katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice
22.4.2021Čtenářský deníček
Na dvoře Alexandrově

...Vzpomněla jsem si včera, že naše maminka nám vždycky říkala, abychom v každé životní situaci hledali Boží záměr. „Nejedná vždycky tak, jak bychom si to přáli my, ale vždy je přítomen,“ opakovala nám, když jsme byly zklamány, že jsme nebyly vyslyšeny.
Více informací...
22.4.2021Po kapkách...
Celý svět je pro nás jako setkání s jeho živou prozřetelností na křižovatkách tepoucích životem, setkání s jeho otiskem na zemi. Setkání s Kristem ve všech jeho maličkých, v těch, kteří prožívají tělesná trápení, v těch, kteří se nudí v těch, kteří se znepokojují, v těch, kterým něco schází.
21.4.2021Po kapkách...
Samota neznamená nepřítomnost světa ale přítomnost Boží. Naše samota způsobuje, že Boha potkáváme všude. Být opravdu sám pro nás znamená mít účast na Boží samotě. Celý svět je pro nás jakoby setkávání s tváří v tvář s Bohem, jemuž nemůžeme uniknout.
20.4.2021Po kapkách...
Věříme, že nám nechybí nic podstatného, protože kdyby chybělo, Bůh by nám to jistě býval dal.
19.4.2021Čtenářský deníček
Kněžím: Slovo a liturgie

Pouze tehdy, když se liturgie slaví s věrohodnou a obnovenou vírou, může proměňovat životy, oslavovat život a dávat mu formu...
Více informací...
19.4.2021Po kapkách...
Existují lidé, které si Bůh bere stranou. Existují jiní, které nechává v zástupu, a které "nebere ze světa". To jsou lidé, kteří mají obyčejná zaměstnání a obyčejné domácnosti. Lidé s běžnými nemocemi a smutky, běžným domovem i ošacením. Lidé běžného života, které potkáte na jakékoli ulici. (…) My, lidé ulice, vší silou věříme, že tato ulice a tento svět, do kterého nás Bůh postavil, je místem naší svatosti“
19.4.2021Radio Proglas
U příležitosti Dne Země jsme pro vás v týdnu od 19. dubna připravili tematický Barvínek a Dopoledne s Proglasem.
Více informací...
18.4.2021Po kapkách...
Sestro, bratře, jestliže této noci neseš v srdci temnou hodinu, den, v němž dosud nezačalo svítat, pohřbené světlo, zmařený sen, jdi, otevři s úžasem srdce velikonoční zvěsti: “Nelekej se, vstal z mrtvých! Čeká na tebe v Galileji”. Tvá očekávání budou naplněna, slzy osušeny, naděje přemůže tvůj strach, protože víš, že Pán jde neustále před tebou, vždy kráčí napřed. A život s Ním ustavičně začíná znovu.
17.4.2021Po kapkách...
vzkříšený Ježíš nás nezměrně miluje a vchází do každé situace našeho života. Je přítomen v srdci světa a vyzývá také nás, abychom překonali bariéry, zvítězili nad předsudky, přistupovali k lidem, kteří žijí vedle nás, a tak odkryli milost každodennosti. Rozpoznejme Ježíše v našich Galileách, v životě všedních dní.
16.4.2021Po kapkách...
V Galileji se naučíme, že Vzkříšeného můžeme nalézt v tváři bratrů, v nadšení snících a rezignaci sklíčených, v úsměvu radujících se a v slzách trpících, a to zejména chudých a marginalizovaných lidí. Užasneme nad tím, jak se Boží velikost vyjevuje v nepatrnosti, nakolik jeho krása září v prostých a chudých.
15.4.2021Po kapkách...
Zmrtvýchvstalý žádá po svých učednících, aby šli právě tam, a také dnes nás žádá, abychom se ubírali do Galileje, do této reálné „Galileje“, která je místem našeho všedního života. Jsou to cesty, jimiž denně kráčíme, nároží našich měst, na která nás Pán předchází a kde se zpřítomňuje právě v životech kolemjdoucích a sdílí s námi čas, domov, práci, námahu a naděje.
14.4.2021Čtenářský deníček
Z Izrastiny s láskou

Co to vlastně je ta Izrastina? Budete se asi ptát podobně jako já. Samozřejmě vás asi napadne, že to bude mít něco společného s Izraelem. Stejně tak to má ale i mnoho společného s Palestinou. Jde vlastně o jedno území a dva různé pohledy na něj, které se Jakub Szántó i po mnoha svých osobních zkušenostech snaží vidět jako rovnocenné – a proto je spojuje i do jednoho společného novotvaru, kterým toto území nazývá.
Více informací...
14.4.2021Po kapkách...
Jít do Galileje kromě toho znamená jít na hranice, protože Galilea je to nejodlehlejší místo. Onen nesourodý a pestrobarevný kraj obývají ti, kdo jsou nanejvýš vzdáleni jeruzalémské rituální čistotě. A přesto Ježíš začal své poslání právě odtud a hlásal těm, kdo jen s námahou pokračují v každodenním životě, lidem vyřazovaným, křehkým a chudým, aby se stal tváří a přítomností Boha, který vytrvale hledá malomyslné či ztracené, který se vydává na samou mez bytí, protože v jeho očích nikdo není poslední a vyřazený.
13.4.2021Po kapkách...
Ježíš není překonanou osobností. Žije, tady a teď. Kráčí s tebou každý den, v situaci, kterou prožíváš, ve zkoušce, jíž procházíš, ve snech, které nosíš v nitru. Otevírá nové cesty tam, kde zdánlivě nejsou, podněcuje tě, abys šel proti proudu – proti nářkům a přesvědčení, že „to už tady bylo“. I když se vše zdá ztraceno, prosím, otevři se s úžasem jeho novosti a uvidíš, že tě překvapí.
12.4.2021Po kapkách...
Jít do Galileje ovšem znamená naučit se, že víra, pokud má být živá, se musí znovu vypravit na cestu. Každodenně musí oživovat onen počáteční moment pouti, úžas z prvního setkání. A poté se má svěřovat Bohu, nikoli v nadutosti toho, kdo již všechno zná, nýbrž v pokoře toho, kdo se dává překvapovat Božími cestami. Jděme do Galileje, abychom objevili, že Boha nelze zařadit mezi dětské vzpomínky, protože žije a ustavičně překvapuje.
11.4.2021Po kapkách...
V těchto temných pandemických měsících vnímáme, že vzkříšený Pán nás zve, abychom začali znovu a nikdy neztráceli naději. Jít do Galileje dále znamená ubírat se novými cestami. Znamená to pohybovat se opačným směrem než k hrobu. Ženy hledají Ježíše v hrobu, aby se upamatovaly na to, co s Ním prožily a co je provždy ztraceno. Je to obraz víry, která se stane připomínkou pěkné, avšak ukončené události, na kterou je možné jen vzpomínat. Je to víra poskládaná z návyků, minulých dějů a pěkných vzpomínek na dětství, která se mne již nedotýká a nijak mne neprovokuje.
11.4.2021Radio Proglas
V týdnu od 12. dubna se do vysílání Proglasu opět vrací Ranní zíváčky.
Více informací...
10.4.2021Po kapkách...
Neustále jde napřed – jak v kříži utrpení, zármutku a smrti, tak ve slávě života, který vstává z mrtvých, příběhu, který se mění, naděje, která se opětovně rodí. V těchto temných pandemických měsících vnímáme, že vzkříšený Pán nás zve, abychom začali znovu a nikdy neztráceli naději.
9.4.2021Po kapkách...
Toto je první velikonoční zpráva, kterou bych vám chtěl předat: vždy je možné znovu začít, protože v nás vždy existuje nový život, který se Bohu daří odstartovat nehledě na všechny naše neúspěchy. Také z trosek našeho srdce – a každý z nás je dobře zná – může Bůh vytvořit umělecké dílo, i ze ztrátových zlomků našeho lidství Bůh připravuje nový příběh.
8.4.2021Po kapkách...
Zmrtvýchvstalý jim říká: „Pokračujme tam, kde jsme začali. Začněme znovu. Chci, abyste znovu byli se mnou, navzdory a proti veškerému nezdaru“. V této Galileji se učíme žasnout nad nekonečnou láskou Pána, který vytyčuje nové stezky na cestách našich porážek. Takový je Pán: vyznačuje nové stezky na cestách našich porážek. Je takový a zve nás do Galileje, aby tak mohl učinit.
7.4.2021Po kapkách...
Od oné chvíle zanechali sítě a šli za Ježíšem, naslouchali jeho kázání a viděli zázraky, které konal. Přestože s ním stále pobývali, plně mu neporozuměli, často nechápali jeho slova a před křížem utekli, nechali ho samotného. Navzdory tomuto selhání jde vzkříšený Pán ještě jednou před nimi do Galileje, jde tedy napřed a opětovně, neúnavně je volá, aby ho následovali.
6.4.2021Po kapkách...
Ženy si myslely, že najdou mrtvé tělo k pomazání, ale našly prázdný hrob. Šly oplakávat mrtvého, ale vyslechly zvěst o životě. »Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte« Přijměme také my tuto výzvu – velikonoční výzvu – a pojďme do Galileje, kam nás předešel vzkříšený Pán. Co to ale znamená „jít do Galileje“? Jít do Galileje znamená především začít znovu. Pro učedníky to znamená návrat do místa, kde je poprvé Pán vyhledal a povolal k následování. Je to místo prvního setkání a první lásky. Od oné chvíle zanechali sítě a šli za Ježíšem, naslouchali jeho kázání a viděli zázraky, které konal.
5.4.2021Po kapkách...
Začněme znovu právě z tohoto údivu, hleďme na Ukřižovaného a povězme mu: „Pane, jak mne miluješ! Jak jsem pro tebe cenný!“. Dejme se Ježíšem udivovat, protože velikost života nespočívá ve vlastnictví nebo sebepotvrzení, nýbrž ve zjištění, že jsme milováni. Toto je velikost života. Totiž zjistit, že jsme milováni. Velikost života je v kráse lásky. V Ukřižovaném spatřujeme poníženého Boha, Všemohoucího zbídačeného na odpis.
4.4.2021Radio Proglas
V týdnu od 5. dubna se můžete například těšit na Noční linku o velikonočních zvycích s P. Janem Krbcem.
Více informací...
4.4.2021Po kapkách...
Jestliže se z víry vytratí úžas, ohluchne a již nevnímá nádheru milosti, necítí chuť Chleba života a Slova, nezakouší krásu bratrů a daru stvoření. A nás ještě Boží láska dokáže přivést k pohnutí? Proč už před Ním neumíme žasnout? Proč? Možná kvůli tomu, že se naše víra opotřebovala zvykovostí. Možná kvůli tomu, že vězíme ve svých nářcích a ochromuje nás naše nespokojenost. Možná kvůli tomu, že už ničemu nedůvěřujeme a sami sebe dokonce považujeme za omyl. Avšak za všemi těmito „možná“ se skrývá skutečnost, že jsme se dosud neotevřeli daru Ducha, který uděluje milost úžasu.
3.4.2021Po kapkách...
Jeho láska přistupuje k naší slabosti, dospívá až tam, kde se nejvíce stydíme. A tak víme, že již nejsme sami, poněvadž Bůh je s námi v každé ráně i v každém strachu – žádné zlo a žádný hřích nemají poslední slovo. Bůh vítězí, avšak palma vítězství prochází dřevem kříže, a proto se kříž a palma k sobě druží. Prosme o milost údivu. Bez úžasu křesťanský život zešedne. Jak můžeme svědčit o radosti ze setkání s Ježíšem, pokud nás dennodenně neudivuje jeho překvapující láska, která odpouští a přeje novým začátkům?
2.4.2021Biblické fotostřípky
   ...upletli korunu z trní...A odvedli ho k ukřižování.

Mt 27,29
Více informací...
2.4.2021Po kapkách...
Učinil to pro nás, aby se až do dna dotkl naší lidské reality, aby prošel veškerým naším bytím a zlem, aby se k nám přiblížil a neopustil nás v bolesti a smrti, aby nás zachránil a spasil. Ježíš vystupuje na kříž, aby sestoupil do našeho utrpení. Zakouší naše nejhorší duševní stavy: selhání, odmítání všemi, zradu lidí, kteří ho mají rádi, a dokonce opuštěnost od Boha. Na svém těle pociťuje naše nejdrásavější rozpory, a tak je vykupuje a přetváří.
1.4.2021Biblické fotostřípky
   ...Toto je moje tělo, které se za vás vydává....Tento kalich je nová smlouva, potvrzená mou krví.

1Kor 11,24
Více informací...
1.4.2021Po kapkách...
Ježíš se však, jak nám řekl sv. Pavel, „zřekl sám sebe“ a „ponížil se“ (Flp 2, 7.8.). To udivuje: přihlížet tomu, jak se Všemohoucí zcela umenšuje. Vidět Slovo, které všechno zná, jak nás mlčky zaškoluje z katedry kříže. Vidět krále králů, jehož trůnem je šibenice. Vidět Boha veškerenstva všeho zbaveného a namísto slávy korunovaného trním. Vidět Jej, ztělesněné dobro, jak jej haní a urážejí. Proč toto všechno ponížení? Proč jsi ho, Pane, dovolil?
31.3.2021Po kapkách...
Také dnes mnozí lidé Ježíše obdivují, protože pěkně mluvil, miloval a odpouštěl, jeho příklad změnil dějiny...Obdivují se mu, ale jejich život se nemění, poněvadž obdiv nestačí. Je třeba Ježíše následovat po jeho cestě, dát se jím zpochybnit, přejít z obdivu do údivu. A co nejvíce na Pánu a jeho Velikonocích udivuje? Skutečnost, že dochází ke slávě skrze pokoření. Triumfuje tím, že na sebe bere bolest a smrt, kterým bychom se my, zajatci obdivu a úspěchu, raději vyhnuli.
30.3.2021Po kapkách...
Co se stalo oněm lidem, kteří několik dní po oslavném „Hosana“ křičí „Ukřižuj“? Co se to stalo? Tito lidé spíše než Mesiáše následovali jeho obraz. Obdivovali Ježíše, ale nechtěli se jím dát ohromit. Údiv se liší od obdivu. Obdiv může být světský, protože svá očekávání naplňuje podle vlastního vkusu, kdežto údiv se naopak otevírá druhému člověku a jeho novosti.
29.3.2021Po kapkách...
Ježíš nás od počátku udivuje. Jeho současníci jej slavnostně vítají, ale on vjíždí do Jeruzaléma na prostém oslátku. Jeho krajané o Velikonocích očekávají mocného osvoboditele, avšak Ježíš přichází, aby je dokonal svou obětí. Příslušníci jeho národa čekají, že budou slavit vítězství, vykonané mečem nad Římany, avšak Ježíš přijíždí, aby slavil vítězství Boha, dosažené křížem.
28.3.2021Biblické fotostřípky
   Pilát se ho otázal: „Ty jsi židovský král?“
On mu odpověděl: „Ano, já jsem!“

