Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého, který v nás přebývá. Aleluja. (viz Řím 5,5, 8,11) | |
Když bylo dokončeno dílo, které dal Otec Synovi na zemi vykonat, byl v den letnic seslán Duch Svatý, aby stále posvěcoval církev a věřící, aby tak měli skrze Krista v jednom Duchu přístup k Otci. On je Duch života a pramen vody, která tryská do věčného života. Skrze něho Otec oživuje lidi mrtvé hříchem, a jednou v Kristu vzkřísí jejich smrtelná těla. Duch přebývá v církvi i v srdci věřících jako v chrámě, modlí se v nich a vydává svědectví o jejich přijetí za děti. Uvádí církev do veškeré pravdy, sjednocuje ji ve společenství a ve službě, vybavuje ji a řídí různými hierarchickými a charizmatickými dary a zdobí svými plody. Omlazuje církev silou evangelia, bez ustání ji obnovuje a přivádí k dokonalému sjednocení s jejím snoubencem. Neboť Duch i nevěsta praví Pánu Ježíši: „Přijď!“ Tak se celá církev ukazuje jako „lid sjednocený působením jednoty Otce i Syna i Ducha Svatého“. (LG 4) |