I řekl Ježíš apoštolům,
když scházeli se na večeři
a usedali k různým stolům,
vida, jak přísně si ji měří:
Neubližujte této dceři.
Byl by to od vás černý vděk.
Věřte tak, jako ona věří,
a milujte se vespolek!
Podobni přetíženým stvolům,
podobni hořícímu keři,
nechtějte vyhýbat se bolům,
jež Pán vám do ochrany svěří.
Když ptáci rvou si z těla peří,
tu ovládá je lítý vztek…
Nebuďte podobni té zvěři
a milujte se vespolek.
Pán, který vládne karneolům,
mořím a vodám, jež se čeří,
propastem, výšce, horám, dolům
i sopkám, nad nimiž se šeří,
ten Pán vás vykoupil, vás, kteří
jste přišli na svět v lidský věk.
Zahoďte klíče od svých dveří
a milujte se vespolek!
Když se dva lidé zpronevěří,
neuzdraví je žádný lék
a víckrát už si neuvěří.
Tak milujte se vespolek.
(Vítězslav Nezval: Manon Lescaut)
Tisk článku
Texty, články, promluvy