Mk 15,2
Více informací...
28.3.2021Radio Proglas
I velikonoční svátky můžete prožít ve společnosti Proglasu, kromě přenosů bohoslužeb se můžete těšit i na tematické pořady.
Více informací...
28.3.2021Po kapkách...
Kdyby se lotr po pravici býval ospravedlňoval, byl by hleděl na Ježíše shora a ztratil svou duši. Ale protože si byl vědom vlastního hříchu, měl prostor k přijetí Božího odpuštění. Odpověď Vykupitele na jeho prosbu pak dokazuje, že vůči soucitným lidem je láska slepá - neboť milujeme-li Boha a svého bližního, ... Boží láska už nebude schopná vidět naše viny a tato slepota se nám stane úsvitem vidění Lásky.
27.3.2021Po kapkách...
Jeden lotr byl spasen: ať tedy nikdo nezoufá! Jeden lotr byl zavržen: ať tedy nikdo není opovážlivý! Měj soucit s ubohým, a božské Milosrdenství ti tvůj soucit odplatí.
26.3.2021Po kapkách...
Jediná cesta k překonání závisti spočívá, jak to ukázal lotr po pravici, v projevení soucitu. Někteří lidé Církvi bohužel vyčítají, že přijímá velké hříšníky na smrtelném lůžku zpět do svého lůna. Představte si to! Závidět spásu duše! Proč raději nejásat nad Božím milosrdenstvím? Copak náš Pán nemůže toužit po spáse lotrů dvacátého století právě tak jako toužil po spáse těch století prvního? Ti i oni přece mají duši. Závidět lotrovi spásu duše je snad větší hřích než samo lotrovství.
25.3.2021Po kapkách...
Člověk by si myslel, že první duší získanou přes pult Kalvárie za rudé mince vykoupení bude světec, ale v Božím plánu vykoupení krade toto privilegium lotr a pochoduje do ráje jako eskorta Krále Králů. Závist bývá zdrojem chybných soudů o druhých. Lotr po levici záviděl našemu Pánu moc, nesprávně ho posoudil a minul se proto jak se Spasitelovým Božstvím, tak se svou vlastní spásou. Vlastní závist jej přivedla k tomu, aby žádal něco nesprávného: žádal, aby byl sňat, zatímco měl žádat, aby byl vyzdvižen.
24.3.2021Po kapkách...
Soucit má na duši téměř opačný účinek. Zloděj po pravici nezávidí Kristovu moc, má pouze soucit s Mistrovým utrpením. Nebyla v něm ani jiskra závisti. Nezáviděl Boží moc, neboť Bůh ví nejlépe, co se svou mocí učinit. Nezáviděl svým bližním, neboť nemohli nabídnout nic cenného. Vrhl se tedy vstříc Boží Prozřetelnosti a prosil o odpuštění. Umírající muž prosil Umírajícího Muže o život, muž bez majetku prosil Chudého Muže o království, lotr u brány smrti chtěl umřít jako zloděj a ukrást ráj. A protože nic nezáviděl, všechno získal.
23.3.2021Po kapkách...
Zloděj po levici řekl: Což nejsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás. Jinými slovy, kdybych já měl tu moc, kterou ty si nárokuješ jako Mesiáš, použil bych ji jinak než k tomu, abych tu bezmocně visel na kříži. Takto závist ukazuje, že kdyby měla dary, které závidí druhým, použila by je nesprávně. Závist nikdy nemyslí na odpovědnost. Dívá se pouze na sebe, a proto nesprávně zachází s každým darem, jenž jí přijde do cesty.
22.3.2021Čtenářský deníček
365 dní s papežem Františkem

Můžete spolu s papežem rozjímat nad Písmem – neboť z něj kázání vycházejí přednostně, ale můžete s ním přemýšlet nad současnými problémy církve i pozorněji sledovat svět kolem sebe – papež totiž využívá i krásných obrazů z běžného života...
Více informací...
22.3.2021Po kapkách...
Hříšná závist je svévolným zármutkem nad cizím dobrem, ať již duchovním nebo materiálním, a to proto, že se nám zdá, že naše vlastní dobro je tak umenšeno. Závist se projevuje svárem, záští, zlomyslnou radostí, pomlouváním, zlehčováním, přisuzováním zlých pohnutek, žárlivostí a pomluvami. Náš Pán neustále kázal proti závisti. Vlastní kázání proti závisti ho však nezachránilo před závistivci. pilát mu záviděl moc, Annáš nevinnost, Kaifáš popularitu, Herodes morální nadřazenost, zákoníci a farizeové moudrost.
21.3.2021Radio Proglas
V týdnu od 22. března se můžete těšit na Barvínek s P. Liborem Všetulou a zajímavý rozhovor s Janem Slabákem, kapelníkem Moravanky.
Více informací...
21.3.2021Po kapkách...
Představme si, že bychom začali být upřímní a uvědomili si svou skutečnou cenu. Příklad nám nechybí, vždyť máme před očima Toho, který se pokořil až k smrti kříže, který se zřekl božské útěchy, když si Moc oblékla cáry slabosti a Síla se opásala opuštěností, a který se, ačkoliv to byl Bůh, zdál být Bohem opuštěn. A proč to udělal? Protože ty a já jsme se pokusili vést životy bez Boha - být nezávislými. Bůh tehdy nezvítězil ničím jiným než křížem a trnovou korunou.
20.3.2021Po kapkách...
Skutečně velcí lidé jsou lidé pokorní, vždy jsou přívětiví, laskaví a chápaví. Jen malí lidé se potřebují chovat důležitě. Učený člověk se nikdy nepotřebuje "jevit" učeným, tak, jako svatí se nikdy nemusejí jevit zbožnými - ale pokrytci ano.
19.3.2021Čtenářský deníček
Novéna k svatému Josefovi

Josef musel poznat, že si ho Bůh našel, že má k němu naprosto jedinečný vztah a že on je pro něj naprosto jedinečný. … jen takovému Bohu mohl dovolit, aby mu život zpřevracel vzhůru nohama.
Více informací...
19.3.2021Po kapkách...
Dokud jsme malí, všechno ostatní se nám zdá velké. V duchovním řádu je to stejné: pokud se vztahujeme k Bohu, který je moudřejší než my, větší než my, mocnější než my, pak je svět plný zázraků. Ale jen zkus zapomenout na Boha, učiň bohem sám sebe, a začneš si se svým malým poznáním nárokovat vševědoucnost. Tehdy se pro tebe svatí stanou "hloupými šašky", mučedníci "fanatiky", řeholníci "zabedněnci", zpověď "kněžským výmyslem", Eucharistie "pozůstatkem pohanství", nebe "dětinskou představou" a pravda "pouhým přeludem". Vědět toho tolik je jistě úžasné, ale musí být nakonec hrozné zjistit, jak malé to poznání ve skutečnosti bylo.
18.3.2021Po kapkách...
Paradox apoštolátu je ten, že čím méně si o sobě myslíme, tím více dobra vykonáme. Petr se namáhal celou noc a nic nechytil, Pán však posléze naplnil jeho loď zázračným rybolovem. Božími nástroji pro dobro v tomto světě jsou proto pouze pokorní, tím, že se považují za nic, poskytují prostor nekonečnu, zatímco ty, kdo se považují za nekonečné, ponechává Bůh s jejich nicotností.
17.3.2021Po kapkách...
Na celém světě se nic nepřemáhá tak obtížně, jako intelektuální pýcha. Kdyby právě ona sloužila lodím za pancíř, žádný granát by je nikdy neprorazil. Je snadné to pochopit, neboť jestliže se člověk domnívá, že všechno zná, pak také žije s pocitem, že už nezůstalo nic, co by měl poznat, dokonce ani to, co by mu mohl sdělit Bůh. Pokud je duše egem naplněna až po okraj, pro Boha žádné místo nezůstane.
16.3.2021Biblické fotostřípky
   Dost už! Uznejte, že já jsem Bůh.

Zl 46,11
Více informací...
16.3.2021Po kapkách...
Z materiálního hlediska máme tak malou cenu. Lidské tělo obsahuje tolik železa, kolik je ho v jenom hřebíku, tolik cukru, kolik je ho ve dvou kostkách, tolik oleje, kolik je ho v sedmi kusech mýdly, tolik hořčíku, kolik je třeba k vyvolání jedné fotografie. Celé lidské tělo má nakonec z chemického hlediska cenu méně než dva dolary. Ale duchovně máme větší cenu, než celý vesmír: "Neboť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši?"
15.3.2021Čtenářský deníček
Kde jsi, Élisabeth?

Opět je hlavní hrdinkou šestnáctiletá Emílie, která bydlí ve francouzském Lyonu v 19. století. Neustále myslí na Teofila, bratra své přítelkyně Konstancie, a trápí se pochybnostmi, jestli on opětuje její city. Do rukou se jí ale dostane sto let starý deník Élisabeth, sestry Charlotte, kterou už známe z předchozí knihy Podepsána Charlotte.
Více informací...
15.3.2021Po kapkách...
Pýcha je nezřízená láska k vlastní výjimečnosti, ať už tělesné nebo duševní, nebo nedovolené potěšení, které čerpáme z domněnky, že nikdo není lepší než my. Proč bychom vůbec měli být pyšní? Jak nám připomíná svatý Pavel: Máš něco, co bys nebyl dostal? A když jsi dostal, proč se vychloubáš, jako bys to nebyl dostal? Jsme snad pyšní na svůj hlas, bohatství, krásu, nadání? Ale co je to jiného, než Boží dary, které nám Pán může v každé chvíli zase odejmout?
14.3.2021Radio Proglas
V týdnu od 15. března se můžete těšit na tematický program ke slavnosti sv. Josefa.
Více informací...
13.3.2021Po kapkách...
Musíš se stát čerstvým chlebem pro hladová ústa a dobrým vínem pro vyprahlá hrdla.
12.3.2021Po kapkách...
Kdyby lidé věděli, co stojí jedna duše! Duše nejsou dávány zdarma, kupují se. Vy nechápete, co stály Ježíše. A dodnes se za ně platí stejnou měnou.
11.3.2021Čtenářský deníček
Podepsána Charlotte

Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách, které se v knize prolínají. Na obou rovinách nechybí problematika vztahů mezi sourozenci, přáteli, dospívajícími dětmi a rodiči, ale i prvních rodících se vztahů dívek a mladých mužů, vždy podaná velice životně a citlivě. Zároveň se tu nenásilnou formou dozvídáme o historické epoše Velké francouzské revoluce a především o pronásledování katolické církve v této době.
Více informací...
11.3.2021Po kapkách...
Nemiloval jsi Pána už odjakživa? Copak teď ho už nemiluješ? Netoužíš ho milovat věčně? Tedy žádný strach! I kdybys spáchal všechny hříchy tohoto světa, Ježíš Ti opakuje: Je ti odpuštěno mnoho hříchů, protože jsi mnoho miloval.
10.3.2021Po kapkách...
Dokud jsme tedy na cestě, mějme živou víru, pevnou naději a vroucí lásku, abychom tam jednou mohli přebývat osobně, až se Bohu zalíbí.
9.3.2021Po kapkách...
Vždycky mějme před očima, že na zemi je bojiště, korunu obdržíme až v ráji. Zde je místo zkoušky, odměnu dostaneme až tam nahoře, zde jsme ve vyhnanství, zatímco naší pravou vlastí je nebe, po němž musíme ustavičně toužit.
8.3.2021Po kapkách...
Neboj se, když zuří bouře, protože lodička tvého ducha se nikdy nepotopí. Nebesa a země se mění, ale nemění se Boží slovo, které nás ujišťuje, že kdo je poslušný, zvítězí. Navždy zůstane napsáno nesmazatelnými písmeny v knize života: "Já trvám navěky".
7.3.2021Po kapkách...
Postní doba je pokorné sestupování do vlastního nitra a k druhým. Znamená to pochopit, že spása není výstup za slávou, nýbrž pokoření z lásky do naprosté nepatrnosti. Abychom na této cestě neztratili směr, postavme se před Ježíšův kříž, který je Božím mlčenlivým stolcem. Hleďme denně na jeho rány. Jeho rány jsou pro nás otevřeny a jeho ranami jsme byli uzdraveni. Právě tam, kde jsme nejvíce zranitelní a nejvíce se stydíme, nám Bůh vyšel naproti.
6.3.2021Biblické fotostřípky
   Šel a uchytil se u jednoho hospodáře v té zemi. Ten ho poslal na pole pást vepře. Rád by utišil hlad lusky, které žrali vepři, ale nikdo mu je nedával.

Lk 15,15
Více informací...
6.3.2021Radio Proglas
V týdnu od 8. března se můžete těšit na první Noční linku s P. Janem Krbcem a pořad Na dřeň s autory satirického webu Tisíckráte.
Více informací...
6.3.2021Po kapkách...
Bratři a sestry, tato naše zpáteční cesta k Bohu je možná jedině díky tomu, že On se vydal na cestu k nám. Opačně by to nebylo možné. Ještě předtím, než jsme se za Ním vypravili, sestoupil k nám, předešel nás, vyšel nám vstříc.
5.3.2021Po kapkách...
Popel na hlavě nám připomíná, že jsme prach a v prach se obrátíme. Avšak do tohoto našeho prachu Bůh vdechl svého Ducha života. Nemůžeme tedy žít v honbě za prachem, pachtěním se po věcech, které dnes jsou a zítra pominou. Vraťme se k Duchu, Dárci života, vraťme se k Ohni, který vzkřísí náš popel. Onen oheň nás učí lásce – ačkoli jsme nadále prach, jak říká liturgický hymnus, je to „prach zamilovaný“.
4.3.2021Čtenářský deníček
Danny, mistr světa

V knize nechybí napětí a humor a spousta situací, které by se při troše dobré vůle mohly stát i vám. Tedy – pokud byste měli tolik odvahy jako Danny a k tomu navíc tak dobrého tatínka, na kterého se můžete ve všem spolehnout.
Více informací...
4.3.2021Po kapkách...
Potřebujeme se připodobnit onomu malomocnému, který se vrátil k Ježíši a vrhl se mu k nohám. Prospěje nám Ježíšovo uzdravení, je zapotřebí ukázat mu své rány a vyslovit: „Ježíši, jsem zde před tebou, se svým hříchem a ubohostí. Ty jsi lékař, můžeš mne vysvobodit. Uzdrav mé srdce, uzdrav mne z malomocenství“.
3.3.2021Po kapkách...
Dále se potřebujeme vrátit k Ježíši, jako onen malomocný, který se k němu po uzdravení vrací, aby mu poděkoval. Bylo jich vyléčeno deset, avšak on jediný byl také zachráněn, neboť přišel zpět k Ježíši (srov. Lk 17, 12-19). Všichni, skutečně všichni máme duchovní nemoci, ze kterých se sami nemůžeme vyléčit, všichni máme zakořeněné zlozvyky, které sami neumíme vymýtit, všechny nás ochromuje strach, který sami neporazíme.
2.3.2021Čtenářský deníček
Myšlenky za volantem

