Christus vivit

Autor knihy: František, papež
Nakladatelství: Karmelitánské nakladatelství

Že jsou papežské dokumenty nudné a opakující stále to samé? Nejsem si jistá, jestli to pro ně někdy platilo, já sama jsem takové nečetla. Ale pro dokumenty papeže Františka to určitě neplatí.


Christus vivit – Kristus žije – je posynodní apoštolská exhortace k mladým lidem a k celému světu, vydaná 25. března 2019. Následovala po synodě o mládeži, která se konala na podzim roku 2018. Nejde o žádný nudný a nezáživný text, ale o osobní dopis papeže Františka, adresovaný především mladým lidem, kterým je oslovuje i povzbuzuje a snaží se je nadchnout pro víru. Inspirovat ale může všechny – všichni se přece s mladými lidmi různě potkáváme a střetáváme. A všichni snad chceme zůstat mladí alespoň srdcem...


Jak vidí mladé lidi sám papež?


Před nějakou dobou se mě jeden přítel zeptal, co vidím, když myslím na mladého člověka. Toto byla moje odpověď: „Vidím chlapce nebo dívku, kteří hledají svou cestu, kteří chtějí s křídly na nohou někam rychle běžet, kteří jsou zcela ve světě a odtud hledí k obzoru očima plnýma naděje, plnýma budoucnosti a také iluzí. Mladý člověk chodí po dvou nohách jako dospělí, ale na rozdíl od dospělých, kteří je drží vedle sebe, má mladík vždy jednu nohu napřed, připraven vykročit, vystartovat. Stále ve startovní pozici. Mluvit o mladých lidech znamená hovořit o zaslíbeních, mluvit o radosti. Mladí lidé mají tak ohromnou sílu, jejich pohled svědčí o veliké naději. Mladý člověk je zaslíbení života, se kterým se pojí určitá houževnatost; je dost ztřeštěný, může se oddat iluzím a současně je schopen se ze zklamání, která z toho mohou vzejít, vzpamatovat.“


Papež mladé lidi povzbuzuje k odvaze převzít zodpovědnost za svůj vlastní život:


Nedopusť, aby tě okradli o naději a o radost, aby tě omámili a zotročili pro své zájmy. Odvaž se být někým víc, protože tvé bytí má větší hodnotu než cokoli jiného. Nepotřebuješ mít majetek nebo budit dojem. Můžeš být takový, jakého tě zná Bůh, tvůj Stvořitel, jestliže uznáš, že jsi povolán k mnoha věcem. Vzývej Ducha Svatého a kráčej s důvěrou k velkému cíli: ke svatosti. Tak budeš ne fotokopií, ale plně sám sebou.


a varuje je i před různými nebezpečími a nástrahami, která na ně číhají:


„Existují různé druhy zneužívání: zneužívání moci, financí, svědomí, sexuální zneužívání. Zde jasně vyvstává úkol vykořenit takové používání autority, ze kterého tyto formy zneužívání vyrůstají, a zabraňovat nezodpovědnosti a netransparentnosti, se kterou byly mnohé případy vedeny. Touha ovládat, nedostatek dialogu a transparentnosti, formy dvojího života, duchovní prázdnota a psychická labilita jsou živnou půdou pro korupci.“ Klerikalismus je ustavičným pokušením těch kněží, kteří si vykládají „přijatou službu jako uplatňování moci, a ne jako nesobecky a obětavě nabízenou službu. Takový postoj je vede k domnění, že patří ke skupině, která vlastní odpovědi a nepotřebuje už naslouchat a nic se učit.“ Klerikalismus nepochybně vystavuje zasvěcené osoby nebezpečí ztráty úcty k posvátné a nezcizitelné hodnotě každého člověka a jeho svobody.


V tomto velice osobním textu k mladým lidem papež František cituje různé církevní dokumenty i své předchůdce, využívá biblické citáty i citáty svatých, ale také cituje jihoamerické básníky a používá příměry z běžného života – například z přírody, ale využívá i přirovnání k nejmodernější technice:


Vždyť „život, který nám Ježíš dává, je příběh lásky, životní příběh, který se chce propojit s naším životem a zapustit kořeny do půdy každého z nás. Tento život není nějaký záchranný program, který visí v ‚cloudu‘ a čeká na to, až si ho někdo stáhne, ani nějaká nová ‚aplikace‘, kterou člověk musí objevit, nebo nějaké cvičení na způsob techniky mentálního seberozvoje. A tento život už vůbec není nějaký ‚tutorial‘, návod na vyhledávání nejnovějších zpráv. Záchrana, kterou nám nabízí Bůh, je pozvání k účasti na love story, která se spojuje s našimi osobními příběhy; ona žije dál a chce se zrodit mezi námi, abychom mohli přinášet užitek takoví, jací jsme, kdekoli jsme a s každým člověkem kolem nás. Tam přichází Pán, aby sázel a aby byl sám zasazen.“


Na závěr mi nezbývá než se připojit k papežovu velice osobnímu přání mladým lidem, na kterých stojí budoucnost nás všech:


Drazí mladí lidé, mojí radostnou nadějí je, že vás uvidím, jak běžíte běh, který je před vámi, a že předbíháte ty, kdo jsou liknaví a bojácní. Běžte „přitahováni tváří Krista“, kterého tolik milujeme, kterému se klaníme v Nejsvětější eucharistii a kterého poznáváme v těle našich trpících bratří a sester. Kéž vás v tomto běhu žene Duch svatý. Církev potřebuje vaši hbitost, vaši intuici, vaši víru. Potřebujeme je! A až dospějete tam, kam my jsme se ještě nedostali, mějte prosím trpělivost a počkejte na nás.“


Myslím, že k této knížce nabité myšlenkami už není potřeba více dodávat. Vezměte a čtěte!