Kněžství - praktické otázky

Kdo může svátost kněžství přijmout?
Ke kněžství musí být člověk povolán Bohem. Zplnomocnění k svátostné službě nepřichází zdola (ze zdatnosti či zásluh člověka), nýbrž „shora“, od Krista, který svobodně adresuje konkrétnímu člověku osobní pozvání, jak už je mohli zaslechnout i první apoštolové: „Pojď za mnou!“ (např. Lk 5,27). Kdo si myslí, že poznává znamení Božího povolání k následování Krista v kněžské službě, musí vlastní touhu pokorně podřídit autoritě církve, které jediné přísluší rozhodnout o tom, zda je kandidát způsobilý přijmout tuto svátost či ne. Nikdo nemůže přijetí svěcení vyžadovat. Každá svátost je jen nezasloužený Boží dar.

Svátost kněžství může platně přijmout pouze pokřtěný muž: církev se cítí vázána touto volbou, kterou učinil sám Pán, proto nepřipouští svěcení žen. Pro muže pověřené službou v církvi platí zvláštní měřítka. Nerozhodují mimořádné vědomosti ani původ. Důležitá je jejich víra v Boha, spojení s Kristem a láska k bližním spojená s ochotou ke službě. Podstatná je samozřejmě i poctivá intelektuální příprava a duchovní formace. V latinské církvi se svátost kněžství uděluje obvykle pouze těm kandidátům, kteří jsou svobodní a mají úmysl zachovávat celibát. Samo Písmo na více místech doporučuje tuto svobodu „pro nebeské království“ (Mt 19,12 aj.). Výjimkou je trvalé jáhenství, které mohou přijmout i ženatí muži.

Minimální věk pro svěcení na kněze je 25 let, u jáhenství těch, kteří směřují ke kněžství, alespoň 23 let. Kandidát trvalého jáhenství, který není ženatý, musí mít před svěcením alespoň 25 let, u ženatých se vyžaduje dovršení 35 let a souhlas manželky.
Zvláštní požadavky jsou kladeny také na toho, kdo se má stát biskupem – např. věk alespoň 35 let, alespoň 5 let knězem, vyšší teologické vzdělání ap.

Jak poznám, že si mě Bůh volá ke kněžství? Bůh se neprojevuje zázračně tam, kde stačí přirozený běh věcí. Ani ve věci kněžského povolání nesmíme čekat, že Bůh někoho povolá mimořádným způsobem. Kdo je volán ke kněžské službě, dostává především od Boha určité předpoklady – vlohy, které ho k takové službě uschopňují.

Dobrým základem je pevné zdraví. Kněz musí být také přiměřeně vzdělaný; vyžaduje se maturitní zkouška a předpoklady pro další studium na teologické fakultě. Neméně důležitá je také lidská vyzrálost, dále láska k Bohu a druhým lidem spojená s ochotou ke službě i náklonnost k hlubšímu duchovnímu životu. Kdo splňuje alespoň tyto základní požadavky, měl by si možná položit otázku, zda právě jeho Bůh nevolá ke kněžství, a dále pátrat, až mu Bůh ukáže, kde ho chce mít. Bůh povolává slabé lidi a velmi dobře počítá s jejich křehkostí. Ani apoštolové nebyli hned první den dokonalí. Modlitba za kněze nám připomíná: „Vybral jsi ho z nás a pro nás, člověka, který se musí potýkat se slabostmi našimi i svými“. Kněz je člověk jako každý jiný, teprve v Boží ruce se stává nástrojem, kterým Bůh může vykonat mnoho dobrého. Po nás ale vyžaduje odvážnou odpověď.

Nikdo není dobrým soudcem ve vlastní záležitosti. Ani v otázce životního povolání není dobré spoléhat jen na vlastní úsudek. Vždycky se vyplatí požádat o radu zkušeného zpovědníka nebo jiného kněze. Naopak osudným se může stát zařídit se podle mínění rodičů nebo kamarádů, kteří většinou nedokážou uvidět skutečnost Božího povolání z nadhledu, nemají pro ně pochopení a ani třeba nějaké větší zkušenosti v této oblasti. V tomto období hledání hraje nezastupitelnou roli také osobní modlitba, která pomáhá k intenzivnějšímu vztahu s Bohem, který je zdrojem každého povolání. Zpět na obsah rubriky