Ve světě to vypadá, že se málem blíží apokalypsa, že všichni zemřeme, a já bych čekal, že Češi v takové chvíli vykoupí bible. Nikoli. Češi vykoupili droždí. To je nadějné.
Více informací...
2.3.2021Po kapkách...
Upadli jsme: jsme děti, které neustále padají, jako batolata, která se pokoušejí chodit, ale pokaždé skončí na zemi a potřebují, aby je tatínek vždy zdvihl. Na nohy nás staví Otcovo odpuštění: prvním krokem na naší cestě zpět je Boží odpuštění, zpověď. Co se týče zpovědi, pěkně prosím, aby zpovědníci byli jako otec, který nešvihá bičem, ale objímá.
1.3.2021Po kapkách...
Položme si tedy otázku: jak na pouti k Bohu postupovat? Pomůže nám vyprávění Božího slova o takových cestách zpět. Pohleďme na marnotratného syna a pochopíme, že také pro nás nastal čas vrátit se zpět k Otci. Jako onen syn jsme zapomněli na vůni domova, cenné jmění jsme promrhali v nicotnostech a zůstaly nám prázdné ruce a nespokojené srdce.
28.2.2021Radio Proglas
V týdnu od 1. března se na Proglasu můžete těšit na speciální vydání Dopoledne s Proglasem, která budou reflektovat rok s pandemií koronaviru.
Více informací...
28.2.2021Po kapkách...
Pro nás platí totéž: návratu k Bohu překáží naše nezdravá lnutí, zdržují jej svůdné smyčky neřestí, klamné jistoty vkládané do peněz a vnějšího zdání, ochromující bědování nad vlastním osudem. Pokud chceme kráčet dál, je třeba těmto přeludům strhnout masku.
27.2.2021Po kapkách...
Těchto čtyřicet dní nám připomíná čtyřicet let, za kterých Boží lid putoval pouští, aby se navrátil do země svého původu. Jak ale bylo těžké opustit Egypt! Bylo mnohem těžší opustit Egypt, který se Božímu lidu vryl do srdce, než ten, ze kterého prchali. Tento Egypt si stále nosili s sebou. Na cestě se ustavičně objevuje pokušení oplakávat tamní blahobyt, obracet se zpět, vázat se na minulé vzpomínky, na nějakou modlu
26.2.2021Po kapkách...
Mám vrtkavé srdce, které urazí krok vpřed a druhý zpátky, trochu miluje Pána a trochu svět, anebo mé srdce tkví pevně v Bohu? Libuji si ve svém pokrytectví, anebo zápasím, abych srdce vymanil ze svazující obojakosti a falše?
25.2.2021Po kapkách...
Zkusme se ptát sami sebe: kam mne vede má životní navigace, k Bohu, anebo k mému sobectví? Žiji k Pánově potěše, anebo aby si mne někdo všímal, chválil mne, upřednostňoval, stavěl na první místo a tak dál...?
24.2.2021Po kapkách...
Postní doba není sbírka zbožných úkonů, nýbrž rozlišení toho, kam se zaměřuje srdce. Toto je jádro postní doby: kam míří mé srdce?.
23.2.2021Po kapkách...
Postní doba je cesta, která se cele týká našeho života i nás samých. Je to čas k prověření stezek, jimiž se ubíráme, abychom našli tu, která nás dovede zpět domů, abychom opětovně odkryli onu zásadní vazbu k Bohu, na níž vše závisí.
22.2.2021Po kapkách...
„Obraťte se ke mně celým svým srdcem“ (Jl 2,12). Vraťte se ke mně. Postní doba je cesta zpět k Bohu. Kolikrát jsme Pánu v zaneprázdněnosti anebo lhostejnosti řekli: „Přijdu za Tebou později, počkej…Dnes nemohu, ale zítra se začnu modlit a dělat něco pro druhé“. A tak se to děje den za dnem. Nyní Bůh apeluje na naše srdce. V životě stále budou věci na dělání a stále budeme mít pohotové omluvy, avšak, bratři a sestry, dnes je čas vrátit se k Bohu.
21.2.2021Čtenářský deníček
Veteráni v bitvách o duše. Rozhovory s duchovními syny Dona Boska o jejich životních cestách v minulosti pro naši přítomnost

Svůj řeholní život bereme dosud velmi povrchně. Práce s mládeží ani profesorská katedra nebo jakákoliv jiná činnost není to nejdůležitější, co se od salesiána očekává. Podstatou řeholního života je odpověď na Boží nabídku sdílet s Pánem nebe i země vztah lásky v chudobě, čistotě a poslušnosti. Vnější náplň našeho života je prostředkem a nástrojem k uskutečnění a potvrzení vnitřního pouta s Bohem.
Více informací...
21.2.2021Radio Proglas
V týdnu od 22. února se můžete těšit na Litanie ke sv. Josefovi a speciální mši svatou za zakladatele hnutí Comunione e Liberazione Luigiho Giussaniho.
Více informací...
21.2.2021Po kapkách...
Lidé, kteří mají kontrolu a moc, se snaží ovládat druhé lidi a stejně tak i Boha - ale něco milovat vždy znamená jistým způsobem se kontroly vzdát. Máme sklon vytvářet Boha, který by byl stejný jako my - zatímco původně tomu mělo být naopak. Napadlo vás někdy, že Bůh se vzdává kontroly víc než kdokoli jiný na světě? Popravdě řečeno, Bůh ani na kontrole nelpí. To my na ní lpíme. Bůh ... je tak svobodný!
20.2.2021Po kapkách...
Kristus je světlo, které lidem umožňuje vidět věci v jejich plnosti. Náležitým a zamýšleným účinkem toho světla je, že člověk vidí Krista všude kolem sebe. S jinakostí neměl Ježíš vůbec žádný problém. Tyto "ztracené ovce" ve skutečnosti zjišťovaly, že pro něho rozhodně ztracené nejsou, a zpravidla se z nich stávali jeho nejlepší následovníci.
19.2.2021Po kapkách...
Bůh k nám nezačal mluvit až prostřednictvím Bible nebo církve nebo proroků. Záře Boží přítomnosti se šíří a žhne od počátku času a plála už tehdy, kdy ještě nebyly žádné lidské oči, které by ji viděly a rozpoznaly. Přírodní svět je dobrý a dostatečný příběh sám o sobě, jen se na něj musíme umět dívat s láskou a pokorou.
18.2.2021Po kapkách...
Máme víru v Krista, a tak můžeme mít víru Kristovu. To je cíl. Musíme se dívat na Ježíše, dokud se nebudeme umět dívat na svět jeho očima. Svět už nemá důvěru v křesťany, kteří "milují Ježíše", ale nevypadá to, že by měli rádi ještě něco jiného.
17.2.2021Katolík
Dnešní dnem – Popeleční středou – se začíná čtyřicetidenní příprava na Velikonoce – doba postní
Více informací...
17.2.2021Biblické fotostřípky
   Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem!

2Kor 5,21
Více informací...
17.2.2021Po kapkách...
Většina odvěkých tradic nabízí vysvětlení, obvykle na tento způsob: Všechno, co existuje v materiální podobě, je plodem jakéhosi prvotního zdroje, jenž původně existoval pouze jako Duch. Tento Nekonečný prvopočáteční zdroj se jakýmsi způsobem vlil do konečných, viditelných forem a vytvořil tak všechno, ...co vidíme očima. Toto sebeodkrytí toho, komu říkáme Bůh, ve fyzickém světě, bylo první Inkarnací (ve smyslu obecného výrazu pro jakékoliv vtělení ducha), k níž došlo dávno před osobní, druhou Inkarnací, která nastala, jak věří křesťané, s Ježíšem.
16.2.2021Čtenářský deníček
Sedlák proti Hitlerovi

Pán přece neušetřil utrpení ani své apoštoly a většina z nich musela odejít ze světa mučednickou smrtí, a přece toho pro Krista tolik vykonali. A my – že bychom si měli za svou hříšnost přát život bez boje a bez strádání, milosrdnou smrt a navíc věčnou blaženost? Ten nejnevinnější – Kristus – přece snášel to nejhorší a nejtěžší utrpení ze všech lidí, aby nám svou bolestí a smrtí vykoupil nebe, a my odmítáme trpět?
Více informací...
16.2.2021Po kapkách...
Připusťme, že pokud jde o stvoření světa, na otázku "jak", ba ani na tu "kdy" nebudeme pravděpodobně nikdy umět odpovědět. Náboženství se však pokouší dát odpověď především na otázku "proč". Existuje něco, co by dokládalo, proč Bůh stvořil nebe a zemi? O co bohu šlo? Byl v tom nějaký Boží záměr či cíl?
15.2.2021Po kapkách...
Základní funkcí náboženství je bytostně nás se vším spojovat. Náboženství nám má pomáhat vidět svět a sebe v celosti, ne jenom v částech. Opravdu osvícení lidé vidí jednotu, protože se dívají z jednoty, místo aby všechno nálepkovali jako lepší nebo horší, vnitřní nebo vnější. Kosmická představa Krista s nikým nesoupeří a nikoho nevylučuje, ale všechny a všechno zahrnuje.
14.2.2021Radio Proglas
V týdnu od 15. února se můžete například těšit na speciální tematický program k Popeleční středě.
Více informací...
14.2.2021Po kapkách...
Bůh jako Otec touží po tom, aby ti, kteří zůstanou doma, prožívali radost z jeho přítomnosti a zakoušeli jeho lásku. Ale i zde svou lásku pouze nabízí, nikomu ji nevnucuje. Je třeba ji svobodně přijmout. Jako Otec uplatňuje jedinou autoritu, a to je autorita milosrdného soucitu. Tato autorita pochází z toho, že dovolil, aby mu hříchy jeho dětí probodly srdce. Tohle je Bůh, v něhož věřím: Otec, který od počátku stvoření vztahuje ruce v milosrdném žehnání. Nikomu se nevnucuje, ale stále čeká, nikdy v zoufalství nezlomí hůl, nedovolí svým rukám klesnout, ale vždycky bude doufat, že se k němu jeho děti vrátí, aby k nim mohl promlouvat slovy lásky a nechal své bolavé paže spočinout na jejich ramenou.
13.2.2021Po kapkách...
Bůh jakožto Otec chce, aby jeho děti byly především svobodné, aby mohly svobodně milovat. A taková svoboda zahrnuje i možnost, že opustí domov, že odejdou do "daleké země" a přijdou o všechno. Otcovo srdce zná veškerou bolest, kterou jim taková volba přinese, ale láska mu brání, aby tomu předešel silou.
12.2.2021Po kapkách...
Bůh nemůže člověka nutit, omezovat, nařizovat mu, postrkávat jej nebo ho od něčeho odtahovat. Dává mu svobodu, aby lásku odmítl, anebo ji opětoval. Právě ta nesmírnost Boží lásky je zdrojem jeho utrpení. Bůh, stvořitel nebo i země, se rozhodl, že nám bude především otcem.
11.2.2021Po kapkách...
Srdce otce hoří nekonečnou touhou přivést děti domů. Jak rád by s nimi mluvil a varoval je před nástrahami, jimž musejí čelit. Jak rád by je přesvědčil, že doma najdou vše, co hledají všude jinde! Jak by si jen přál moci je přitáhnout domů otcovskou autoritou a přidržet je u sebe, aby se nemohly zranit! Ale jeho láska je příliš velká na to, aby udělal něco takového.
10.2.2021Po kapkách...
Byl už jsem připraven ztotožnit se s marnotratným synem anebo i s jeho starším bratrem. Ale vysloveně mi naháněla hrůzu myšlenka, že bych měl být jako ten stařec, který nemá co ztratit, protože už všechno ztratil: má jen rozdávat.
9.2.2021Biblické fotostřípky
   Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar.

Mt 5,23
Více informací...
9.2.2021Po kapkách...
Sue mi ani neposkytla mnoho šancí k protestu: "Celý život hledáš přítele. Co tě znám, zoufale toužíš po něčí náklonnosti. Zajímáš se o tisíc věcí, všude žebráš o pozornost, ocenění a potvrzení sebe sama. Ale nadešel čas, abys uchopil svoje vlastní povolání a stal se otcem, který vítá děti domů, aniž by se jich na cokoli ptal, aniž by od nich chtěl cokoli nazpět. Pohleď na otce na tvém obrazu, a pochopíš, k čemu jsi povolán.
8.2.2021Čtenářský deníček
Pohádky po telefonu

