Myšlenky za volantem

Autor knihy: Marek Eben
Nakladatelství: Nakladatelství Brána

Vůbec jsem netušila, že Marek Eben mimo jiné píše sloupky do motoristického časopisu. Dozvěděla jsem se o tom až díky knížce Myšlenky za volantem, kde jsou vybrané sloupky otištěny a vydány.

Jeho sloupky jsou krátké, týkají se běžného života – a vzhledem k zaměření časopisu – především starostí a radostí běžného motoristy či řidiče. Je to tedy takové milé, oddechové čtení. Na druhou stranu nejsou ani trochu banální. Marek Eben se umí poeticky vyjadřovat i o běžných věcech každodenního života, pohrát si s jazykem – a co je snad nejvíc vzácné, udělat si legraci i sám ze sebe.

A nebojí se s humorem sobě vlastním dotknout i témat víry – a při tom dokáže oslovit velkou škálu čtenářů, nejen těch „kostelních“:

Což o to, gumy, o ty my se staráme. Horší je to s dušemi. V tom kostele si člověk duši aspoň trochu dohustí – ne, že by neměla záplaty, to určitě má, ale když ji dohustíte, někam dojedete. Docela by mě zajímalo, kdyby se dělaly takové silniční kontroly našich duší, jak by to dopadlo. Nevěra –2 body, pomluva –2 body, lež –1 bod, milosrdná lež – řešeno domluvou. Nasbírali byste dvanáct bodů a už byste mazali na pouť do Santiaga de Compostela. Možná je klika, že se to nedělá, kdyby tomu tak bylo, asi bych se už balil.

V dnešní době může být zajímavý jeho pohled zpět – sloupky totiž vznikaly v době od 7. 4. 2014 do 19. 7. 2020 a tak tu můžeme najít i laskavý pohled na pandemii koronaviru, která je už zase aktuální:

Ale jsem optimista. Ve světě to vypadá, že se málem blíží apokalypsa, že všichni zemřeme, a já bych čekal, že Češi v takové chvíli vykoupí bible. Nikoli. Češi vykoupili droždí. To je nadějné.

V předmluvě ke knize Marek Eben nabádá čtenáře, aby sloupky, které se jim nebudou líbit, bez milosti vytrhli. Tomu je přizpůsobena i vazba knihy, která to skutečně umožňuje. Nevytrhla jsem ani jeden. Některé mě rozesmály, některé vedly k zamyšlení, v některých jsem ocenila práci s jazykem a některé mě nechaly chladnou, ale neurazil mě ani jeden. Takže tato krátká zamyšlení mohu doporučit jako lék na „trudomyslnost“ této doby i vám. A doporučuji tuto „medicínu“ užívat po kapkách.