Já hráč

Autor knihy: Martin S.
Nakladatelství: Nakladatelství Daranus

Knihu mi půjčila kamarádka se slovy – to je síla. A byla to síla, která mě dva dny držela v bezpečné vzdálenosti od smetáku, dřezu s nádobím a žehličky. Jen číst, číst a zjistit jak to bylo dál. Kniha má v podtitulu slovo zpověď, a přitom je mnohem víc o pekle, než o nebi. I když – pár andělů strážných se stránkami knihy také proletělo. Jinak by snad kniha ani nevznikla.

Tato Zpověď opravdového gamblera je upřímnou detailní výpovědí člověka, který padl hodně hluboko do bahna elektronické rulety, videoloterijních terminálů a nonstop heren. Správný katolík si může myslet, že jej (a jeho dětí) se to netýká, že je to otázka několika málo ztroskotanců na okraji společnosti. Martin předtím, než propadl tomuto peklu, studoval právnickou fakultu, obchodoval s realitami, provozoval tenisovou školu a sám dobře hrál. Ale stačilo stoupnout na okraj šikmé plochy, párkrát to zkusit, snad z nudy nebo touhy získat rychle trochu víc peněz. Martinovým snem bylo postavit tenisovou halu, kde by mohl trénovat svoje svěřence i v zimě. A pár tisíc mu chybělo. Ale ten sešup už nešlo ubrzdit. Martin prohrál peníze, které měl na stavbu haly, svoje úspory, peníze půjčené od rodiny a kamarádů, vytloukal půjčkami klín klínem s tím, že „jednou se to přece musí podařit a vrátí se mi to, co jsem tam naházel“.

Jel jsem si domů pro další peníze. Všem jsem oznámil, že zase letím, protože mám ještě nějaký jednání na druhym konci Prahy. Už zase jsem lhal...
Kouknu do kapsy, kolik jsem sebral doma poslepu. Nějak jsem to přehnal. Ale nevadí, snad už mám dostatečnej rozum, abych to nenechal v herně, který už dávno říkám sráčovna. Vzal jsem si totiž pětatřicet tisíc. Třicet strkám do kapsy a těch pět rozměňuju na menší.

Hraju asi dvě hodiny a je to furt nahoru a dolů, nemůžu se přešplhat víc než tisícovku přes vklad. Volá mi mamka a píše Kačenka, ať jí vezmu pár věcí v obchodě a v lékárně. Posílám jí krátkou esemesku a vycházim před sráčovnu, abych zavolal mamce zpátky.
„Tys mi volala? Měl jsem nepřijatej hovor,“ pokládám jí zbytečnou otázku.
„Kde jsi? Proč nebereš telefon? Kačka na tebe čeká,“ říká starostlivě. Z jejího hlasu cítím podezření.
„Měl jsem prohlídku nemovitosti a pak jednání, ještě půjdu nakoupit a tak za půl hoďky jsem doma.“

Vracím se zpátky do sráčovny a zvyšuju sázky na dvojnásobek. Dva prohozy a v kreditu je nula. Dávám do akceptoru dalších deset tisíc. Teď už hraju za dva tisíce na otočení. Další tři čistý prohozy a při čtvrtym beru litr nad vsazenou částku. Bezva, i tak už jsem deset dole. Do prdele! Z nedávno vyhranejch třiceti mám už patnáct v hajzlu. Ne, dneska to prostě musím zlomit a dostat se trochu nahoru. Takhle blbě to přece nemůže házet pořád!
Ale může! Zvyšuju postupně sázky tak, že na otočení mám skoro čtyři litry. Ale samý průlety, nebo mi to zhruba vrátí sázku. V kreditu mám posledních deset tisíc. Sázím rovnejch pět. Některý čísla by při výhře byly kolem čtyřiceti litrů nebo za podobnej ranec! „Tak pojď!“ povzbuzuju ruletu. Šestnáctka!... „Leda pěkný hovno,“ říkám si v duchu.
„Hajzl zkurvenej... Největší hnus, co mohla hodit, svině jedna šmejdská podvodná!“ křičím nahlas a třískám do rulety.

