelo srdce celou tu dobu, kdy mi Petr vysvětloval, že Kristus musel trpět, aby mohl vstoupit do slávy, právě tak, jako ti, kdo ho chtějí následovat.

Než jsem odešel, podal jsem mu ruku. Vzal ji do obou dlaní a díval se na mne očima plnýma soucitu. Nic neříkal.