„Tati, nezapomeň! Každý večer mám u tebe jednu pohádku!“ Ta holčička totiž bez pohádky neusnula a ty, které jí vyprávěla maminka, už znala skoro nazpaměť. A tak pan Bianchi, ať byl kde byl, volal každý večer přesně o deváté Varese a vyprávěl své dcerce po telefonu jednu pohádku.
Více informací...
8.2.2021Po kapkách...
Sue mě navštívila ... a mluvila se mnou o Marnotratném synovi, přičemž řekla: "Ať už jsi starší nebo mladší syn. musíš si uvědomit, že jsi povolán k tomu, aby ses stal otcem. Její slova mě zasáhla jako blesk. Cel léta jsem strávil s obrazem a hleděl na starce, jak drží v náručí svého syna, nikdy mi však nepřišlo na mysl, že otec je ten, kdo nejplněji vystihuje mé životní povolání.
7.2.2021Radio Proglas
V týdnu od 8. února se můžete těšit na tematické pořady ke Světovému dni nemocných.
Více informací...
6.2.2021Po kapkách...
Ztracenost "spravedlivého" se záští v srdci je velmi těžké postřehnout, protože jde ruku v ruce s touhou být dobrý a ctnostný. Z vlastního života vím, jak důsledně jsem se snažil být dobrý, být přijímán, být oblíbený a stát se příkladem hodným následování pro ostatní. Vědomě jsem se snažil vyhýbat nástrahám hříchu a měl jsem strach, abych nepodlehl pokušení. Ale s tím nastoupila i má přílišná vážnost a moralistické sklony, které mi začaly bránit, abych se v domě svého Otce cítil doma. Nebyl jsem už tak svobodný, spontánní a hravý.
5.2.2021Po kapkách...
Když tak zkoumám vlastní srdce i životy jiných lidí, rád bych věděl, co nadělá víc škody: žádostivost, nebo tato skrytá zatrpklost? U "spravedlivých" a "ctnostných" najdeme tolik zatrpklosti! Tolik posuzování, odsuzování a předsudků je mezi lidmi "svatými"! A kolik potlačeného hněvu bychom našli v lidech, kteří se usilovně snaží, aby se vyhnuli hříchu!
4.2.2021Po kapkách...
Daleko těžší je ztotožnit se se ztraceností staršího syna. Koneckonců, vždycky dělal všechno správně. Byl poslušný, konal své povinnosti, dodržoval zákon a byl pracovitý. Navenek byl starší syn bezchybný. Ale když je konfrontován s tím, jak se otec raduje nad návratem mladšího bratra, vybuchne v něm jakási temná síla a probublává na povrch. Najednou máme před očima člověka záštiplného, pyšného, nelaskavého a sobeckého, který zůstával celou dobu ve skrytu, i když za ta léta postupně nabíral na síle.
3.2.2021Po kapkách...
Způsob ztracenosti mladšího syna je zcela zjevný. Promrhal peníze, čas, přátele i vlastní tělo. To, co dělal, bylo špatné, věděla to nejen jeho vlastní rodina, ale i přátelé a nakonec i on sám. Jde o případ klasického lidského selhání, které lze přímočaře vyřešit. Dobře mu rozumíme.
2.2.2021Po kapkách...
Po světě chodí mnoho starších sourozenců, kteří jsou ztraceni, zatímco jsou stále doma. Jde právě o tuhle ztracenost, projevující se odsuzováním a pohrdáním, hněvem a záští, hořkostí a žárlivostí,... věci tak zhoubné a ničivé pro lidské srdce.
1.2.2021Po kapkách...
Přítelova kritika mě dost naštvala. Řekl jsem si: "Jak si dovoluje mě poučovat o modlitbě! Po léta si žil bezstarostným a nevázaným životem, zatímco já od dětství téměř úzkostně dodržoval pravidla víry. Teď si konvertuje a začne mě poučovat, jak se mám chovat?" Hořkost a zášť, které se vynořily z mého nitra, mi zjevily mou vlastní "ztracenost". Setrval jsem doma u otce, nikam jsem neodešel, a přece jsem nežil svobodně. Můj hněv a závist vyjevily mou vlastní spoutanost.
31.1.2021Radio Proglas
V týdnu od 1. února na Proglasu zachytíte speciální svatoblažejské Folklórní okénko a nový seriál Pohledy do dějin hudby v rámci Oktávy.
Více informací...
31.1.2021Po kapkách...
Snadno se ztotožňuji se starším synem v podobenství, když si stěžuje: "Léta jsem pro tebe otročil, vždycky jsem tě poslouchal, a přece jsi mi nedopřál ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli!" V jeho stížnosti čteme, že se mu poslušnost a povinnost stal břemene, a služba otci otrockým jhem.
30.1.2021Čtenářský deníček
Návrat ztraceného syna

Srdce mi poskočilo, když jsem spatřil ten obraz. Po dlouhé době, kdy jsem byl vydán napospas davům, vyjadřovalo něžné objetí otce se synem vše, po čem jsem v tu chvíli toužil. … chtěl jsem, aby mě někdo objal, hledal jsem domov, kde bych se mohl cítit v bezpečí. Léta jsem učil studenty o různých aspektech duchovního života, … ale troufl jsem si já sám vystoupit z davu, pokleknout před otcem a nechat se obejmout odpouštějícím Bohem?
Více informací...
30.1.2021Po kapkách...
Je to zvláštní, ale v hloubi srdce jsem vzpurnému synovi záviděl. Tato emoce se ve mně probouzí, když vidím přátele, jak se dobře baví, přičemž dělají věci, které já odsuzuji. jejich chování je pro mě pohoršlivé, nebo dokonce nemorální, ale zároveň přemítám, proč nemám kuráž udělat aspoň něco z toho, případně i všechno.
29.1.2021Po kapkách...
Je pro mě obtížné si přiznat, že ten zahořklý, záštiplný, rozhněvaný mladý muž by mi mohl být v duchovním smyslu bližší, než rozmařilý mladší bratr! Ale čím víc přemýšlím o starším synovi, tím víc se v něm poznávám. ... Celý život jsem ve skrytu duše bádal nad tím, jaké by to bylo odvážit se být neposlušný a žít nevázaným životem, který jsem viděl u druhých. Já jsem se vždycky choval slušně a spořádaně, v souladu s požadavky rodičů a jiných rodičovských figur mého života. Zároveň jsem se občas divil, proč nemám odvahu "utéct", kterou měl mladší syn.
28.1.2021Po kapkách...
Rembrandtův obraz by se klidně mohl jmenovat podobenství o ztracených synech. Ztratil se mladší syn, který opustil domov, aby hledal svobodu a štěstí v cizí zemi. Ale i ten, který zůstal doma, se stal ztraceným člověkem. Navenek vykonával vše, co se očekává od dobrého syna, srdcem však odešel daleko od otce. Vykonával své povinnosti, denně těžce pracoval, ale byl stále více nešťastný a nesvobodný.
27.1.2021Čtenářský deníček
Boží Syn z Nazareta - Ježíš v novozákonních spisech

Pokud se čtenáři podaří překonat to, že četba takové knihy je poměrně náročná, bude odměněn objevováním nových souvislostí mezi novozákonními (i starozákonními) texty, které si myslel, že už dobře zná – a především hledáním toho, jak tyto texty promlouvají do jeho konkrétního života v jeho životní situaci. Takové hledání je totiž celoživotním úkolem každého křesťana.
Více informací...
27.1.2021Po kapkách...
Přítomnost staršího syna na obraze už mi nedovoluje, abych si "návrat" sentimentalizoval. Hlavní pozorovatel si udržuje svůj odstup a zjevně si nepřeje účastnit se otcovského uvítání. Co se v tom muži odehrává? Co udělá? Přiblíží se a obejme bratra podobně jako otec, nebo odejde s hněvem a odporem?
26.1.2021Biblické fotostřípky
   Podivuhodně hřmí Bůh svým hlasem, dělá veliké věci, nad naše poznání:
sněhu velí: ‚Padej na zem‘ a dešti: ‚Ať prší‘, a déšť padá v mocných proudech.

Job 37,5
Více informací...
26.1.2021Po kapkách...
Hlavní pozorovatel, který sleduje, jak otec objímá svého syna, vypadá velmi odtažitě. Dívá se na otce, ale bez radosti. Nevztáhne ruku, neusměje se ani nenaznačí uvítání. Prostě tam jen o straně stojí a zjevně nemá nejmenší zájem přijít blíž.
25.1.2021Po kapkách...
Když jsem trávil dlouhé hodiny v Ermitáži a pozoroval Rembrandtův obraz (Návrat marnotratného syna), postupně mě stále více fascinovala postava staršího syna. Vzpomínám, jak jsem na něj upřeně hleděl a kladl si otázku, co se asi odehrává v jeho mysli a srdci. On je bezpochyby hlavním svědkem návratu mladšího syna. V době, kdy jsem důvěrně znal jen detail celého obrazu, v němž otec objímá navrátivšího se syna, bylo poměrně snadné vnímat scénu jako příjemnou a uklidňující. Ala když jsem spatřil celý obraz, rychle mi došla složitost toho setkání.
24.1.2021Radio Proglas
V týdnu od 25. ledna se můžete těšit na vzdělávací cyklus Svaté královny nebo Čtení na pokračování z knihy Plná slávy Bruce Marshalla.
Více informací...
23.1.2021Po kapkách...
Oba potřebovali uzdravení a odpuštění. Oba se potřebovali vrátit domů. Oba potřebovali objetí odpouštějícího otce. Ale z příběhu samotného i z Rembrandtova obrazu je jasné, že těžším obrácením bude muset projít ten, který zůstal doma.
22.1.2021Po kapkách...
Rembrandt je jak starší syn, tak i mladší syn z podobenství. Když v posledních letech života maloval oba syny v Návratu marnotratného syna, žil životem, jemuž nebyla cizí ztracenost obou synů.
21.1.2021Po kapkách...
Daleko těžší je ocenit člověka, který vězí hluboko v zášti a nenávisti, mrhá spoustou vzácného času na malicherné soudní spory a neustále odpuzuje lidi svým arogantním chováním. Ale dnes už nemohu popřít, že i tahle stránka patřila k Rembrandtovu životu a nelze ji pominout.
20.1.2021Po kapkách...
Není těžké sympatizovat s člověkem, který má smyslnou povahu, utápí se v hedonistických radovánkách života, ale pak všeho lituje, vrací se domů a stává se velmi duchovní osobou.
19.1.2021Čtenářský deníček
S Pánem Bohem se žije naživo

V každém rozhovoru myslím záleží na dvou věcech: na schopnosti tazatele klást zajímavé otázky a na ochotě tázaného odpovídat. Zde se zdárně obojí spojilo.
Více informací...
19.1.2021Po kapkách...
A v tomto kontextu nám vyvstává jiný Rembrandt, člověk ztracený v hořkosti a pomstychtivosti, který je schopen zrady. Tomuto Rembrandtovi je obtížné hledět do tváře.
18.1.2021Biblické fotostřípky
   Tak praví Hospodin: Shromáždím je ze všech zemí. Budou mým lidem a já budu jejich Bohem. Dám jim jedno srdce a jedno pravidlo k životu, aby se mě báli po všechny dny, a bude dobře jim i jejich synům. Sjednám s_nimi věčnou smlouvu, že jim nepřestanu prokazovat dobro.

Jer 32,37
Více informací...
18.1.2021Po kapkách...
(Rembrandt) zanechal stranou život plný věcí a lidí a zvolil si spíše ústraní a ticho. S věkem dospěl k jistému zvnitřnění a zklidnění, což byl jeho duchovní návrat domů. Ale i starší syn je součástí Rembrandtovy životní zkušenosti...Z nejnovějších studií jasně vyplývá, že Rembrandtovy vztahy s mecenáši a sponzory...vůbec nebyly snadné, podobně jako jeho vztahy s rodinou a přáteli. Zkrátka s Rembrandtem nebylo snadné vyjít.
18.1.2021Radio Proglas
V týdnu od 18. ledna se můžete těšit na tematický program k Týdnu modliteb za jednotu křesťanů.
Více informací...
17.1.2021Po kapkách...
Když jsem hleděl na mladšího syna a zamýšlel se nad Rembrandtovým životem, bylo mi naprosto jasné, že ho Rembrandt musel chápat zcela osobním způsobem. V době, kdy maloval Návrat marnotratného syna, se jeho život vyznačoval sebedůvěrou, úspěchem a slávou, záhy však následovaly bolestné ztráty, zklamání a prohry. Těmito prožitky se posunul od vnějšího světla do světla vnitřního, odvrátil se od malby světských, vnějškových událostí a přiklonil se k zobrazování vnitřního významu.
15.1.2021Po kapkách...
Daleko ať je od nás, myslet si, že věřit znamená nacházet snadno utěšná řešení. Víra, kterou nás učí Kristus, je ta, kterou vidíme u svatého Josefa, který nehledal zkratky, nýbrž otevřeně čelil tomu, co jej potkává a přijímal za to odpovědnost.
14.1.2021Čtenářský deníček
A bojím se snů

V knize je v protikladu neskutečné vykolejení hodnot ze strany nacistů a obrovská odvaha žen, které se jim postavily a své životy zachránily. V tom jim po celou dobu pomáhala víra – polské ženy byly ponechány spolu a navzájem se podporovaly ve víře, která jim dávala i pevné mravní zásady.
Více informací...
14.1.2021Po kapkách...
Jako Bůh řekl našemu Světci: "Josefe, synu Davidův, neboj se", patrně opakuje také nám: „Nebojte se!“. Je třeba odložit vztek i zklamání a dát - nikoli světskou útrpností, nýbrž doufající statečností – prostor tomu, co jsme nevolili a přece existuje. Takovýto způsob akceptace života nás uvádí do hlubšího smyslu. Život každého z nás se může zázračně obrodit, najdeme-li odvahu jej žít podle toho, co nám ukazuje evangelium. A nezáleží na tom, zda se všechno zvrtlo špatně a zda už je něco nevratné. Bůh může dát rozkvést květům mezi kameny. A třebaže nám naše svědomí něco vyčítá, Bůh ví všechno dokonaleji a lépe než naše svědomí.
13.1.2021Po kapkách...
Josef neupadá do trpné rezignace, nýbrž odvážně a statečně se nasazuje. Přijetí je způsob, kterým se v našem životě projevuje dar statečnosti, pocházející od Ducha svatého. Jedině Pán nás může obdarovat silou přijímat život takový, jaký je, a dávat prostor také rozporným, nečekaným a neútěšným aspektům existence.
12.1.2021Po kapkách...
Duchovní život, který nám představuje Josef, není cestou, která vysvětluje, nýbrž cestou, která akceptuje. Pouze na základě tohoto přijetí, tohoto smíření je možné vytušit také velkolepost dějin a jejich hlubší smysl. Je to jako ozvěna zanícených slov, jimiž Job odpověděl manželce, která jej ponoukala, aby se vzbouřil proti veškerému zlu, které jej potkalo: "Přijímáme-li štěstí jako dar od Boha, nemáme stejně přijmout i neštěstí?" (Job 2,10).
11.1.2021Po kapkách...
Častokrát dochází v našem životě k událostem, jejichž smysl nechápeme. Naše první reakce je často zklamání a vzpoura. Josef nechává svoje úsudky stranou, aby dal prostor tomu, co se děje, jakkoli to vypadá tajemně, akceptuje to, přebírá do své zodpovědnosti a smiřuje se svým životním údělem. Pokud nepřijmeme svůj životní úděl, nedokážeme kráčet dál, protože budeme vždycky v zajetí svých očekávání a následných zklamání.
10.1.2021Biblické fotostřípky
   Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zem a působí, že může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyšlo z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal."


