Kompromis: zakažme usmrcování nenarozených, ale netrestejme ho

 Pozorně jsem v uplynulých dvou týdnech sledoval diskusi, kterou rozpoutala iniciativa poslanců Karase, Kasala a Plevy týkající se tzv. interrupčního zákona. Rád bych diskutujícím na obou stranách nabídl ke zvážení kompromis. Jak už to u kompromisů bývá, nepředpokládám, že by byl přijat s nadšením. Domnívám se však, že by mohl zmírnit rozpor mezi čl. 6 Listiny základních práv a svobod a současným "interrupčním" zákonem.

Radikálnost, s jakou tři poslanci zveřejnili svůj návrh, si možná zaslouží uznání za odvahu, ale jen stěží pomůže prosazení práva nenarozených dětí na ochranu života. Když ovšem čtu a do důsledků domýšlím některé argumenty údajných zastánců práv žen, běhá mi mráz po zádech. I nejzarytější obhájci dnešní právní úpravy však většinou připouští, že potrat rozhodně není nic banálního či příjemného.

Dědictví komunismu
Společným znakem obou totalitních režimů minulého století byly masové zločiny proti lidskosti. Zatímco právní a morální dědictví nacismu a fašismu jsme jako Evropané jasně odsoudili a vypořádali se s ním (byť často velmi bolestně), odkaz komunismu zůstal do značné míry nepojmenován. Komunistický zákon o umělém ukončení těhotenství tak paradoxně mnozí považují za pokrokový, zatímco právní norma platná od nepaměti až do první republiky je dnes pro řadu Čechů "středověká" či "tmářská". Zapomíná se, že první "pokrokový" potratový zákon byl přijat jen pár let po VŘSR v Sovětském svazu a my jsme se v druhé polovině padesátých let řídili heslem "dohnat a předehnat". V kontextu zemí Evropské unie je naše současná právní úprava extrémně liberální a nelze ji z hlediska ochrany lidských práv před narozením (čl. 6 Listiny) nazvat jinak než barbarskou.

Prorodinné klima místo trestu
V probíhající diskusi se aktéři vesměs shodují, že vyhnání plodu je závažný čin. Myslím, že přišel čas, aby se tento společenský konsensus odrazil také ve změně příslušného komunistického zákona. Navrhuji, abychom nebyli polovičatí a chránili život nenarozených tak, jako chráníme život narozených. Namísto souzení případných viníků bychom se však v nejbližších letech měli raději soustředit na maximální zkvalitnění nástrojů a opatření rodinné politiky (mj. anonymní porody, zjednodušení adopcí, podpora občanských iniciativ pro rodiče v krizových situacích atd.). Rodiče, kteří zplodí a vychovávají dítě, totiž významně investují do budoucnosti celé společnosti a zaslouží si i tomu odpovídající uznání a politický vliv. Posílení prorodinného klimatu ve společnosti může významně napomoci např. zavedení volebního práva rodin. Ale to už je zase jiná poslanecká iniciativa.

DAVID MACEK
místopředseda jihomoravského
Junior klubu křesťanských demokratů

Předáno Mladé frontě DNES 23. května 2003