Martin se po čase dostal do situace, kdy se mu zdálo, že jediným možným řešením je sebevražda. Vydal se na Nuselský most.

Po Nuselským mostě přestali chodit lidi. Děcka už seděla ve škole, většina lidí byla v práci. Jestli je na moji závěrečnou akci vhodná chvíle, jestli na něco takovýho vůbec může bejt vhodná chvíle, tak právě teď!
Naposled se zamejšlím nad všema lidma okolo mě a nad tím, jak to vezmou. Ale ne! Nad tím prostě nemůžu přemejšlet, to bych to neudělal. A já už se rozhodl! Bude jim beze mne líp. To, co ze mě zbylo, je stejně jen zoufalý a ubohý torzo. Jdu do toho!!!
Rozpomněl jsem se, že jsem viděl u Paláce kultury sedět žebráka se psem. Mám u sebe asi sedm stovek, který mi „dole v Nuslích“ už nebudou k ničemu. Seběhnul jsem tam a dal mu je.
„Mockrát díky! Bůh vám to tisíckrát vynahradí,“ vykřikne nadšením z nečekanýho přírůstku.
„Už vynahradil, pane, už vynahradil...,“ odpovídám s cynickým ušklíbnutím.
Zkoumám zábrany, který tam kvůli sebevrahům nainstalovalo město. Dají se překonat. Znova jsem vzal telefon do ruky a posílám dvě zprávy.
První je pro mámu: „Promiň, maminko...!“
Druhá pro Kačenku: „Promiň, Beruško!“
Víc jsem nevymyslel, víc slov by znamenalo pořád to samý. Po chvilkovym váhání jsem zmáčkl odeslat, počkal jsem na doručenky a ihned vypnul mobil. Tak to by bylo.
A teď to hlavní... Přelézám zábranu a ocitám se na druhý straně plotu. Odsud Nuselák neznám. Je mi špatně a potim se. Mám děsivej strach! Pomalu se přesouvám na místo, odkud by šlo skočit. Po mostě někdo jde. Přikrčím se, aby mě nezpozoroval. Na uších má sluchátka a ničeho si nevšímá. Jde dál. Sbírám odvahu. Sedím tam v podřepu... Stačí málo, jen se pustit.

Martin se nakonec nepustil. Představil si, jak by to bylo líto jeho mamince, kterou nesmírně miloval, a vrátil se zpátky. Tento vztah s maminkou byl tím hlavním záchranným lanem, po kterém se Martin pomalu začal šplhat nahoru.

Jedna síla knížky byla právě v Martinově příběhu. Druhá síla spočívala v doslovu, který uvádí praktiky provozovatelů heren, fakta a čísla ohledně hazardu v české republice, neschopnosti (neochotě?) státu tento stav nějak zákonně regulovat a citelně zdanit. Např. uvádí, že v české republice bylo v r. 2008 víc heren a kasin, než v ostatních státech evropské unie dohromady. V naší zemi připadal jeden automat na stosedmdesát lidí, zatímco ve Francii na osmnáct tisíc(!!!).

Martinův příběh mi ukázal, že se nemám pyšně považovat za tu, které se „tohle“ nikdy nemůže stát, vždyť kývnout ďáblovi je tak snadné … a podruhé a popáté ještě snadnější. Jak často v hloubi duše vím, že bych neměla si dávat další čtvereček čokolády (prolenošit další půlhodinu u počítačové hry … každý si může doplnit to svoje), a jak lehké je říct si, že pro tentokrát se snad tak mnoho nestane…

Ježíšův příběh o pokušení na poušti je i příběhem, kterého se konečně dotýkáme se svojí zkušeností. Začínáme nově rozumět i slovům Neuveď nás v pokušení a Zbav nás od zlého, a výrokům Ježíšovým o tom, že přišel, aby nás vysvobodil.