Proč jsou chrámy přeplněné? 

Nevěříte? Opravdu si myslíte, že je u nás věřících málo? Tak pozorujte se mnou. Chrámů je dostatek a neznám ve svém okolí nikoho, kdo by se do chrámu netěšil. Celá rodina se ve svátečním oděvu vypraví v neděli do svého oblíbeného chrámu, aby tvořila společenství nejen s ostatními věřícími, ale hlavně se svým bohem. Návštěva chrámu dokonce v posledních letech nahradila rodinné výlety a procházky přírodou. 

Pohyb lidí se okolo takového běžného chrámu zvyšuje, zvláště v těchto dnech. I nezúčastněný pozorovatel (je-li vůbec takový) zjišťuje, že se něco děje. Doprava v okolí chrámu je příčinou nejednoho infarktového stavu řidičů i chodců, věřící se radostně v mohutných proudech hrnou dovnitř, šťastný úsměv na tváři. Jedna obrovská bohoslužba je sloužena prakticky od rána do večera. Liturgie má svá pevná pravidla a neexistuje skoro nikdo, kdo by se jí nechtěl aktivně účastnit. Vnitřek chrámu je vyzdoben tak, aby věřící pod vlivem krásy výzdoby, barevných světel a podmanivé hudby zapomněli na své všední starosti a oddali se do vůle nejvyššího, plně se ponořili do jeho bytí a jasně poznali, co jim v jejich bídném životě schází a co všechno a v jak různých podobách mohou od něj získat. Ministranti a přisluhující se vydávají do krajnosti, aby pro svého boha získali co nejvíce duší. Každému věřícímu, který jeví známky nejistoty, okamžitě vysvětlí, co potřebuje, aby byl dokonale šťastný. Pro děti, které ještě nechápou obsah věrouky svých rodičů, je zde připraven dětský koutek. Ani zde se ovšem děti neponechávají svému osudu, ale již od mala jsou jim předkládány v lákavém obalu všechny předměty, které budou pro život potřebovat. 

Aby evangelizace přinesla co největší užitek, jsou liturgické texty rozesílány celoročně do všech domácností. Jednotlivé chrámy mezi sebou dokonce soutěží o to, kdo svým ovečkám poskytne lepší duchovní vedení. Za dlouholetou věrnost svému bohu získávají věřící při návštěvě chrámu různé výhody. Chrámy se také dělí podle toho, kolika věřícím jsou schopny osvětlit základní nauku své víry. Můžeme nalézt superchrámy, hyperchrámy nebo megachrámy. Slyšel-li jste někdo o gigachrámu, rád se nechám poučit.

Evangelizace funguje. Nutno konstatovat, ze věřící jsou v posledních letech stále zbožnější a chápavější. Překonávají nemalé těžkosti a problémy, aby mohli svému bohu přinášet oběti. Celé rodiny se omezují, aby měl jejich bůh radost. Návštěva takového megachrámu je malá slavnost a plánuje se hodně dopředu. 
Jenom jedno nechápu. Nikdy jsem tu neslyšel nahlas vyslovit jeho jméno. Jméno boha, kterému se slouží. Možná to věřícím nepřipadá důležité, možná chce zůstat sám bůh utajen. Možná, že nechce být pojmenován proto, že by ztratil svoji schopnost manipulovat miliardami lidí po celé planetě. Možná by se potom někteří jeho věřící rozpomněli, že existuje opravdový, reálný Bůh, jehož jméno je Láska. Přesto se odvážím pojmenovat boha, jehož chrámy a věrouka jsou popsány v tomto článku - je to mamon. 

Karel Tomek