Iz 55,11
Více informací...
10.1.2021Po kapkách...
Bůh povolal svatého Josefa, aby přímo sloužil osobě i poslání Ježíše vykonáváním svého otcovství: právě tímto způsobem Josef spolupracoval v plnosti času na velkém tajemství vykoupení a byl vpravdě služebníkem spásy. Josef přijímá Marii bez předběžných podmínek. Důvěřuje andělovým slovům: Ušlechtilost jeho srdce umožňuje, aby podrobil lásce všechno, co se naučil ze Zákona; a dnes, v tomto světě, kdy je psychologické, verbální i fyzické násilí páchané na ženě evidentní, se Josef prezentuje jako postava uctivého, delikátního muže, který, ač nemá všechny informace, rozhoduje se pro dobré jméno, důstojnost a život Marie. A ve své pochybnosti o tom, jak nejlépe si počínat, mu Bůh osvícením jeho úsudku pomáhá volit.
9.1.2021Čtenářský deníček
Norkový kožich za hrst vloček aneb Šest hodin ve vlaku

Tváří v tvář smrti, přítomné v Leningradu za blokády a přítomné samozřejmě i v této knize, si člověk uvědomuje, co má vlastně v životě cenu a jak i zdánlivě drobná pomoc blízkému člověku mu může zachránit život, nebo taky může stát život toho, kdo už pomáhá z posledních sil. I přesto, že smrt číhala doslova na každém kroku, dokázali si mnozí v Leningradu udržet kulturu a hodnoty, pro které jim stálo za to žít a bojovat o přežití.
Více informací...
9.1.2021Po kapkách...
Analogicky k tomu, jak Bůh jednal s Marií, když jí zjevil Svůj plán spásy, zjevil také Josefovi Svoje plány; a učinil tak prostřednictvím snů, které jsou v Bibli, jakož i u všech starobylých národů považovány za prostředky, kterými vyjevuje Bůh svoji vůli. Josefa velice trápí nepochopitelné Mariino těhotenství: nechce ji vydat pohaně a rozhodne se tajně se s ní rozejít. V prvním snu mu anděl pomáhá vyřešit jeho obrovské dilema: Neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů. Jeho odpověď byla okamžitá: Když se probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal. Poslušností svoje drama překonal a zachránil Marii.
8.1.2021Po kapkách...
Rovněž Josefovým nepokojem prostupuje Boží vůle, dějiny a plán. Takto nás Josef učí, že mít víru v Boha znamená také věřit, že Bůh může působit i přes naše obavy, naše chyby a naše slabosti. Učí nás také, že uprostřed životních bouří nemusíme mít strach svěřovat kormidlo naší lodi Bohu. Někdy bychom chtěli mít všechno pod kontrolou, avšak Bůh má vždycky širší rozhled.
7.1.2021Čtenářský deníček
Christus vivit

Běžte „přitahováni tváří Krista“, kterého tolik milujeme, kterému se klaníme v Nejsvětější eucharistii a kterého poznáváme v těle našich trpících bratří a sester. Kéž vás v tomto běhu žene Duch svatý. Církev potřebuje vaši hbitost, vaši intuici, vaši víru.
Více informací...
7.1.2021Po kapkách...
Proto je důležité setkání s Božím milosrdenstvím, zejména ve svátosti smíření, zkušeností pravdy a laskavosti. Paradoxně nám může povědět pravdu i Zlý, ale činí tak, aby nás zavrhnul. Víme však, že Pravda, která je od Boha, nás nezavrhuje, nýbrž akceptuje, objímá, podpírá a odpouští nám. Pravda se nám vždycky ukazuje jako milosrdný Otec z podobenství (Lk 15,11-32): vychází nám vstříc, vrací důstojnost, staví znovu na nohy a strojí nám hostinu s odůvodněním: »tento můj syn byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zas nalezen«
6.1.2021Po kapkách...
Pokud je perspektiva ekonomie spásy taková, musíme se naučit akceptovat svoji slabost hlubokým jemnocitem. Zlý způsobuje, že svoji křehkost posuzujeme negativně, zatímco Duch ji slitovně vynáší na denní světlo. Toho, co je v nás křehké, je nejlépe se dotýkat něžně. Ukazování prstem a soud, který vynášíme nad druhými, jsou velmi často znamením naší neschopnosti akceptovat vlastní slabost a křehkost. Pouze něha nás ochrání před vlivem žalobníka.
5.1.2021Katolík
Poděkování za účast v Adventní sbírce pro potřebné
Více informací...
5.1.2021Po kapkách...
Dějiny spásy se naplňují „v naději, bez naděje“ a navzdory našim slabostem. Příliš často si myslíme, že Bůh staví pouze na tom, co je v nás dobré a vítězné, zatímco značná většina Jeho plánů se uskutečňuje přes naše slabosti a mimo ně. Pavel říká: "Abych se pro vznešenost těch zjevení nepyšnil, byl mi dán do těla osten, posel to satanův, aby mě bil do tváře. To proto, aby se mě nezmocňovala pýcha. Kvůli tomu jsem třikrát prosil Pána, aby mě toho zbavil. Ale on mi řekl: „Stačí ti moje milost, protože síla se tím zřejměji projeví ve slabosti“ Pokud je perspektiva ekonomie spásy taková, musíme se naučit akceptovat svoji slabost hlubokým jemnocitem.
4.1.2021Po kapkách...
Vzhledem k této roli v dějinách spásy je sv. Josef otcem, jehož křesťanský lid vždycky miloval... Mnoho svatých bylo jeho horoucími ctiteli, mezi nimiž sv. Terezie z Avily, která si jej zvolila za svého přímluvce a prostředníka, často mu svěřovala sebe a dostávala všechny milosti, o něž prosila, a na základě svojí zkušenosti pak k této pobožnosti vybízela druhé.
3.1.2021Biblické fotostřípky
   Slepé povedu cestou, již neznají, stezkami, o nichž nic nevědí, je budu vodit. Tmu před nimi změním v světlo, pahorkatiny v rovinu. Toto jsou věci, jež učiním, od toho neupustím.

Iz 42,16
Více informací...
3.1.2021Po kapkách...
Velikost svatého Josefa spočívá v tom, že byl Mariiným snoubencem a Ježíšovým otcem. Stal se tak „služebníkem všeobecného záměru spásy“, jak říká sv. Jan Zlatoústý. Svatý Pavel VI. podotýká, že jeho otcovství se konkrétně vyjadřovalo tím, že „učinil ze svého života službu, obětoval ho mysteriu vtělení a souvisejícímu vykupitelskému poslání, použil moc, která mu patřila podle Zákona ve Svaté Rodině, aby cele odevzdal sebe, svůj život a svoji práci, přetvořil svoje lidské povolání k rodinné lásce v nadlidskou oběť sebe, svého srdce a všech schopností, v lásku danou do služeb Mesiáše, vyrůstajícího v jeho domě.
2.1.2021Po kapkách...
Všichni mohou ve svatém Josefovi, nepovšimnutém muži, všedním, diskrétním a skrytém člověku nalézt přímluvce, pomocníka a průvodce těžkými časy. Svatý Josef nám připomíná, že všichni ti, kdo se zdánlivě skrývají nebo jsou v „druhé linii“, mají výjimečně činný podíl na dějinách spásy. Jim všem patří uznání a vděčnost.
1.1.2021Čtenářský deníček
Vánoční zázrak

Napadlo vás přemýšlet nad tím, jak se asi cítili pastýři před tím, než se jim zjevil anděl?
Více informací...
1.1.2021Po kapkách...
Kolik jen lidí denně prokazuje trpělivost a dodává naději, snaží se nerozsévat paniku, nýbrž sdílenou odpovědnost. Kolik otců, matek, prarodičů a učitelů ukazuje našim dětem nepatrnými všedními gesty, jak čelit a překonat krizi novým uzpůsobením zvyklostí, pozvednutím zraku a podnětem k modlitbě. Kolik lidí se modlí, obětuje a přimlouvá za dobro všech.
31.12.2020Radio Proglas
Více informací...
31.12.2020Po kapkách...
...uprostřed krize, jež nás postihuje, můžeme zakoušet, že „naše životy jsou spřádány a neseny obyčejnými lidmi, kteří jsou obvykle opomíjeni a nevyskytují se na titulních stranách novin a časopisů, ani na velkých přehlídkách nejnovějších show, ale nepochybně dnes píší rozhodující události našich dějin: lékaři, ošetřovatelé a ošetřovatelky, zaměstnanci supermarketů, uklízečky, pečovatelky, dopravci, pořádkové síly, dobrovolníci, kněží, řeholnice a mnoho a mnoho dalších, kteří pochopili, že nikdo se nezachrání sám.
31.12.2020Radio Proglas
V týdnu od 4. ledna redaktor Milan Tesař připravil speciální výběr hudebních deníků Jak se vám líbí zaměřených na zahraniční interprety.
Více informací...
28.12.2020Biblické fotostřípky
   ...řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“
Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí.

Lk 2,15
Více informací...
27.12.2020Po kapkách...
Svátost“ chudoby! Jsou to slova silná, leč opodstatněná. Jestliže skrze skutečnost vtělení Slovo v jistém smyslu přijalo každého člověka (jak uvažovali někteří řečtí otcové), pak skrze způsob, jakým se uskutečnilo, přijalo zvláštním způsobem chudého, pokorného a trpícího. „Ustanovil“ toto znamení, tak jako ustanovil eucharistii. Ten, který totiž vyslovil nad chlebem slova: „Toto je moje tělo“, vyslovil stejná slova také o chudých. Učinil tak, když během řeči o tom, co jsme učinili – nebo neučinili – pro hladového, žíznivého, vězněného, nahého a přišedšího, slavnostně prohlašuje: „Pro mne jste udělali“ a „Pro mne jste neudělali“. Chceme-li vyvodit důsledky z konceptu „svátosti chudoby“, můžeme mluvit také spolu se sv. Janem XXIII. o „církvi chudých“, do níž zvláštním způsobem náležejí všichni potřební. Neznamená to, že stačí být hladovým či chudým, abychom vešli do Božího království, avšak „chudoba a utrpení, je-li nevinné, je v Božích očích jakýmsi křtem krve. Bůh má daleko víc způsobů jak zachraňovat než si dokážeme představit, jakkoli všechny tyto způsoby – bez výjimky a „způsobem, který zná Bůh“ procházejí skrze Krista.
27.12.2020Radio Proglas
V prvním týdnu roku 2021 se můžete například těšit na silvestrovský rozhovor s manželi Kadaňkovi další díl seriálu Malé dějiny hudby.
Více informací...
26.12.2020Čtenářský deníček
Příběhy vánoční noci

„Je mu zima,“ prohlásila největší holčička. „Je mu zima a měli bychom ho zahřát.“ Josef s Marií nevěděli, jak to chtějí provést, ale děti udělaly to nejjednodušší na světě: položily na děťátko svoje teplé a lehké dlaně.
Více informací...
26.12.2020Po kapkách...
On je tím, kdo ukazuje prstem na člověka a kategoricky vyslovuje “Hle, Pohleďme na něho! Hle, Beránek Boží!“. Jaké zachvění muselo proniknout tělem těch, kterým se dostalo tohoto zjevení. Mocné působení Ducha svatého doprovázelo Předchůdcova slova a vyjevovalo jejich pravdu ochotným srdcím. Minulost a budoucnost, očekávání a naplnění se dotýkaly. (…) Myslím, že Jan Křtitel nám zanechal týž prorocký úkol: pokračovat ve volání: „Mezi vámi je ten, koho vy neznáte!“. On zahájil nové proroctví, jež nespočívá v hlásání budoucí spásy, nýbrž ve vyjevování Kristovy přítomnosti v dějinách: „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa“. Kristus není přítomen v dějinách pouze proto, že se o něm neustále píše a mluví, ale protože je Zmrtvýchvastalý a žije podle Ducha. Nikoli pouze intencionálně, nýbrž reálně. V tomto má počátek evangelizace.
25.12.2020Po kapkách...
Bůh je láska, a proto je pokora! Láska vytváří závislost na milovaném člověku, závislost, jež neponižuje, nýbrž obšťastňuje. Tyto dvě věty „Bůh je láska“ a „Bůh je pokora“ jsou dvěma stranami téže mince. Co však znamená slovo pokora vztažené k Bohu a v jakém smyslu může Ježíš říci: „Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem“ (Mt 11,29)? Vysvětlení je, že podstatou pokory není být maličkými (můžeme být maličcí a ani trochu pokorní); nespočívá v tom, že se za maličké považujeme (což se může odvíjet od špatné představy o sobě); nespočívá v prohlašování se maličkými (to lze říkat a vůbec tomu nevěřit); spočívá v učinění se maličkými a učinění se maličkými z lásky, pro pozvednutí druhých. V tomto smyslu je skutečně pokorný jedině Bůh.
24.12.2020Po kapkách...
Bůh je naše útočiště a síla, osvědčil se jako nejlepší pomocník v nouzi. Proto se nebojíme, i kdyby se kácela země, i kdyby se hory řítily do hlubin moře. Slova 46 žalmu nás ujišťují o tom, co se s konečnou platností naplnilo ve Vtělení Slova. V příchodu Emmanuela, Boha-s-námi, se Boží blízkost člověku stala Božím jménem. Nesmírně útěšná ujištění však nejsou a nebyla pro lidský rozum snadno uchopitelná. Dokonalé spojení božství a lidství v Kristově osobě bylo největší ze všech možných novostí, „jediná nová věc pod sluncem“. První velká bitva, kterou musela svést víra v Krista nebyla bitva o jeho božství, nýbrž o jeho lidství a o pravdu vtělení. Svatý Augustin na základě vlastní zkušenosti objevil, kde je nejhlubší jádro problému uvěřit ve Vtělení, totiž v nedostatku pokory. „Jelikož jsem nebyl pokorný – píše ve Vyznání – nerozuměl jsem Boží pokoře“. Jeho zkušenost nám pomáhá v pochopení nejhlubšího jádro moderního ateismu a ukazuje jediný možný způsob, jak jej překonat.“
24.12.2020Po kapkách...
Do úvodu této encykliky jsem napsal: „Velmi toužím, abychom v této době, kdy je nám dáno žít, byli uznáním důstojnosti každé lidské osoby znovu schopní mezi všemi oživit světovou touhu po bratrství. Mezi všemi: »Je krásným tajemství snít a činit náš život krásným příběhem. Nikdo nemůže životu čelit odosobněně [...] Potřebujeme společenství, které nás podpírá a pomáhá nám; takové společenství, ve kterém si navzájem pomáháme hledět k budoucnosti! Jak důležité je společně snít. [...] Jsme-li sami, hrozí nám, že budeme mít vidiny a vidět, co neexistuje; sny se budují společně.«[3] Spřádejme sny jako jediné lidstvo, jako poutníci učinění z téhož lidského těla, jako děti téže země, jež hostí nás všechny, každého s bohatstvím jeho víry či přesvědčení, každého s jeho vlastním hlasem, všechny bratry.“ (Fratelli tutti, 8).
23.12.2020Biblické fotostřípky
   ...uvažovali o tom v srdci a ptali se: Co asi z toho dítěte bude?...

