Crash test

Autor knihy: Mark Hart
Nakladatelství: Karmelitánské nakladatelství

Byl jsem pokřtěn a vychován jako římský katolík. Doma nás bylo osm a naše rodina nikdy nevynechala bohoslužbu. Chodil jsem do církevní školy. … Věděl jsem, kdo jsou svatí, ale rozhodně jsem nechtěl být jedním z nich. … Dokázal jsem vyjmenovat všechny svoje hříchy, ale nevěděl jsem, co na nich bylo špatného.

Mark Hart trefil hřebíček na hlavičku, říkala jsem si při četbě úvodu do knížky s podtitulem Narazit na Boží lásku. Jak moc tyhle situace známe, my, kteří jsme byli ve víře vychováni, ale neměli jsme odvahu položit si některé důležité otázky. A hlavně si na ně odpovědět. Mark přesně pojmenovává rozdíl mezi chozením do kostela a životem s Bohem.

Mnoho lidí (včetně křesťanů) o Bohu raději nemluví, aby nikoho nepohoršili. Lidé hrají s Bohem hru – přebírají, vybírají a volí si učení, které chtějí následovat, a pravdy, kterým chtějí věřit. Žijí jako by nikdy neslyšeli o hříchu a jeho následcích. Katolický bufet má otevřeno – a miliony lidí si z jeho nabídky pohodlně vybírají.

Pokud ale připustíme, že Ježíš je Bůh, všechno se změní.

Nebo, lépe řečeno, abychom se setkali s Bohem plněji, měli bychom se zřejmě v některých oblastech života – např. účast na bohoslužbě, práce, rodina, sex, radost, utrpení, … změnit. Ale to se nám moc nechce.

Říkáte, že milujete Boha? Milovat Boha a dovolit mu, aby se stal Pánem vašeho života, to jsou dvě velmi odlišné věci.

Mark začíná vyprávěním o jednom ránu v letadle. Cosi se nepovedlo a pasažéři se chystali na nouzové přistání, které se nemuselo povést.

Pasažéři šíleli, děti plakaly, … hranice mezi vyznáními zmizely jako mávnutím proutku … skoro každý se pokřižoval. Zabořil jsem tvář do dlaní a připravoval se na setkání s Ježíšem. Jak jsem se dostal až sem, v životě, ve víře, v tomto letadle? Kdo bude krmit moje psy? Hodil jsem prádlo do sušičky? Nemyslel jsem na neuskutečněné plány, myslel jsem na uskutečněné hříchy. … V tu chvíli jsem se modlil tu nejupřímnější modlitbu: „Bože, je mi to líto. Strašně se omlouvám za toho člověka, kterým jsem byl, než jsem Tě opravdu poznal.“ Vzpomněl jsem si na všechny chvíle, kdy jsem dával sebe na první místo a Boha až na druhé a doufal jsem, že si toho nevšimne. … Pochopil jsem, jak jsem používal a zneužíval sám sebe i ostatní lidi – jen proto, abych získal něco, co bez Boha získat nelze – opravdovou radost.

Tato modlitba byla pro Marka větší náraz, než ono nouzové přistání. Pomohla mu změnit úhel pohledu.

Myslel jsem, že všechno, co po mně Bůh chce, je chodit do kostela a být slušný člověk. Spletl jsem se.

Kniha nám nabízí nový úhel pohledu na „staré“ skutečnosti života. Dává praktické tipy pro to, abychom měli větší užitek ze mše svaté. Podívá se na naše snahy vypadat mladší, štíhlejší, opálenější. Probere s námi naši nechuť chodit ke svátosti smíření. Zaostří na naši představu Boha.

Cílem křesťanského života je něco mnohem víc, než přestat s hříšným nebo destruktivním chováním. Cílem je odevzdat se Bohu. Kristus nás nevolá, abychom byli lepšími lidmi. Ježíš Kristus nás vybízí, abychom se stali novými lidmi, novým stvořením. (Gal 2,20)