Česko na křižovatce

Autor knihy: kolektiv autorů
Nakladatelství: Nakladatelství Zeď

Sborník příspěvků známých osobností – namátkou: Václav Cílek, Radkin Honzák, Stanislav Komárek, Petr Pavel, Jakub Szantó, Jíří Peňás, Sabina Slonková, Marek Vácha, Marek Wollner a další, které se zamýšlejí nad současným stavem naší země a okolního světa. Řada pronikavých myšlenek zaujme a posune každého, kdo se alespoň občas zamýšlí nad tím “co jsme a kam jdeme”. Ne vždy se ale jedná o radostná konstatování.

Marek Vácha:
A ano, myslím, že intelektuálové naprosto děsivě selhali a selhávají. Nedávno jsem si povzdechl před jedním docentem nejmenované teologické fakulty, že jsem snad nikdy nečetl v novinách žádný text od žádného asistenta nebo docenta nebo profesora jakékoli teologické fakulty. Že jsem nikoho z nich neslyšel v rozhlase a neviděl v televizi – a že jen ty katolické fakulty máme u nás tři, a nikdo vlastně neví, že existují, nikdo nezná žádná jména a že jejich impakt na českou společnost mi přijde nulový.
… Intelektuálové se vybíjejí v psaní odborných článků, které nikdo nečte, výměnou za tituly a peníze, a nepletou se do věcí veřejných, do nichž jim nic není.

Jan Dobrovský:
Vraťme se k 90. letům. Tenkrát jsme si dělali legraci, že největší sociální demokrat je Václav Klaus a Miloš Zeman je daleko větší pravičák. Pravda je jiná. … tenkrát při jedné recepci se Petr Kučera, takový opravdický sociální demokrat, zeptal: „Miloši, vždyť ty nejsi žádnej levičák. Proč se cpeš do sociální demokracie?“ A Miloš naklonil hlavu a říkal: „Jako vysokoškolsky vzdělaní všichni dobře víte, že na levici je nejvíce manipulovatelných idiotů.“

Petr Kolář:
Nedávno jsme měli finanční krizi, lidé jsou rádi, že je to za nimi. Chtějí se mít dobře. Zároveň se bojí všeho, co by nás mohlo ohrozit. A tak přijde paní Le Penová, pan Wilders nebo Okamura, který začne říkat, že to za vás zařídí. Vneseme sem pořádek, budete mít své jistoty. To, že ty sliby nejsou reálné, už je jiná věc. … Mluvím s lidmi mimo Prahu. Řada z nich má pocit, že jsou opuštění, a hledají někoho, kdo se jich ujme. Autoritu, která jim pomůže se uklidnit, někoho, komu budou věřit. Záleží, jak ta autorita bude vypadat. Jestli jako Masaryk, nebo jako Hitler.