Lk 1,66
Více informací...
23.12.2020Po kapkách...
Prozřetelnost tomu chtěla, abych právě v těchto těžkých dobách napsal Fratelli tutti, encykliku věnovanou bratrství a sociálnímu přátelství. Toto krásné ponaučení se váže k evangeliu o Ježíšově narození. Je to lekce o nové spoluúčasti a sjednocení, jež vzniká mezi těmi, kdo jej uskutečňují: Maria, Josef, pastýři, mudrcové a ti všichni, kteří takovým či onakým způsobem darovali svoje bratrství, svoje přátelství, aby v mračnech dějin mohlo být přijato Slovo, které se stalo tělem.
22.12.2020Po kapkách...
Simeon nám ukazuje, že naděje je rovněž bdělostí. Jde o to, abychom nepropásli Boha, když přichází. A šli mu naproti. Aby se nestalo, že nerozpoznáme okamžik jeho navštívení. Protože jeho příchod může být právě takový... Prorok Simeon rozpoznal chvíli Božího navštívení. Jeho bdělost je nádherná, je vyjádřením víry v to, že Bůh může přijít v každé chvíli.
21.12.2020Radio Proglas
V týdnu od 21. prosince se můžete těšit na speciální vysílání Dopoledne s Proglasu a sváteční vánoční program.
Více informací...
21.12.2020Po kapkách...
Toto je závažný paradox, a proto o tom všem Maria rozvažuje ve svém srdci. Jestliže se člověk ptá lásky, jak tomu rozumět, pak nebude mít problém. Ptá-li se jen svého selského rozumu, zůstane to pro něj "španělská vesnice". Jakmile však o tom všem rozvažujeme ve svém srdci, celá věc se dosti vyjasní. Položte Ježíše do svých jeslí, "do žlabu", nedržte ho pouze v kostele.
20.12.2020Biblické fotostřípky
   Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.“

Lk 1,30
Více informací...
20.12.2020Po kapkách...
Jenomže on tohle nechce. On totiž nehledá svou slávu, on hledá naši spásu. Proto chce Bůh přebývat v samém středu našeho hříchu. Chce, abychom ho vpustili tam, kde hřešíme, protože nás chce spasit. Nepřišel proto, aby byl více oslavován, ale aby nám posloužil v překonání toho, k čemu se pořád vracíme, z čeho se sami nemůžeme osvobodit, k čemu jsme připoutáni jako zvíře ke žlabu. Chce nás zachránit z našeho hříchu. Bůh nepřichází kvůli sobě, přichází pouze kvůli nám.
19.12.2020Po kapkách...
Bůh nám chce přinést spásu, nepotřebuje naše modlitbičky. My bychom Pánu Bohu rádi vyhradili kostel. Máme pro něj takové pěkné místo - kostelíček. Vyrážíme tam jednou týdně, tak na hodinku, elegantně, zbožně, vytáhneme zvláštní oblečení... A nejlepší by bylo, aby tam Pán Bůh zůstal, není-liž pravda? Budeme ho tam samozřejmě navštěvovat, v tom kostelíčku, aspoň jednou týdně, budeme ho tam uctívat, a on ať tam zůstane.
18.12.2020Po kapkách...
A to je pěkný paradox - vždyť se nám zdá, Boha je zapotřebí hledat ve svatyni. Bůh by měl být tam, kde je svaté místo. Ale on chce být právě v našem hříchu, a ne ve svatyni! Proč? Protože nás chce spasit.
17.12.2020Po kapkách...
Všichni už jsme zakusili, že i když máme ty nejlepší úmysly, zachováváme rytmus duchovního života, provozujeme lecjakou duchovní gymnastiku, vždycky se najde hřích, ke kterému se vracíme stejně jako dobytek ke žlabu. A právě to je to místo, kam chce být Ježíš položen: V samém středu našeho hříchu.
16.12.2020Po kapkách...
Pro nás je tohle znamení ještě výmluvnější. Církevní otcové vysvětlovali, že jesle či žlab jsou symbolem hříchu. K čemu se totiž vrací zvíře? Ke žlabu, protože ve žlabu je žrádlo. Oslové a volové se sem dřív nebo později vracejí. A k čemu se vracíme my? Ke svým hříchům. Já mám své, vy máte své - každý z nás má nějaký hřích, k němuž se vrací. Zpravidla zápasíme se svými hříchy po celý život.
15.12.2020Po kapkách...
Na první pohled to, co se tu odehrává, nejde dohromady s tím, co bylo zvěstováno. Ona přece uslyšela v Nazaretě toto: "Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. Betlém je skutečně město Davidovo, král David se tu narodil. Přišlo do Betléma, a nejen že tu nenašli trůn - dokonce tu pro ně ani nebylo místo v hostinci! Ten, který měl být velkým nástupcem Davidovým, jeho potomkem, není přijat v domě Davidově" Maria s tím zápasí, protože to nechápe.
14.12.2020Čtenářský deníček
Jak si Pán Bůh postavil betlém

Na počátku si Bůh chtěl postavit Betlém, a tak stvořil vesmír, aby měl čím ozdobit jesličky.
Více informací...
14.12.2020Po kapkách...
Znamením pro pastýře - a také pro nás - je narozený Ježíš Kristus, položený v jeslích. Slyšíme, že Maria to všechno uchovává ve svém srdci a rozvažuje o tom. Zdá se, že dané znamení není snadno čitelné, že chce svůj čas. A proto jej Maria uchovává v srdci a rozvažuje o něm. Ne všechno lze pochopit ihned.
13.12.2020Biblické fotostřípky
   Stále se radujte...

1Sol 5,16
Více informací...
13.12.2020Po kapkách...
Známe se a proto víme: Takovou svobodu v člověku působí Duch Svatý. Je jisté, že nikdo z nás není schopen jí dosáhnout z vlastních sil, nikdo se jí nemůže sám dopracovat. Přesvědčení o vlastní nepostradatelnosti je v nás příliš silné. Duchu Svatý, daruj mi takovou svobodu, jakou měli Ježíš z Nazareta a jeho Matka. Učiň mě opravdu svobodným!
13.12.2020Radio Proglas
V týdnu od 14. prosince se na Proglasu můžete například těšit na speciální Oktávu k 420. výročí Michnova narození Adama Václava Michny z Otradovic.
Více informací...
12.12.2020Po kapkách...
Můžeš se dát Bohu, můžeš se dát bližním. Můžeš se odevzdat své manželce, svému manželovi, svým dětem. Královská důstojnost znamená královskou svobodu - a paradox je v tom, že vpravdě svobodnými jsou ti, kdo vyznávají "jsem nevolník". Nevolník postradatelný. Právě tito lidé mají v srdci absolutní svobodu: vůči druhým, vůči sobě, vůči mínění druhých, která se týkají jejich osoby...
11.12.2020Zpráva
Premiéra Godzone filmu už dnes!
Více informací...
11.12.2020Čtenářský deníček
Nebudu hrát divadlo před Boží tváří

Rozhovor se týká celého života Maxe Kašparů – jeho dětství v Žirovnici, školních a studentských let, obrácení ke křesťanství.
Více informací...
11.12.2020Texty, články, promluvy
Kapela Srdcaři vydává své první album s názvem Tvůrci
Více informací...
11.12.2020Po kapkách...
Královská důstojnost nespočívá v tom, že někomu vládneš, ale pouze v tom, že vládneš sám sobě. Díky tomu se můžeš někomu darovat. Ježíš nám říká: "Takhle ne!" Mluvte o sobě jako o postradatelných nevolnících. Víte, kdo tak jedná? Jenom ten, kdo vidí, že ať koná jakékoliv dobro, nevzniká mu tím žádný nárok. Takový člověk je absolutně nezištný. Královská důstojnost, kterou jsi obdržel křtem, nespočívá v tom, že někomu vládneš, ale pouze v tom, že vládneš sám sobě. Že se máš v rukou, že dáváš smysl a směr svému životu. Jen tak se totiž můžeš někomu darovat.
10.12.2020Po kapkách...
Dobře víme, že v tom spočívá velké pokušení - myslet si o sobě, že jsi nepostradatelný, že bez tebe církve nebude. Všichni ať vidí, jak nepostradatelná je tvá existence, tady a teď, i tvá služba na tomto místě!
9.12.2020Po kapkách...
Pán Ježíš o tom mluví celkem drsně v evangeliu podle Lukáše: "Tak i vy, až vykonáte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: "Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat." V originále to zní ještě ostřeji, neboť Ježíš říká: "Jsme nevolníky postradatelnými. " Ano, jsme postradatelní!
8.12.2020Po kapkách...
Mariina velikost má stejnou logiku jako velikost Ježíšova. Ježíš Kristus - Mistr a Pán - říká sám sobě: "Já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží." Svatý Pavel říká v listu Filipanům, že Ježíš, Boží Syn, "vzal na sebe přirozenost služebníka". Je tam opět výraz dulos - nevolník, stejné slovo, jakého bylo užito v případě Marie. Řečtina má pro služebníka jiný výraz - diakonos. Služebník také koná službu, ale z vlastní vůle. A díky tomu má nárok na nějakou mzdu, případně na vděčnost ze strany lidí. Ano, ovšem, diákon, nikoli však nevolník.
7.12.2020Po kapkách...
Maria o sobě říká, že je služebnice Páně. Doslovně podle řeckého textu dokonce prohlašuje, že je nevolnice. Samozřejmě, že "služebnice" zní líp. Ale Maria o sobě jasně říká, že ne "nevolnice". "shlédl na mé ponížení". Neříká, že má v sobě velikost sama ze sebe, říká jen, že ji Bůh povyšuje z ponížení díky Synovi, jehož přijala od Boha. Celá její velikost je v něm, nepochází z ní samé - to je Mariino vyznání. Je cele zahleděná do svého Syna.
6.12.2020Radio Proglas
V úterý 8. prosince Proglas slaví 25 let své existence, těšit se můžete na speciální program, v sobotu 12. prosince od 16.55 si můžete poslechnout benefiční koncert s Pavlem Helanem.
Více informací...
6.12.2020Po kapkách...
A on vzal na sebe naprosto veškeré lidské vše. Zatímco milostivé dámy se radši otáčejí zpět, aby to necítily, zatímco mužským to nevoní, nemůžeme říci, že tato záležitost by Bohu nevoněla. On ji na sebe přijal kvůli nám. Tím se úplně ze sebe vydal, vydal sebe sama. Vzal na sebe člověčenství naše. Když si tohle uvědomíme, už nám není vůbec nic cizí. V Bibli se praví, že králové budou otvírat ústa a přikryjí si je, protože z toho budou paf. To je pravda. Až uvidíte Děťátko, nejdřív otevřete pusinku a pak si ji přikryjte jako veliký projev upřímné úcty.
5.12.2020Zpráva
Premiéra koncertního filmu ke Godzone tour 2020 – TO, na čem záleží
Více informací...
5.12.2020Čtenářský deníček
Pán se stará

"Co vlastně teď jako církev v České republice řešíte? Čím se zabýváte? Vždyť s historií, poklady a zkušenostmi, které nesete, byste mohli být lídři hledání nových cest křesťanství v Evropě. A zdá se mi, že Evropa vás teď hodně potřebuje. Je přece jasné, že je nutné hledat, jak dál žít křesťanství v postmoderní době. A protože si myslím, že jste vybaveni tolika věcmi, které by mohly pomoci celé Evropě, trochu se divím, jak to, že o vás není víc slyšet.“
Více informací...
5.12.2020Po kapkách...
Naše štěstí začíná tím, že se sám Bůh vydal ze sebe, aby přijal lidskou přirozenost, a to všechno v osobě Děťátka, které se jako každý jiný bude všechno učit. Které jako každý jiný bude procházet všechny cesty. Pravidelně jsme tak povrchní, že když vidíme Jezulátko, myslíme si, že v životě nepotřebovalo plenky. A když vidíme Jeho matku, Pannu Marii, tak si řekneme, no propánakrále, přece nebude ty plenky prát. Lékařská věda praví: Inter faeces et urinam nascitur homo. Mezi kaly a výkaly se rodí člověk.
4.12.2020Po kapkách...
Co je to rodina? Jedinečný dar. Měli-li jste oba rodiče, i když se třeba hádali, i když žádný z nich nebyl ideální (nikdo z nás není ideální), měli jste poklad, ze kterého jste vyrůstali. Dalo by se statisticky rozebírat, kolik malérů a neštěstí je z toho, že se člověku nepodařilo v rodině žít a najít v ní to, z čeho vznikla. To jest lásku. Být uveden do lásky, to začíná od nejmenších věcí, od nemluvňátka, které se objevilo na světě. Kultura srdce a jednání lidí se dá poznat podle toho, jak se chovají k dítěti (ne jak mu podlejzají), jak se chovají ke starým (ne jak je odbývají) a ještě jak drží pořádnou hygienu (ačkoliv se jí někdy vysmíváme).
3.12.2020Biblické fotostřípky
   Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo.

Iz 9,1
Více informací...
3.12.2020Po kapkách...
Celý advent je rozumné chystat dárek. celý advent něco připravovat. Když jsme byli malí, tak jsme stříhali hedvábné papíry různých barev a do nich jsme balili pralinky, sem tam jsme nějakou umlsli, a na ně navazovali špagátky, chystalo se to na stromeček. Bratr spravoval rádio. A já jsem rovnal figurky do jesliček. Prozpěvovali jsme roráty a maminka pletla svetry pro děti... a byl to náramně pěkné. Když člověk chystá dárek a každý den na něm něco udělá, vyplní dobu adventní nádhernou prací. Totiž, když si člověk takhle hraje s prací, tak se mu práce stane hudbou večerů, na kterou se těší celý den a do které se náramně rád pustí. A kterou dělá krůček za krůčkem k vánočnímu svátku. Člověk se pustí do práce a ve vyrábění se sám vydává.
2.12.2020Čtenářský deníček
O svobodě a náboženství

Prchající Jákob, Jákob v pasti – padl do připravené náruče Boží. Každý, kdo to zažil, na to nikdy nezapomene. „Vím, žes tu byl se mnou, ale já se díval jinam.“
Více informací...
2.12.2020Po kapkách...
Dobré jitro! To je vstávání v prosinci! Máte spoustu starostí, nic vám není recht. Nemůžete sehnat dárky, nebo můžete sehnat, ale nejsou prachy. Jsou prachy, ale dalo by se koupit něco chytřejšího. A copak vám kdo připraví k vánocům? To bude zase katastrofa! ... Takhle to vypadá. Tomuhle se u našich lidí říká advent. Co vy víte o adventu? Často si nejsme vědomi, že advent je právě to, v čem celý život žijeme. Protože pořád na něco čekáme. pořád se chystáme. Pořád bychom chtěli mít překvapení. Hezká překvapení.
1.12.2020Po kapkách...
Začínáme veliké údobí, dobu, která je po celém světě velmi poetická, kouzelná, protože je dobou naděje, dobou křesťanské naděje. Opravdové naděje. Když ji začínáme, začínáme ji vytvářením, tvoříme nové já. Duchovní rok, rok církve, začíná první nedělí adventní. A tu neděli se čte o konci světa, ať je začátkem světa. Mnoho lidí považuje práci za trest, a to jenom proto, že se jí sami trestají. Když chcete strašně potrestat, tak člověka zavřete do kriminálu, kde nic nedělá, jenom čumí na čtyři zdi. ... Najednou člověk přijde na to, že práce je jeho sebeuplatnění. To je výtvarnost, tím se on vyslovuje. A s touhle vnitřní výtvarností bychom měli vstoupit do nového roku.
30.11.2020Po kapkách...
Advent je doba čekání. Víc se stmívá, víc je zima. Člověk se loučí se vším, co znal jako světlo, teplo a volnost. Teď je spoutáván. Ale může se vracet do sebe. A v sobě hledat krásu očekávání, která člověku dává mnoho. Současná doba si sama na sebe plete bič tím, že má vždycky všechno. Jestliže v zimě máme světlo, tak se okrádáme o to, že nejsme ve tmě. Jestliže máme v zimě teplo, tak se okrádáme o to, že nepoznáváme čerstvý vzduch. Jestliže někdo má v zimě jahody, tak se nemůže těšit, že budou v létě. Má vždycky všechno, a proto nemá nic. ... Tak přesycení lidé jsou pravidelně otrávení životem. Nemají vůbec nač se těšit. Protože čekání je příležitostí, jak se těšit ze života a na život.
29.11.2020Radio Proglas
V týdnu od 30. listopadu se můžete těšit na první letošní rorátní mši svatou nebo adventní litanie.
Více informací...
28.11.2020Katolík
Kněz youtuber zpovídá kněze programátora
Pandemie dala vzniku spolupráci kněze, který začal kvůli epidemickým opatřením natáčet videokázání pro děti a kněze, který má za sebou řadu úspěšných mobilních aplikací. Přinášíme vám video, ve kterém se dozvíte, co je výsledkem jejich společné práce...
Více informací...
27.11.2020Biblické fotostřípky
   Věrný přítel je elixír života, najdou ho jen ti, kdo mají bázeň před Hospodinem.

