Žďárský týden na SignáLech

13. 2. 2003 to bude přesně půl roku od celostátního setkání mládeže. SignáLy.cz se rozhodly uspořádat Žďárský týden, kdy si budete moci prožít průběh setkání den po dni.

Čas letí a ač je to skoro jako včera, když jsme byli na nedělní záverečné bohoslužbě, od setkání uplynulo 182 dní to je půl roku. Myslím, že ty, jestli jsi byl na setkání, rád vzpomínáš na ty krásné chvíle prožité v úžasném společenství 5000 mladých lidí. Zapomínáš? To je lidské. Pojď si s námi připomenout ty nádherné chvilky den po dni...

13. 2. 2003

...to bude přesně půl roku od zahájení. Podle původního programu mělo začít setkání v 19:00 - my se sejdeme v tuto dobu na chatu (http://chat.signaly.cz) a popovídáme si o zážitcích při cestě atp. Každý den pak bude vycházet článek, který shrnuje dění v odpovídající den a dojmy účastníků. Chceš-li se podělit o svůj zážitek - můžes ho poslat na adresu zdarskytyden@signaly.cz nebo ho dej do diskuzního fóra (http://diskuze.signaly.cz).

Ukázkou buď shrnutí přípravného týdne setkání...

Přípravný týden:

Kronika setkání:
Setkání se blíží, přípraváci se do Žďáru s krosnami plíží! Po celý středeční den přijíždělo do Žďáru nad Sázavou mnoho ochotných mladých lidí, kteří chtějí připravit zázemí pro mladé křesťany z celé České republiky a blízkého zahraničí. Ve městě sice již od pondělka pracují stavbaři, režie a několik dalších nadšenců, ale dnes je den společného začátku všech. Krásné je pozorovat, že se mnozí již znají, to ze společných víkendů, které spolu již prožili, aby se dobře připravili. A byl večer a byl čtvrtek, den první Den začíná dobrou a vydatnou snídaní připravenou stravovací skupinkou. Budiž jim díky, že na nás myslí dřív, než se probudíme. Při slovu na den (pamatuji si jen, neohlížet se nazpět) se konečně probouzím a na první setkání našeho týmu jdu už v dobré náladě. Seznamujeme se, vítáme nové tváře a šéfové rozdělují první porce úkolů. Máme jediný cíl: připravit domov tisícům mladých lidí a umožnit jim setkání s tím nejvzácnějším Hostem. A tak je vztyčen první stan, nakreslen první plakát, zatlučen první hřebík, rozbit první talíř, přebrána první škola a vyslovena první modlitba (Pane, dej, aby škola stála ještě 18. srpna), „vysypáno „ první okno, ukončena první večerní porada a do povědomí se začíná vrývat pocit zodpovědnosti za to, co zde vyrůstá. A co pátek, den druhý? Po príma prospané noci jsme se vzbudili do dne prozářeného sluníčkem. Sílu tělesnou jsme načerpali v jídelně, pro pokrm duchovní jsme se zastavili v kostele. Tiskový tým vyhlásil soutěž o název časopisu, který bude vycházet po celou dobu 3. celostátního setkání a bude sloužit hlavně účastníkům, ale nejen jim. Všeteční novináři i sličné reportérky se rozběhli po jednotlivých skupinách, které intenzivně pracovali, aby některé jejich členy potrápili dotěrnými otázkami. Práce na nultém čísle ještě nepojmenovaného časopisu se rozběhla na plné obrátky. Odpoledne mnozí využili možnost očistit srdce ve svátosti smíření. A tak se večer řadě z nás usínalo o mnoho lehčeji. Sobota, den třetí Po obligátním vstupu do dne každý opět zaujal místo na svém stanovišti. Práce už nejen jde od ruky, ale je i vidět. Za povšimnutí stál zejména výkon stavbařů a techniků. Jejich výkony ve výškách vzbudily zasloužený obdiv, někdy i spontánní modlitby. Jak říkají slova jedné písničky, nejkrásnější chvíle zažívali doslova a do písmene hlavně naši propagační kolegové, kteří nám píseň „Na kolenou“ vizualizovali. Vždyť prožívali většinu své práce právě na kolenou (malují na kolenou, šijí na kolenou, stříhají na kolenou … ). Večer při mši nás pořádně rozparádila VeKa. Pak každý, kdo mohl sedl k rádiu a držel palce Katce, naší tiskové mluvčí, která byla hostem v horkém křesle pořadu Doteky víry na vlnách Radiožurnálu. Vedla se diskuse na téma 17. světový den mládeže v Torontu a 3. celostátní setkání mládeže ve Žďáře nad Sázavou. Vypadalo to jako za starých dob při poslouchání BBC. Díky Duchu sv. vše dobře dopadlo, a tak i za třetí den stoupaly k nebi známé tří hlásky – DÍK A konečně je tu neděle Den odpočinku! Ráno mohl každý spát, jak dlouho chtěl. Dopoledním zpestřením byla pouť na Zelenou horu k sv. Janu Nepomuckému. Zelená hora, pět slabik, kostel tvaru pěticípé hvězdy, jež tu ční uprostřed zeleně. Přípravný tým se vmněstnal do Santiniho kostela pěti vchody, aby se nedělně upravený přichystal na mši svatou. Odpoledne trávily jednotlivé přípravné týmy pospolu. Pondělí, poslední den přípravného týdne Celý den naše myšlenky směřovaly spíše k dešti než k práci, i když té jsem měli více než dost. Protože jsme se dozvěděli, že v některých místech naší země je příliš mnoho vody a i ve Žďáře začala hladina řeky Sázavy stoupat, byla celý den možnost adorace v kostele sv. Prokopa a také v naší centrální kapli. Kolem oběda se před centrální školou nějak zazelenalo. Zavítalo mezi nás asi sedmdesát vojáků, kteří nám budou nablízku po celou dobu setkání a budou vypomáhat s hlídáním pódia a centrální školy. Den a vlastně i celý přípravný týden jsme zakončili mší svatou, ve které nám otec Kamil Obr připomenul, že do Žďáru jsme přijeli hledat především Boha a setkat se s ním, tak jako je to v té písničce – „Hledejte nejprve Boží království a všechno ostatní vám bude přidáno“. Protože jak otec připomněl, Bůh se nedá zahanbit. Těsně před požehnáním nám otec Jenda oznámil, že u dveří stojí někdo, kdo na nás myslí. Byl to sám otec biskup Cikrle, který nás povzbudil, že Bůh dokáže vše, tedy i déšť použít tak, jak potřebuje. Úterý, a už za pár hodin přijedou další mladí Ani jsme se nenadáli a přípravný týden se nachýlil ke konci. Něco krásného sice končí, ale něco krásného také začíná. Ti, kteří se na přípravě setkání podíleli, se snažili, aby se všichni přijíždějící cítili přijati. Cílem veškeré práce bylo prožít společenství živé církve, jejíž středem je Kristus. Posledním povzbuzením pro přípraváky před začátkem setkání byla společná ranní mše svatá, kterou sloužil otec Jenda Balík. Přípravu setkání završil připodobněním naší práce k „etapovce“, konkrétně k horské prémii, jejíž cílem by měl být vznik duchovní rodiny. Ta by měla všechny vtáhnout do dobrodružství setkání, ke stolu Božích dětí. Po mši svaté nám naši kněží rozdali upomínky v podobě malých dřevěných křížků. Potom jsme honem upalovali do svých pracoven, abychom dohnali a doladili vše, co ještě chybělo. Zpravodajství ze Žďárských stránek:
2. 8. 2002: Sekce pro mládež při ČBK dorazila na místo setkání jako první.
4. 8. 2002: Stavbaři, režie a stravování započali ve Žďáře přípravy na setkání.
7. 8. 2002: Slovo na den: „Přijímejte jeden druhého do svého společenství, jako i Kristus přijal vás - k oslavě Boží.“ (Řím 15, 7)
7. 8. 2002: Do Žďáru postupně dorazilo na 400 mladých, kteří připravují CSM.
8. 8. 2002: Slovo na den: „Pojď za mnou!“ (Lk 9, 59)
9. 8. 2002: Slovo na den: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe.“ (Lk 9, 23)
10. 8. 2002: Slovo na den: „Nové přikázání dávám vám: Milujte se navzájem: jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy.“ (Lk 9, 23)
11. 8. 2002: Slovo na den: „Vzmužte se! To jsem já, nebojte se!“ (Mt 14, 27)
11. 8. 2002: K přípravnému týmu se připojila jeho poslední část, a to animátoři skupin.
12. 8. 2002: Slovo na den: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem.“ (Mt 14, 27)
12. 8. 2002: Vyšlo 0. číslo Solničky. Solnička je informačně zábavný deník setkání.
13. 8. 2002: Slovo na den: „Kdo přijme jedno takové dítě kvůli mě, mne přijímá“ (Mt 18, 5)

Píší o setkání:
12. 8. 2002: ČBK: S Proglasem na Celostátním setkání mládeže
9. 8. 2002: ČBK: Ve Žďáru probíhá příprava 3. celostátního setkání mládeže
9. 8. 2002: ChristNet: Rady božím dítkám (Pancíř svaté čistoty - nutná výbavou do Žďáru!)
5. 8. 2002: ChristNet: Kříž světovych dnů mládeže po 18 letech v Praze (Kříž bude na setkáními ve Žďáru připomínat torontské setkání s papežem)
PRESS TEAM Žďár nad Sázavou 2002: