Přežila jsem

Autor knihy: Immacullée Ilibagiza
Nakladatelství: Ikar

Ta kniha je hrozná - nikoli špatně napsaná, ale odehrává se ve velmi krvavém období. Zavádí nás do Rwandy v době, kdy zde v 90. letech 20.století probíhalo systematické vyvražďování menšinových Tutsiů většinovými Hutui. Hlavním cílem knihy ale není popisovat příšerné utrpení mnoha tisíc lidí, je svědectvím obrovské víry, síle modlitby a schopnosti odpouštět.

S autorkou Immacullée strávíme několik týdnů v maličké koupelně, kde se spolu s dalšími ženami skrývala před zabijáky. Dočteme se o hrůzách, které může napáchat nenávist, o davovém šílenství. O rasismu, který nehodnotí lidi podle jejich kvalit, ale podle příslušnosti k nějakému kmeni či národu. (Není to více než aktuální v době, kdy u nás probíhají potyčky mezi Čechy a Romy?)

Na knihu volně navazuje druhý díl Odpustila jsem, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Co vám může přinést kniha, jejíž děj se odehrál v tak neskutečných podmínkách jako byla genocida ve Rwandě? Hodně. Dala mi víc než některé knihy z oblasti spirituality. Pochopila jsem několik věcí: jak bychom měli být šťastní a vděční, že žijeme ve zemi, kde už více než 60 let nebyla válka, jak obrovskou moc má modlitba, jak je životně důležité žít v intimním a živém vztahu s Kristem, že odpuštění je Boží dar a má obrovskou sílu.

Immaculée nyní žije v Americe, jezdí po světě a svědčí právě o nutnosti a síle odpuštění.