Bůh není konzervativní, ani liberální, Bůh je Bůh...
Poslední dobou jsem se několikrát setkal mezi křesťany s tendencí rozdělovat pojetí víry na konzervativní a liberální. Do určité míry má toto rozdělení svoji logiku, neboť se s ním odjakživa setkáváme v politice. Konzervativec versus liberál, pravice versus levice, černý versus rudý. Každému člověku je i psychologicky některý pól bližší.Je však Bůh konzervativní, ptám se? A zároveň si odpovídám: Ano, je i konzervativní. Pokud by se církev nemohla opřít o Písmo svaté, o krédo, o modlitbu Páně, o úctu k Panně Marii a úchvatné životy našich svatých přátel v nebi, ano i o dogmata pracně vybojovaná v zápasech o jednotu v historii církve, jistě by dnes z její jednoty nezbyl kámen na kameni a rozpadla by se na tisíce "církviček" hlásajících svou vlastní neomylnost.
Zároveň se ale ptám. Je Bůh liberální? A znovu si odpovím: Pokud za něj považuji otevřenost pro nové věci, které nabízí Duch Boží a která vede ke svobodě ve vztazích k Bohu a lidem, mohu říci, že Bůh je také liberální.
Jsem přesvědčen, že cílem Božího Nepřítele je rozdělovat církev, vytvářet předsudky, posilovat pýchu vůči "těm druhým". Pýchu těch "svobodomyslných", chcete-li liberálů vůči těm "zkostnatělým konzervativcům". A naopak pýchu konzervativněji založených bratří na svou vlastní "pravověrnost", která farizejsky pohrdá těmi, kdo nejsou "jako my", a pro níž subjektivní pojetí víry má větší hodnotu než Boží slovo či poslušnost k stávajícím představeným v církvi (i ve vlastní farnosti). A hlavně pro kterou má subjektivní pojetí víry větší hodnotu než je láska k bližnímu a bratrská svornost.
Důsledkem těchto předsudků je nejednota. Sám jsem v církvi s lítostí zakusil, že i přátelé se spolu přestali postupně stýkat a chválit Pána právě z výše uvedených důvodů a povýšili tento katolický "klubismus" nad tu Lásku, o které mluvil Pán a která je svorníkem dokonalosti (Kol 3,14). Ale my budeme souzeni pouze Láskou, ničím jiným!!! Klubismus patří do Sparty a do Slávie!
Robert Dojčár
Pár odkazů na zamyšlení:
1.) Bůh říká: "Já jsem, který jsem" (2Moj 3,14), není jen konzervativní ani jen liberální, Bůh je Bůh
2.) Kdo jsi, že vůbec soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní Pán (Řím 14,4-5)
3.) Zákoník, který se stal učitelem nebeského království, je jako hospodář, který vynáší ze svého pokladu nové i staré (Mt 13,52), tedy to dobré-nové, "liberální", otevřené životu a novým vizím Ducha svatého a to dobré-staré, "konzervativní", tedy naši tradici, o kterou se musíme ve své víře opírat, abychom obstáli a zůstali "při kmeni".
Tisk článku
Texty, články, promluvy
