Důvody k naději
Základem naděje všech křesťanů je nepochybně zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Avšak nejen o tom píší – převážně zahraniční – spoluautoři třetího letošního čísla Teologických textů. Zajímá je zejména konkrétní obsah života církve v situacích závažného nedostatku naděje. Snad nejpalčivější výzvou v tomto smyslu je otázka křesťanské budoucnosti evropské civilizace – tváří v tvář ohrožením jak zvenčí (dnes v podobě nové expanze muslimského světa), tak zevnitř (masově sdíleným duchovním zpovrchněním a hodnotovou dezorientací).Naděje – na rozdíl od laciného optimismu – nepostrádá právě v takovýchto situacích realistický vhled. Na něj navazující životně důležitou otázkou je pro nás určitě hledání tvůrčích specifik našeho, evropského křesťanství – třeba i ve srovnání s křesťanstvím americkým, africkým, asijským. Posledně jmenovaný typ dnešní křesťanské vitality – který máme před očima v těžce zkoušené církvi na územích s muslimskou většinou – lze považovat možná i za jakýsi předobraz budoucí evropské situace.
„Benediktova generace“ – jak se začíná říkat nejmladší evropské církvi – se tváří v tvář těmto výzvám snaží nabrat kurz k opět hlubší a se životem více spojené spiritualitě a k nově objevovaným základním křesťanským hodnotám. Její hledání naděje, která se nechce opírat o pouhé ideologické programy, nýbrž hledá skutečnou, Bohem chtěnou a vedenou cestu vpřed, se neobejde bez poctivého a v určitém smyslu radikálního přemýšlení. Nemálo podnětů k němu může poskytnout i nové číslo TT.
Jolana Poláková
Tisk článku
Texty, články, promluvy
