Pozor srdce muže

Autor knihy: John Eldredge
Nakladatelství: Nakladatelství Návrat domů

Kolem nás je plno návodů na to, jaký by měl být správný manžel/otec/křesťan/: zodpovědný, ukázněný, věrný, pilný, mít smysl pro povinnost… Opravdu potřebujeme další knihu pro muže?

Tyto rady jsou správně, přesto jsme z nich unavení a znudění. Všechny tyto návody se starají jen o fasádu. Je potřeba zamířit do hloubky. Do srdce muže. Bible říká, že „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“ Bůh nemá tělo, takže tento rozdíl nemůže být tělesný. Rozdíl pohlaví je na úrovni duše, je někde hluboko toho věčného uvnitř nás. Bůh nevyrábí univerzální lidi. Bůh dělá něco úplně jiného: Dělá muže nebo ženu. Existuje mužské a ženské srdce, a každé z nich ukazuje světu odraz Božího srdce způsobem sobě vlastním.

Kápě a maskáče, šátky, revolvery, to jsou uniformy klukovství. Kluci chtějí vědět, že jsou silní, že jsou nebezpeční, že jsou někdo, s kým se musí počítat. Kolik rodičů se snažilo synovi zabránit, aby si hrál s pistolkou? Můžete to rovnou vzdát. Agrese je součástí toho, jak byl muž zamýšlen, máme ji napevno zabudovanou v konstrukci. Pokud věříme, že muž je stvořen k obrazu Božímu, neměli bychom zapomínat na to, že „Hospodin je bojovný rek, Hospodin je jeho jméno“ (2 Moj. 15,3) Kluk je bojovný rek, kluk je jeho jméno. Život od muže vyžaduje, aby dovedl být nelítostný - a nelítostně oddaný.

V srdci muže je otázka. Kdo jsem? Jaké je moje jméno? Tato otázka se v době dospívání dostává do popředí. Odpověď na ni může dát zase jen mužství. Chlapec se nemůže změnit v muže bez aktivního zásahu starších mužů. Otec, nebo jiný muž, musí aktivně zasáhnout a matka musí syna nechat odejít.

V srdci muže je touha podstoupit boj, prožít dobrodružství a zachránit krásnou paní.
Dobrodružství od nás něco vyžaduje, je pro nás zkouškou. I když se zkoušky můžeme bát, zároveň toužíme dokázat, že na to máme. Když muž ztratí tuto touhu, znamená to obvykle, že neví, jestli na to má, že se bojí, aby neselhal. A tak se rozhodne, že je lepší to nezkoušet. A tak někteří muži nenávidí neznámo, touží se usadit a mít nad životem navrch. Ale není úniku – v srdci muže je cosi divokého.

Muž však nepotřebuje jen samotný boj. Potřebuje někoho, pro koho by bojoval. Nestačí být hrdina, jde o to, být hrdinou pro někoho určitého, pro ženu, kterou miluje. V srdci každého muže je něco vášnivého.

Nebojme se naslouchat hlasu svého srdce. Co působí, že ožijeme? Co probudí naši radost? Naši sílu? Naše pocity, vášně, touhy? Kde je vás poklad, tam je i vaše srdce (Luk 12)
Nezdá se vám, že by Bůh měl rád divoké věci? Jděte se projít do bouřky s hromobitím. Jděte si zaplavat mezi kosatky. Zajeďte si do indické džungle. Většina země není bezpečná. A Bůh, když tohle všechno stvořil, řekl, že je to dobré. Dává tím najevo, že dobrodružství, riziku, prvku překvapení dává přednost. Bůh je nám někdy představován jako šachista, který má všechno pod kontrolou. Ale tak to není. Bůh podstupuje obrovská rizika. Úplně nejvíc riskoval tehdy, když dal andělům i lidem svobodnou vůli, včetně možnosti ho odmítnout. A to ne jednou, nýbrž každý den znovu.

Bůh vpustil do svého příběhu i jiné a připouští, aby ten příběh jejich rozhodnutí zásadním způsobem přetvářela. Bůh se ale neodvrací od toho nepořádku, který jsme napáchali. I dnes žije ve vztahu se světem. „A Hospodin zasáhl“ – to se v Bibli objevuje velmi často. Jen si vzpomeňte na Izraelity před Rákosovým mořem s Egypťany v patách.
Touhy srdce ženy jsou celkem jiné: žena netouží po boji, touží, aby se někdo bil pro ni (všímáte si, jak to do sebe zapadá?). Žena chce být vtažena do velikého dobrodružství. A žena chce být pro někoho krásná, přitažlivá. „Vidíš mne?“ Ptá se srdce každé dívky. „A uchvacuje tě, co vidíš?“

Také Boží srdce se ptá: Vidíš mne? A uchvacuje tě, co vidíš? Toužíš po mně? To je hlavní poselství o Bohu, jaké může žena nabídnout světu. Bůh chce být milován. Chce být pro někoho prioritou. Jak nám tohle mohlo ujít? Od první do poslední stránky Boží srdce volá: „Proč si nechcete vybrat mne?“ Žasnu nad tím, jak pokorný – a jak zranitelný – Bůh v této otázce je. „Budete mne hledat a naleznete mne“, říká. „Když se po mně budete dotazovat celým svým srdcem.“ (Jerem. 29,13)

Bůh čeká, až o něj budeme stát.