Sir 6,16
Více informací...
26.11.2020Čtenářský deníček
Starý kraj

Velkým tématem knihy je spojení lidí s místem, kde žijí. Lidé utvářejí „Starý kraj“, ale „Starý kraj“ také utváří je. To, kde a jak lidé žijí, vypovídá mnoho o nich i o jejich životě.
Více informací...
24.11.2020Po kapkách...
V prvé řadě je zapotřebí položit si otázku po adresátovi (ke komu mluvit o Bohu?). Dokonce bychom se měli ptát, jestli bychom to neměli být nejprve my sami. Když slyšíme: "jak dnes mluvit o Bohu", předpokládáme, že se myslí k těm ostatním, jako kdyby se nás ta otázka ani netýkala. Protože sami jsme křesťané, jaksi samozřejmě soudíme, že tento problém vyvstává vzhledem k nekřesťanům.
23.11.2020Čtenářský deníček
Selfíčka

Stalo se to tehdy, může se to stát zas, i dnes. Dnes jsme na tom stejně jak tehdy v roce třicet. I dnes je třeba vdechnout Evropě plamen. I dnes čekáme na nové svaté. Důležité je pochopit, že jedním z nich máš být Ty. Že Ty máš obrátit svět. Když to dokázalo dvanáct nevzdělaných rybářů, u kterých evangelia nešetří obšírnými popisy jejich chyb a selhání, proč bys to neměl být Ty?
Více informací...
23.11.2020Po kapkách...
Klademe si otázku, "jak mluvit o Bohu". Člověk ale nemluví jen o někom nebo o něčem, ale vždycky také k někomu. Když nebudu brát ohled na druhého a na jeho vnímání, znevažuji nejen jeho jinakost, ale i svou vlastní řeč. Snažíme-li se mluvit o Bohu bez ohledu na to, ke komu, v pravém smyslu slova nemluvíme, jen bezostyšně a pyšně uklidňujeme svoje svědomí, které nám našeptává: "Běda tomu, kdo neevangelizuje." Taková evangelizace pak působí jako parní válec.
22.11.2020Po kapkách...
Mnozí si myslí, že rozhodující pro "novou evangelizaci" je nevyhýbat se novotám, zlepšovat metody komunikace, lépe si osvojovat nejnovější technologie. Evangelium samo o sobě dost dobře nefunguje, potřebujeme evangelium plus multimédia, Boží tvář plus Facebook, Ducha svatého plus Twitter... Máme k tomu stále více prostředků, ale protože neznáme cíl toho všeho, ty prostředky se samy stávají účelem. Ustavičně se zdokonalují a dávají nám větší "moc", ale ve skutečnosti slouží jen k rozptýlení mysli po ztrátě jakéhokoliv smyslu. Už se neví, co důležitého se má sdělit, a proto se komunikuje už jen o komunikaci.
21.11.2020Po kapkách...
Vaše Eminence, vyzval jste nás, abychom se na tomto kolokviu pokusili zažít něco z Mojžíšova ohromení při Božím zjevení. Hlas z keře nařizuje Mojžíšovi zout opánky. Mojžíš...pochopil, že požadavek vyzout se je od Boha, a proto si zakrývá tvář, aby jej nezahubila tak silná dávka života. To je tělesný důsledek jeho duševního ustrnutí. Ještě před chvílí tu byl obutý muž s nezakrytým obličejem, a teď si tvář schovává a nohy má bosé.
20.11.2020Po kapkách...
Velký Řehoř se ve srovnání s Boží velikostí cítí maličký, i když je to Svatý otec, před Bohem je jako nemluvně, jako malé dítě, které koktá. Takže na co se zmohu já? Leda na ubohé žvatlání, ani slabikování to nebude. Ano, největším ziskem z této přednášky by mohlo být naučit se koktat, stát se malým dítětem, nesnažit se vyrovnat velkým řečníkům, ale zůstat jako děcko ohromené tajemstvím.
19.11.2020Po kapkách...
Bohužel však, jak jste, Vaše Eminence i drazí bratři a sestry, jistě uhodli, kdyby se mi podařilo naučit vás v deseti lekcích, "jak dnes mluvit o Bohu", byla by to katastrofa. Jakmile bych začal pracovat "s Bohem" tak, že by na něj dohlížel tým odborníků a protlačovala by jej reklamní agentura, výsledkem by možná byla Jobsova hračička, ale ne Bůh Jobův. Musím se tedy ...ke své hanbě přiznat - ne, daný předmět naprosto neovládám, ani mu nerozumím... Spíš ovládá on mě a rozumí on mně.
18.11.2020Po kapkách...
Ale já jsem tu, abych napravil slabiny evangelia a jeho apoštolů. Řeknu vám, jak na to, aby "On" byl "zajímavý", "vstřícný", "občanský", "ekologicky trvale udržitelný", zkrátka, aby mu nikdo neodolal, mám-li mluvit jako kalvinisté a obchodníci s luxusním prádlem. Nastudoval jsem si to z knihy Jobs. Račte tedy blíže, dámy a pánové, jsem koordinátor projektu zjevení a kejklíř s absolutnem, který dokázal "Slyš Izraeli" prohnat auditem a ukážu vám, jak z věrouky Boží udělat žádané zboží!
17.11.2020Biblické fotostřípky
   Já však, odsouzen zákonem, jsem mrtev pro zákon, abych živ byl pro Boha. Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus.

Gal 2,19
Více informací...
17.11.2020Po kapkách...
Mohu říci, že náš klient je dost skromný (profesionálně říkám "klient"). Náš "klient" se skrývá, chápete, dokonce chce, abychom se na něj obraceli ve skrytosti, a že prý dokonce není dobře volávat Pane, pane na veřejných místech, což jeho propagátorům nesmírně znesnadňuje práci. Co horšího, my se snažíme udeřit hřebíček na hlavičku, a on se klidně nechá přibít hřeby na kříž.
16.11.2020Čtenářský deníček
Šikmý kostel

„Pan farář,“ zopakuje Julka mdlým hlasem a má co dělat, aby vztek, který s ní v té chvíli lomcuje, neproměnila na slova a nevypustila ho ven. Srdce jí usedá nad tou hromádkou neštěstí, která sedí schouleně na posteli a oči se jí lesknou slzami. V paměti jí vyvstane obrázek dívky, která během loňské cesty do Wieliczky běhala s ostatními dětmi po louce. Dře jako kůň, a ještě se trápí výčitkami? Co je to za spravedlnost? Kdyby byl ten jejich bůh spravedlivý, jak by mohl tohle dopustit? Jak by mohl všechny ty hrůzy dopustit?
Více informací...
16.11.2020Po kapkách...
Koneckonců s Bohem se znám velmi dobře (naposledy jsme spolu jedli minulou neděli) a beze všeho vám vysvětlím, jak o něm dnes mluvit. Konečně tu máme evangelizaci s prstem v nose. Misie jako po másle. Odejdete odtud s úžasným návodem, osvojíte si něco z křesťanské prodejní techniky a a apoštolského marketingu. Budou z vás reklamní agenti pro neviditelno a své posluchače přilákáte snadněji, než světový pohár nebo americký seriál.
14.11.2020Po kapkách...
Máme žít dnes, avšak onen dnešek směřuje k zítřku, k onomu setkání, obtěžkanému nadějí. Pokud naopak bdíme, prokazujeme dobro opětováním Boží milosti, můžeme klidně očekávat ženichův příchod. Nezneklidní nás, že nás Pán může zastihnout i ve spánku, protože jsme každodenními dobrými skutky shromáždili zásobu oleje. Nastřádali jsme ji v onom očekávání na co možná nejdřívější příchod Pána, který přijde, aby mne odvedl s sebou.
13.11.2020Po kapkách...
Když naopak ztrácíme smysl pro očekávání, maří takový přístup jakoukoli perspektivu posmrtného života: vše se dělá tak, jako bychom nikdy neměli odejít na věčnost. Zajímá nás výlučně, jak stále více vlastnit, vyniknout, zařídit se...Jestliže se dáme vést tím, co se nám zdá přitažlivější, co se nám líbí, pokud hledáme vlastní zájmy, pozbyde náš život plodnosti. Neuložíme tak žádnou zásobu oleje do své lampy, která vyhasne ještě před setkáním s Pánem.
12.11.2020Čtenářský deníček
Jan Opletal

Jenda byl uzavřenější povahy, málomluvnější, stále nad něčím přemýšlel, ale jinak nezkazil žádnou čertovinu. A co víc – nikdy nemyslel jen na sebe. Když k němu přišel některý spolužák s nevyřešenou úlohou, prostě s nějakým „oříškem“, Jan zapomněl na všechno kolem sebe a nalejval, jak se říká, do kamaráda, co se dalo.
Více informací...
12.11.2020Po kapkách...
Víme, že se nám bohužel často stane, že zapomeneme na svůj životní cíl, tedy konečné setkání s Bohem, čímž se vytrácí smysl očekávání a za absolutní se považuje přítomnost. Když se absolutizuje přítomnost, hledí se pouze na ni, a vytrácí se smysl pro očekávání, který je velice krásný. Je tolik nezbytné očekávat Pána, protože nás to též vymaňuje z momentální rozporuplnosti.
11.11.2020Katolík
Výzva otce biskupa Vojtěcha k postu za ukončení pandemie
Více informací...
11.11.2020Po kapkách...
„Ano, pak se možná někdy obrátím...“ – „Obrať se dnes! Změň život dnes!“ – „Ano, jistě, ale až zítra“. Je to tak? Takový zítřek nikdy nenastane, začněme dnes. Pokud chceme být připraveni na poslední setkání s Pánem, máme s ním již od nynějška spolupracovat a konat dobré skutky podněcované jeho láskou.
10.11.2020Po kapkách...
Víra, která nás skutečně spojuje s Ježíšem, „se projevuje láskou“, jak prohlašuje apoštol Pavel (Gal 5,6), a za takovou víru lze označit postoj moudrých dívek. Moudrost a obezřetnost spočívá v tom, že nečekáme na poslední chvíli, abychom opětovali Boží milost, nýbrž činíme tak okamžitě, začínáme hned.
9.11.2020Čtenářský deníček
Slovo mají děti

Maminka se dvěma dětmi jde kolem kamenné brněnské katedrály. Vysvětluje: „Děti, vidíte? To je katedrála!“ Chlapec, syn zedníka, se znalecky podívá a s mírným opovržením namítne: „Ani omítku to nemá!“
Více informací...
9.11.2020Po kapkách...
Evangelium této neděle (Mt 25,1-13) nás zve, abychom pokračovali v úvaze o věčném životě, započaté o slavnosti Všech svatých a Vzpomínce na všechny věrné zemřelé. Ježíš v něm vypráví podobenství o deseti pannách, pozvaných na svatební hostinu, která symbolizuje nebeské království. ... Je jasné, že nám Ježíš tímto podobenstvím chce říci, že na setkání s ním máme být připraveni. Nejenom na konečné setkání, nýbrž také na malá – malá a velká – každodenní setkání, která mu předchází a pro něž nestačí pouze lampa víry, ale vyžaduje se také olej milosrdné lásky a dobrých skutků.
8.11.2020Po kapkách...
Kéž by Bůh dal, a kněží si byli neustále vědomi, jakého daru se jim dostalo, a kéž by v mnoha mladých lidech vzbuzoval ochotnou a velkodušnou odpověď na své volání k tomu, aby se bezvýhradně nechali strávit pro věc evangelia. Budou z toho mít prospěch muži a ženy naší doby, kteří tak velmi potřebují naději, a naplní to radostí křesťanské společenství, jež bude moci hledět s důvěrou do neznáma, a na to, co je čeká ve třetím tisíciletí, které už je za dveřmi.
7.11.2020Po kapkách...
Na základě své vlastní dlouholeté zkušenosti jsem se v tolika různých situacích utvrdil v přesvědčení, že účinná pastorace, opravdová "péče o duše", může vyrůstat pouze z půdy kněžské svatosti. Opravdové tajemství ryzích pastoračních úspěchů nespočívá v hmotných prostředcích a ještě méně v "nákladných prostředcích. Trvalé plody pastoračního úsilí vycházejí ze svatosti kněze. To je základ!
6.11.2020Čtenářský deníček
Jezuitský návod (téměř) na všechno

Peníze a auto jsem dal rodičům. Obleky mě měly čekat v domě rodičů pro případ, že by noviciát nevyšel (což jsem si vůbec nepřipouštěl). Zbylé oblečení jsem dal charitě, aby ho rozdala chudým. Knihy si rozebrali moji přátelé, jež jsem jednoho parného odpoledne sezval, aby se prohrabali v mé knihovně. Jeden z nich přitom poznamenal: „Kdyby tak vstupovalo do řádu víc mých přátel!“
Více informací...
6.11.2020Texty - rozhovor
Nová doba – nové příležitosti - kázání pro děti na Youtube. Přinášíme rozhovor s P. Romanem Vlkem z farnosti Laškov, který začal v době koronavirové epidemie natáčet videokázání pro děti. Nyní si můžete jeho nedělní kázání prohlížet také v rámci našeho Liturgického kalendáře
Více informací...
6.11.2020Po kapkách...
Jednou jsem napsal: "Modlitba utváří kněze a kněz se utváří modlitbou." Ano, kněz musí být především mužem modlitby, musí být přesvědčen, že čas věnovaný důvěrnému setkání s Bohem, je nejlépe využitý čas, protože prospívá nejen jemu, ale i jeho apoštolské práci.
5.11.2020Po kapkách...
Protože je kněz ve stálém styku s Boží svatostí, musí se stát svatým. Sama jeho služba ho vede k volbě života, inspirovaného evangelijním radikalizmem, což vysvětluje, jak je pro jeho život nutný duch evangelijních rad: čistoty, chudoby a poslušnosti. ... Odtud zvláštní potřeba modlitby v jeho životě: modlitby, která pramení v Boží svatosti a která je zároveň odpovědí této svatosti.
4.11.2020Po kapkách...
Kněz je svědkem a nástrojem Božího milosrdenství! Jak je v jeho životě důležitá zpovědní služba! Jeho duchovní otcovství se uskutečňuje nejplnějším způsobem právě ve zpovědnici. Právě ve zpovědnici se kněz stává svědkem velkých divů, které Boží milosrdenství působí v duši, jež přijme milost obrácení. Je však nutné, aby každý kněz, který slouží ve zpovědnici svým bratřím, dokázal sám udělat tutéž zkušenost Božího milosrdenství při vlastní pravidelné zpovědi a duchovním vedení.
3.11.2020Čtenářský deníček
Češi 1948. Jak se KSČ chopila moci

V dětství jsem si myslela, že éru komiksů už jsem překonala a že už budu číst jen „vyšší“ literaturu. Ale několik mých přátel mě zapůjčením kvalitních komiksů přesvědčilo o tom, že komiks může být zvláštním a velice kvalitním druhem výpovědi. Komiks „Češi 1948“ bych určitě také zařadila do skupiny komiksů, které jsou v mnoha ohledech inspirativní i pro dospělé čtenáře – umožní nám se na zlomové okamžiky naší historie podívat zase z trochu jiné perspektivy.
Více informací...
3.11.2020Po kapkách...
...hlásání směřuje k tomu, aby se člověk setkal s Ježíšem, zvláště v tajemství eucharistie, která je živým srdcem církve kněžského života. Moc, jakou má kněz nad eucharistickým tělem Krista, je tajemná a nepochopitelná. Touto mocí se stává správcem nejvyššího dobra vykoupení, protože dává lidem Vykupitele "in persona", osobně.
2.11.2020Po kapkách...
Jestliže analyzujeme, co očekává současný člověk od kněze, vidíme, že je v něm v podstatě jedno jediné velké očekávání: touží po Kristu. To ostatní - co slouží na hospodářské, společenské a politické úrovni - může žádat od jiných. Od kněze žádá Krista!
1.11.2020Biblické fotostřípky
   Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu, kdo smí stát na jeho svatém místě? Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce, jehož duše nebaží po marnosti.

