MT 10,8 v širších souvislostech (a sportovníma očima)

Jsou poslední chvíle před zápasem dvou království.

Království nebeské (KN) nastupuje k zápasu s královstvím smrti. Je to existenční zápas, doslova kdo z koho. Království smrti (KS) je reprezentováno velmi zkušenými a dobře připravenými zlými duchy a jimi podmaněnými lidmi. Ježíšova notoricky známá „dvanáctka“ zadarmo hrajících amatérů přijímá poslední pokyny. Mají se pustit do zápasu, jehož cílem je nejen vyhrát, ale i přesvědčit nesmírné množství stále nových a nových diváků, že podceňované království nebeské je jedinou trvale vítězící alternativou.

Při sportovních utkáních je nepřípustné, aby kdokoliv z diváků vtrhl na hřiště. V tomto zápase je to ale jinak. Žádný z nově příchozích nezůstane trvale sedět na tribuně.Do zápasu je na jedné či druhé straně nakonec zapojený úplně každý.

Království smrti ústy svého trenéra Zlého slibuje okamžité velké odměny všem, kdo se zapojí do boje v jeho dresu. Naproti tomu dres s emblémem KN je často potřísněn krví nefér hrajících soupeřů.

Nováčkům na tribuně je už po chvíli jasné, že jedna strana hraje podle nějakých pravidel, kdežto ta druhá má volnost v použití naprosto všeho, co poskytuje jakoukoliv výhodu. Účinnou reklamou i odměnou trenéra Zlého je možnost tvořit si vlastní pravidla, spojená až s „božskou“ příchutí ráje. Pro velkou většinu nově příchozích diváků je to nesmírně lákavé. A nejen to, sladkým vidinám podléhají i mnozí v dresu KN. Na druhé straně ale mnoho z družstva KS po určitém čase zjišťuje, že z těch otloukaných protivníků a jejich Trenéra vyzařuje něco velmi přitažlivého, co v jejich mužstvu chybí. Že je okamžité výhody a možnosti nedovedly ke svobodě, jakou si představovali. Že jsou čímsi podmaněni, svázáni, že jsou blízko bezmocnosti a dokonce smrti, za kterou už není nic. Zato u jejich podceňovaných soupeřů je to nějak jiné... A tak si kladou otázku: Je ještě vůbec nějaká šance osvobodit se z těsného dresu Zlého?

Tento staletí trvající zápas doslova na život a na smrt se hraje bez přerušení i v této chvíli. Hraješ v něm i ty, i já. Z původní „jedenáctky“ už nezůstal nikdo. Do zápasu dali po vzoru svého Trenéra všechno a byli většinou podobně jako on zabiti. (Zvláštní, že právě to je důvodem, proč žijí přijatým životem.) Následovaly a následují další a další generace. A právě teď se všichni dívají, jak to válíme my.

Jak jsme přijali jejich zkušenosti s naprostou důvěrou v Trenéra.
Jestli jednotlivci hrají pro tým.
Jestli tým využívá schopnosti jednotlivců.
Zkrátka si o každém z nás povídají, úžasným způsobem povzbuzují a radují se z našich vybojovaných a proměněných šancí.
A co náš Trenér? Ten už svůj zápas s Protivníkem (doslovný překlad výrazu Satan) vítězně vybojoval a všem, kdo chtějí hrát na straně dobra, slíbil vítězství. Ale kdo bude žít jen pro něho?
Kdo bude s nadšením těch prvních nominovaných zápasit v dresu KN?
Kdo bude uzdravovat spoutané a třeba už usmrcené Zlým? Nadchne někoho z nově příchozích na tribunách nebo osloví někoho ze soupeřů moje, naše „hra“?

Prosme tento týden, aby náš výkon a nasazení v boji byly natolik pravdivé a lákavé, že svým zápálem "nakazíme" co nejvíc lidí, aby také oni toužili po dresu hráče Božího království a nebyli jen jeho věšákem.

Zveřejněno s laskavým svolením brněnského biskupství (www.biskupstvi.cz)

Text Mons. Vojtěcha Cikrleho k Týdnu modliteb za povolání ke kněžství a k zasvěcenému životu.