Název: Vojtěch Cikrle: Proč jsme se utekli ke spěchu?

Zdroj: Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník
Datum vydání: 4.12.2002
Autor: Pavel Žára

Adventní doba začala. Brněnský biskup Vojtěch Cikrle se v rozhovoru pro deník Rovnost přiznává, že když mu to pracovní povinnosti dovolí, rád si poslechne klasickou hudbu, nejčastěji Beethovena, Dvořáka nebo Bacha.

Každý Advent je jiný. V čem bude ten letošní pro Vás významný?
Smysl Adventu pro mě zůstává stále stejně významný – je dobou očekávání příchodu Ježíše Krista na svět, je to čas těšení se na to, že někdo velmi bohatý mi dal to nejcennější, co měl: svou lásku, pochopení, odpuštění...

Vyvrcholením Adventu jsou Vánoce, doba, kdy zejména děti dostávají dárky. Jaké dárky dostává biskup?
Narození Ježíše Krista v Betlémě, které si každé Vánoce připomínáme a které je středem prožívání křesťanských Vánoc, je tím největším a nejkrásnějším dárkem. A ten nedostává jen biskup, ale každý,  kdo má otevřené srdce a je vnímavý.  Dárky pod stromečkem, na které se ptáte, dostávám jako každý jiný – většinou knížky,  cédéčka a toaletní potřeby.

Před Vánocemi by se měl člověk zamyslet, zastavit a jaksi zrekapitulovat svůj život. Co řeknete věřícím v kostele v této souvislosti?
Nevím, co řeknu při bohoslužbách v katedrále, to je v tuto chvíli ještě daleko. Ale čtenářům Rovnosti bych dnes rád řekl, že člověk na zemi není náhodou, že každá chvíle jeho života má velký význam a že stojí za to žít - a žít pravdivě. Že je každý z nás milován – i přes svou nedokonalost a chyby. A že když budeme žít pro druhé a staneme se nositeli pokoje, radosti a lásky, najdeme štěstí pro sebe i pro ty, kteří jsou kolem nás.

Životní tempo se neustále zvyšuje. Stres a běh člověka stravuje natolik, že kolikrát neví, jaký je den. Co k tomu se dá říci?
Povzdechy nad uspěchaností naší doby slyším často. Že je na všechno málo času, že se to nedá stihnout... Jednou jsem byl v Limburku vyřizovat nějaké záležitosti a všiml jsem si slunečních hodin naproti tamního biskupství. Je na nich napsáno: Bůh dal člověku čas, ale o spěchu neřekl nic. A tak  kladu otázku – sobě i druhým: Proč jsme se utekli ke spěchu, kterým všechno omlouváme a který se stává stylem našeho života? Záleží na každém, jak si odpoví a hlavně jestli cítí, že je možné a dobré to změnit.

 Jezdíte v zimě na lyže?
Už si ani nevzpomínám, kdy jsem naposledy stál na lyžích. Na běžkách, to ještě ano, ale už je to taky pár let. Na horách chodím nejraději na pěší túry  nebo aspoň  na procházky lesem.

Jak vůbec odpočívá biskup v zimě, když všude mrzne a zrovna neslouží žádnou mši?
No, nezní to špatně, že když venku mrzne, tak biskup odpočívá, ale pravda to není. Součástí biskupské služby není jen udělování svátostí biřmování ve farnostech diecéze, které obvykle v zimních měsících nebývá, ale také přijímání oficiálních i neoficiálních návštěv, vyřizování korespondence, nejrůznější zasedání a porady, takže nemůžu říct, že by zima znamenala nějaké  zmírnění pracovního tempa. Spíš jen změnu rytmu. Ale když mám možnost se zastavit, rád si poslechnu nějakou pěknou hudbu, nejčastěji Beethovena, Dvořáka nebo Bacha.

Můžete aspoň zhruba shrnout tento rok, co se vše hlavního událo na brněnském biskupství?
Tou nejčerstvější a nejvýznamnější  událostí, která čeká naše biskupství příští týden, je oslava 225. výročí, které 5. prosince uplyne od jeho založení. Tehdy bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství a v Brně tak vzniklo další moravské biskupské sídlo. Plánovalo se ještě jedno na severu, ale ostravsko-opavské biskupství na své založení muselo čekat víc než 200 let, do roku 1996.

Jinak mám radost z nových kněží a  jáhnů, kteří letos přijali svěcení, z toho, že žijeme ve svobodné zemi, že  žijeme v míru, máme co jíst a kde spát. Je toho hodně, co považujeme za samozřejmosti, ale jsou to věci, za něž bychom měli děkovat. Stačí se podívat na zprávy v televizi nebo si přečíst denní tisk, aby měl člověk představu, jak se žije – nebo spíš živoří – jinde ve světě.

Co pro Vás osobně znamenal rok 2002?
Další krok na cestě.

Mohl byste doporučit nějakou Vámi přečtenou knihu, která Vás oslovila v tomto roce?
Bylo jich víc, hlavně z  oblasti duchovní literatury. Ale kdybych měl jmenovat jednu, tak asi Cuskellyho „Současná spiritualita“ vydaná v roce 1994 Karmelitánským nakladatelstvím. Z jiné oblasti potom publikace našeho předního sociologa Iva Možného „Česká společnost – nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života.“