Zl 24,3
Více informací...
1.11.2020Po kapkách...
Kdo se chystá přijmout kněžské svěcení, položí se tváří k zemi na dlažbu chrámu a opírá se o ni čelem. Dává tak najevo svou naprostou ochotu přijmout službu, která je mu svěřována. Tento obřad hluboce zapůsobil na můj kněžský život... Skutečnost, že jáhen leží před vysvěcením na zemi ve tvaru kříže, vyjadřuje nejhlubší smysl kněžské spirituality: tak jako Petr přijmout Kristův kříž a stát se "dlažbou" pro bratry.
31.10.2020Po kapkách...
Mnohých věcí z velkého strašného divadla druhé světové války jsem byl ušetřen... Někdy jsem se sám sebe ptal: tolik mých vrstevníků ztrácí život, proč ne já? Dnes vím, že to nebyla náhoda. V kontextu velkého zla války směřovalo v mém osobním životě všechno k dobru, jímž bylo povolání. Nemohu zapomenout na dobro, jakého se mi dostalo od osob. které mi Pán poslal do cesta, ať už od osob z mé rodiny nebo od známých a kolegů.
30.10.2020Po kapkách...
V mém vědomí se zažíhalo stále jasnější světlo: Pán chce, abych se stal knězem. Jednoho dne jsem si to velmi jasně uvědomil: Bylo to jako vnitřní osvícení, které přinášelo radost a jistotu jiného povolání. A toto vědomí mě naplnilo velkým vnitřním pokojem.
29.10.2020Čtenářský deníček
Hermann Diamanski: Jak přežít katastrofu. Německý příběh mezi Osvětimí a státní bezpečnostní službou

Německý autor Heiko Haumann si vybral jednoho obyčejného Němce, který žil v letech 1910–1976. Na jeho pečlivě zrekonstruovaném životním příběhu ukazuje, jak se dějiny Německa v 20. století dotýkaly životů běžných obyvatel.
Více informací...
29.10.2020Po kapkách...
Mluvím-li zde o počátcích svého kněžského povolání, nemohu samozřejmě zapomenout na mariánskou "nit". Úctu k Matce Boží v její tradiční podobě jsem získal v rodině a ve wadovické farnosti... A díky svatému Ludvíku (Maria Grignionovi z Monfortu) jsem začal objevovat všechny poklady mariánské úcty z hledisek v jistém smyslu nových.
28.10.2020Po kapkách...
Neměl jsem za sebou zkušenost kněze - dělníka, ale seminaristy - dělníka. Protože jsem těžce manuálně pracoval, věděl jsem, co je to tělesná námaha. Poznal jsem prostředí těchto lidí, prostředí jejich rodin, jejich zájmy a jejich lidskou hodnotu. Osobně jsem zakoušel z jejich strany hodně srdečnosti. Věděli, že jsem student, a věděli také, že se vrátím ke studiím, jak jen mi to poměry dovolí. Nikdy jsem se kvůli tomu nesetkal s nepřátelským postojem.
27.10.2020Po kapkách...
Povolání je tajemstvím Božího vyvolení. "Ne vy jste si vyvolili mě, ale já jsem si vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek, a váš užitek aby byl trvalý." A "Dříve, než jsem Tě vytvořil v lůně matky, znal jsem tě, dříve, než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě a dal jsem Te národům za proroka". Tato inspirovaná slova musí hluboce otřást každou kněžskou duší.
26.10.2020Po kapkách...
Historie mého kněžského povolání? Tu zná především Bůh. Ve své nejhlubší podstatě je každé kněžské povolání velikým tajemstvím , je to dar, který člověka nekonečně přesahuje. Každý z nás kněží to zřetelně zakouší po celý život. Tváří v tvář velikosti tohoto daru cítíme, jak ho nejsme hodni.
25.10.2020Radio Proglas
V týdnu od 26. října se můžete těšit na tematický program ke státnímu svátku 28. října.
Více informací...
25.10.2020Po kapkách...
Mé umrtvení záležela v lámání mé vůle, která vždycky byla pohotově se vnucovat, v tom, že jsem se zdržela odmlouvání, že jsem nenápadně prokazovala malé služby, že jsem se při sezení neopírala zády atd. atd... Praktikováním těchto nic jsem se připravovala, že se stanu Ježíšovou snoubenkou. A nedovedu říci, kolik blahých vzpomínek ve mě zanechalo toto čekání... Tři měsíce uběhnou velmi rychle. Konečně nadešel okamžik, tak horoucně vytoužený.
24.10.2020Čtenářský deníček
Možnosti a melodie

Každý, kdo zůstává věrný modlitbě, ví, že Bůh bude pracovat na jeho posvěcení. Čeká, že půjde o jemnou řemeslnou práci, ale náhle zjistí, že jde o těžkou průmyslovou výrobu. Že by Pán měl tak velkou důvěru v odolnost svých přátel?
Více informací...
24.10.2020Po kapkách...
... brzy jsem pochopila cenu času, který mi byl poskytnut, a umínila jsem si, že povedu život ještě vážnější a umrtvenější, než kdy jindy. Když říkám "umrtvenější", nechci tím tvrdit, že jsem konala kající skutky. Běda, nikdy jsem žádný nekonala! Ani zdaleka se nepodobám krásným duším, které od dětství pěstovaly všechna možná umrtvení. Necítila jsem se k nim nijak přitahována. Bezpochyby to pocházelo z mé zbabělosti. Byla bych si mohla jako Celina vymyslet tisícero maličkostí, které by mi způsobily utrpení. Místo toho jsem se nechala chovat v bavlnce a hýčkat jako ptáček, který nepotřebuje dělat pokání.
23.10.2020Po kapkách...
Ach, i kdyby Ležíš dosud nemluvil k své malé snoubence, i kdyby jeho božské oči zůstávaly stále zavřené, aspoň se jí odhaloval prostřednictvím duší, které chápou všechen útlocit a všechnu lásku jeho srdce...
22.10.2020Biblické fotostřípky
   Hospodin tě požehná a ochrání tě, Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a bude ti milostiv, Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem..

Nm 6,24
Více informací...
22.10.2020Po kapkách...
Potom jsem vypravovala, jaké překvapení mi uchystala má milovaná Celina po návratu z půlnoční mše svaté. Nalezla jsem ve svém pokoji v roztomilé nádržce malou lodičku. V ní byl spící malý Ježíšek s malým míčkem vedle sebe. Na bílou plachtu napsala Celina tato slova: "Spím, ale mé srdce bdí". A na lodi bylo toto jediné slovo: "Odevzdanost".
21.10.2020Po kapkách...
Odpoledne toho zářivého svátku, který jsem proplakala, jsem šla navštívit karmelitky. Ke svému velikému překvapení jsem spatřila, když se otevřela mříž, překrásné Jezulátko. Drželo v ruce míček, na kterém bylo napsáno Terezie. Karmelitky mi místo Ježíše, který byl příliš malý, než aby mohl mluvit, zazpívaly píseň, kterou složila má drahá matka. Každé slovo vlévalo do mé duše sladkou útěchu. Nikdy nezapomenu na tento jemnocit mateřského srdce, které mě stále zahrnovalo nejvybranějšími něžnostmi...
20.10.2020Po kapkách...
Ale po zkoušce, jaká odměna! Voda se mění ve víno... Lazar vstane! Takto jednal Ježíš se svojí malou Terezií. Dlouho ji zkoušel a pak splnil všechny tužby jejího srdce...
19.10.2020Čtenářský deníček
Skoro modlitby

Katolicismus jako každé náboženství je lepší než polovzdělaný a laciný ateismus; jako kterýkoliv jiný vztah k bohu dává osobnímu životu hlubší hodnotu. Nepleť se do těchto věcí, kdo jsi nábožensky mrtev; neboť necítíš, oč jde. Nejde o pár dogmat, nýbrž o sám útvar života; taková věc se nesvléká jako kabát nebo komže.
Více informací...
19.10.2020Po kapkách...
Ale Ten, jehož srdce bdí i ve spánku, mi dal pochopit, že pro ty, kteří mají víru jako hořčičné zrno, dělá zázrak a přemísťuje hory, aby tuto tak maličkou víru upevnil. Ale pro své důvěrné přátele, pro svou Matku, nedělá zázraky dřív, než jejich víru vyzkouší. Což nenechal zemřít Lazara, ačkoli mu Marta a Marie vzkázaly, že je nemocen? Na svatbě v Káni prosila Maria Ježíše, aby pomohl hospodáři. Neodpověděl jí Ježíš, že jeho hodina ještě nepřišla?
18.10.2020Po kapkách...
Prosila jsem Ježíše, aby zlomil má pouta. Zlomil je, ale docela jinak, než jsem čekala... Krásný svátek vánoc přišel, a Ježíš se neprobudil... Nechal svůj míček na zemi a ani se na něj nepodíval... Se zlomeným srdce, jsem s ubírala na půlnoční mši. Tolik jsem se spoléhala, že na ní budu už za mřížemi Karmelu! Tato zkouška byla hodně tvrdá pro mou víru.
17.10.2020Po kapkách...
Ach, dobře jsem to cítila, radost není v předmětech, které nás obklopují, radost se nalézá v hloubi duše, můžeme ji mít zrovna tak ve vězení jako v paláci. Důkazem toho je, že jsem šťastnější na Karmelu i uprostřed vnitřních i vnějších zkoušek než ve světě, obklopena příjemnostmi života, a zvláště slastmi otcovského krbu!
16.10.2020Po kapkách...
Chápete, má milovaná matko, jak byl míček smutný, když se viděl na zemi… Přesto jsem neustále doufala proti vší naději… Tady je na místě říci, že bohatství není příčinou štěstí, protože bych byla bývala šťastnější pod doškovou střechou, ale s nadějí na Karmel, než v palácích se schodišti z bílého mramoru, s hedvábnými koberci, ale s hořkostí v srdci.
15.10.2020Po kapkách...
V Římě Ježíš propíchl svou hračku, chtěl vidět, co je v ní. Když to zjistil, byl spokojen se svým objevem, upustil svůj míček a usnul... Co dělal ve svém sladkém spánku, a co se stalo s opuštěným míčkem? Ježíši se ve snu zdálo, že se ještě baví se svou hračkou, že ji střídavě odhazuje a zase bere. Nechá ji odkutálet hodně daleko, a pak si ji zase přitiskne k srdci a nedovolí už, aby se kdy vzdálila z jeho ručky...
14.10.2020Biblické fotostřípky
   Ať vám z úst nevychází žádná ošklivá řeč, ale mluvte jen taková slova, která mohou prospět k duchovnímu prospěchu tam, kde je toho třeba. Tak vaše řeč přinese užitek těm, kdo vás budou poslouchat.

Ef 4,29
Více informací...
14.10.2020Po kapkách...
Před nějakou dobou jsem se nabídla Ježíškovi, abych byla jeho malou hračkou. Řekla jsem mu, aby se mnou nezacházel jako s drahou hračkou, na kterou se děti jen dívají a neodváží se jí dotknout. Nýbrž aby se mnou zacházel jako s bezcenným míčkem, který může házet na zem, šlapat po něm, propíchnout ho, nechat v koutě nebo si ho přitisknout na srdce, kdyby mu to udělalo radost. Zkrátka, chtěla jsem bavit Ježíška, dělat mu radost. Chtěla jsem se nechat na pospas jeho dětským rozmarům. Vyslyšel mou modlitbu.
13.10.2020Po kapkách...
Milá Matko, jak krásné je povolání, které má za cíl uchovávat sůl, určenou pro duše! Toto je povolání Karmelu, protože jediným cílem našich modliteb a našich obětí je být apoštolkou apoštolů, modlit se za ně, zatímco oni hlásají duším evangelium svými slovy, a hlavně svými příklady!
12.10.2020Po kapkách...
Jestliže svatí kněží, které nazývá Ježíš v svatém evangeliu "solí země", ukazují svým chováním, že nanejvýš potřebují modlitby, co říci o těch, kteří jsou vlažní? Neřekl Ježíš také: Jestliže sůl ztratí svou chuť, čím bude osolena?
9.10.2020Katolík
Výzva k modlitbě růžence na úmysl ukončení pandemie nemoci COVID-19
Více informací...
9.10.2020Katolík
Modlitba za vnitřní svobodu od strachu
Více informací...



Stránky www.katolik.cz poskytují webový hosting jiným uživatelům na doménách web.katolik.cz, farnost.katolik.cz atp. Stránky na těchto doménách jsou provozovány jinými uživateli zcela nezávisle na stránkách www.katolik.cz, provozovatelé stránek www.katolik.cz proto nenesou žádnou zodpovědnost za chod těchto poskytovaných domén a za obsah stránek, prezentací apod. na těchto doménách.
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář