Tváří v tvář utrpení

Autor knihy: Guy Gilbert
Nakladatelství: Nakladatelství Portál

„Do háje, Guy, jsi kněz, tak nám dej nějakou odpověď!“

„Žádnou nemám!“

Ale byl to tvůj Bůh, kdo stvořil utrpení a zlo, tak odpověz!“

Pak už toho mám až po krk, a vyprávím jim jeden příběh, aby pochopili, že utrpení pochází ze zla, ale zlo nebylo stvořeno Bohem.

Kněz v černé kožené bundě, z devatenáctého pařížského obvodu, známý i za hranicemi Francie, vychovatel delikventní mládeže, se potkává s utrpením a bolestí velice často, a jeho mladí se jej ptají po smyslu toho všeho. Je to také jedna z klasických námitek ateistů proti Bohu a náboženství, a tato otázka zajímá každého, kdo se s bolestí a utrpením setkal ve vlastním životě.

Gilbert se dotýká jednotlivých druhů bolesti, vypráví příběhy konkrétních lidí a dává životem vyzkoušené rady co dělat tváří v tvář utrpení.

Je potřeba sdílet s druhým jeho úzkost a pomoci mu, aby se svou nemocí mohl bojovat. Ve styku s utrpením jsme často nešikovní. Je velmi důležité naslouchat a podat ruku. Učinit uklidňující gesto, darovat květiny, to je jako darovat Boží úsměv. I jen skutečnost, že jsme s nemocným ve spojení, mu přináší světlo, které zmírňuje jeho utrpení.

Gilbert na otázku PROČ odpovídá JAK. Tedy, jak se zachovat, když trpíme my nebo někdo nám blízký. A je to také mnohem vhodnější, ptát se, co mám dělat, když utrpení přijde, jak se zachovat a co z toho mohu vyzískat v takové těžké chvíli.

Z lidského hlediska se utrpení zdá neospravedlnitelné. Vnímáme ho jako skandál, nespravedlnost. Abychom ho dokázali zvládnout, je třeba o tom hluboce rozjímat, vytrvale meditovat. Kdybych nebyl knězem, jistě bych nedokázal snést to, co prožívám. … Kdybych nevěřil, že za tím utrpením ještě něco je, už dávno bych rezignoval.

Na konci knihy je souhrn rad. Vybírám ty, které mne trefily přímo do srdce:

Když se vám nedaří, jste nemocní nebo zranění nebo smutní, nechte si pomoci.

Nestyďte se za handicapy členů rodiny, vnímejte je, buďte na ně hrdi.

Rozjímejte o tom, co máte, život vám už hodně nadělil.

Mějte rádi poražené a oběti.

Naučte se odpouštět a prosit za odpuštění. Smiřte se se svými vlastními limity a s hranicemi druhých.

Buďte velkorysí všemi možnými způsoby.

Smiřte se se stárnutím, abyste dokázali lépe prožívat přítomnost. Nikdy si nepřestávejte dělat plány, neztrácejte naději.

Milujme se právě teď, neztrácejme ani minutu.

Mluvte o zemřelých, je to pro vás dobré.

Obětujte své utrpení druhým a Bohu.