Dopisy Samovi

Autor knihy: Daniel Gottlieb
Nakladatelství: Nakladatelství Pavel Dobrovský - BETA

Knížka nese podtitul Dědečkova vyprávění o lásce, o ztrátě i darech života. Obyčejně si dopis píší lidé, kteří jsou si vnitřně blízko, ale momentálně příliš vzdálení na to, aby si spolu mohli obyčejně povídat. Daniel je po těžké autonehodě upoutaný na invalidní vozík. A malý Sam se narodil s diagnózou dětského autismu. Nebylo tudíž jasné, jestli se Daniel dožije doby, kdy Samuel bude schopen vnímat a chápat tyto dědečkovy příběhy a myšlenky. Přesto, a možná právě proto, napsal svému vnukovi Daniel Gottlieb celou řadu dopisů. Pravdy, které jsou v těchto láskyplných povídáních o životě obsaženy, jsou hluboké a univerzálně platné, ať už hledíme na svět z perspektivy ředitelského křesla, obyčejné židle nebo třeba invalidního vozíku.

Byl jsem často nemocný, v posledních letech pak opravdu vážně. Nevěděl jsem proto, zda mi bude dopřáno štěstí těšit se z dlouhodobého rozvoje našeho vztahu. Nemohl jsem vědět, jestli budu mít dost času říci Samovi všechno to, co jsem poznal z jedinečné perspektivy invalidního vozíku. Moje perspektiva je výjimečná i z dalšího důvodu – pětatřicet let jsem se věnoval praktické psychologii. Viděl jsem lidi trpět, vstávat a díky prodělaným zkušenostem jít dál a růst, zatímco jiní žili svoje životy zavrtaní do své bolesti. Viděl jsem lidi otevírat svá srdce těm, kdo se odcizili rodině. Naučili mne toho spoustu jak o odvaze a toužení, tak o tom, co to znamená být lidský.

Něco jsem se o psychologii dozvěděl z knih. Až ochrnutí mne však naučilo v klidu sedět s ušima nastraženýma a srdcem otevřeným, abych dokázal naslouchat.

Od okamžiku Samova narození jsem věděl, že mu chci vyprávět o životě a o tom, co to znamená mít za rodiče zranitelné lidské bytosti. Chtěl jsem, aby se dozvěděl o škole. Aby věděl, jak jsou přátelé důležití a jak zlí dokážou být. Chtěl jsem mu vyprávět o drogách a sexu a lásce, o práci i o penězích a o všem možném. A také jsem chtěl, aby poznal mne.

Každá kapitola z této knihy je jeden můj dopis Samovi. Většinou vyprávím o tom, co jsem se naučil. A vždycky jde o to, co to znamená být člověkem.