Křest - narodilo se nám dítě a chceme ho nechat pokřtít

Přímou zmínku o křtu dětí nikde v Bibli nenajdeme. Známe ale Ježíšova slova: „Nechte děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takovým patří nebeské království“ (Mt 19,14). A když později ve Skutcích apoštolů čteme zprávy o misijní činnosti prvotní církve, několikrát nás překvapí výraz hned přijal křest on i celý jeho dům, celá jeho rodina (srov. Sk 16,15; 16,33n; 1 Kor 1,16). Celá rodina v sobě zahrnuje všechny členy rodiny, a tedy i děti.

Hned na začátku je dobré ujasnit si důvody, proč vůbec chcete, aby vaše dítě bylo pokřtěno. Jestli očekáváte, že bude po křtu méně zlobit, lépe spát nebo méně plakat, měli byste ještě trošku oprášit svoje znalosti o křtu nebo se na význam křtu zeptat někoho zkušenějšího, třeba přímo kněze. Podobně tomu bude, pokud považujete křest pouze za hezký obřad nebo starobylou tradici, která se předává z generace na generaci. Ale toto pro křest nestačí.

Křest více než každá jiná svátost zasahuje hluboko do lidského života. Snímá dědičnou vinu, působí odpuštění hříchů, činí z nás děti Boží, bratry nebo sestry Ježíše Krista, členy církve. Křest je Boží vklad do nás, ke kterému ale musíme přidat svou odpověď života z víry. Je to na jedné straně Boží dar, ale na druhé straně úkol. Přináší rodičům radost, ale také povinnost, že mají udělat vše pro to, aby z pokřtěného dítěte mohl vyrůst zralý a dospělý křesťan.

A teď prakticky. Pokud uvažujete o křtu dítěte, je dobré co nejdříve zajít na faru křest domluvit. Zpravidla se křtí ve farním kostele - v místě trvalého bydliště nebo v kostele, kde se pravidelně účastníte bohoslužeb - ve výjimečných případech i v jiném vhodném kostele. Není na škodu zjistit si podmínky křtu ještě před narozením dítěte. Nový přírůstek v rodině si většinou vyžaduje mnoho pozornosti, a proto není času nazbyt. 

Křest je zvláštním způsobem spjat s vírou. Dospělý je pokřtěn, až když sám víru vyzná a o křest po zralé úvaze požádá. Ale ani křest dětí se neuděluje nezávisle na víře. Zárukou toho, že dítě bude vychováváno ve víře, je zde víra rodičů a kmotrů. Samotná víra nestačí, ani samotný křest nevede člověka k Bohu. Člověk musí za svým křtem stát a křestní akt potvrzovat slovem a skutkem. Kde nejsou předpoklady pro výchovu k víře, nesmí být ze strany církve křest udělen. Proto možná první otázkou kněze bude – zvlášť, pokud vás nezná z aktivního zapojení do života farnosti – jak žijete vy svůj křest, co pro vás víra v Boha znamená a co si od křtu svých dětí slibujete.

Podle církevního práva je ke křtu dětí potřeba souhlas rodičů nebo alespoň jednoho z nich a dále opodstatněná naděje, že dítě bude vychováváno v katolickém náboženství; jinak se křest odloží. I v církevně uzavřeném manželství s nekatolíkem nebo nepokřtěným se katolická strana zavázala, že se bude snažit rozvíjet svou víru a žít podle ní, že udělá všechno, co bude moci, aby děti z tohoto manželství byly pokřtěny a křesťansky vychovány. Sňatek rodičů není přímo nutnou podmínkou křtu, i když i tahle životní okolnost částečně vypovídá o víře rodičů. Dítě by ale nemělo pykat za jejich chyby.

Při domluvě s knězem se stanoví místo a forma přípravy na přijetí této svátosti, popř. přímo datum křtu. Také se dozvíte, jaké dokumenty je třeba přinést a jaké formality vyřídit (většinou se vyžaduje vyplnit formulář žádosti o křest, dále je třeba rodný list dítěte, oddací list rodičů, popř. souhlas se křtem od faráře místa trvalého bydliště, pokud se křtí jinde).

Příprava na křest probíhá v každé farnosti trošku jinak. Může být individuální, ve větších farnostech skupinová, liší se také počtem setkání. Jednodušší formu většinou mívá, pokud jste v této farnosti už třeba uzavřeli sňatek, nebo se jedná o křest druhého, třetího ... dítěte. V rámci přípravy si také podrobně proberete obřad křtu (jednotlivé části, symboliku, jak se chovat, co odpovědět). 

Samostatný odstavec si zaslouží osoba kmotra. Co je vlastně jeho úkolem? Když si odpovíme na tuto otázku, velmi zřetelně také naznačíme požadavky, kladené na člověka, který kmotrem má být. Kmotr stojí po boku rodičů dítěte, spolu s nimi dítě představuje při křtu a snaží se, aby pokřtěný žil křesťanským životem. Nejprve tedy pomáhá rodičům v křesťanské výchově a později je oporou ve věcech víry samotnému kmotřenci. A v neposlední řadě se za svého kmotřence modlí. Jestliže má být "průvodcem" ve světě víry, musí sám vírou žít. A tady už se dostáváme k požadavkům na způsobilost ke kmotrovství. Kmotrem má být katolík, biřmovaný, který také přijal svaté přijímání a nadále žije životem z víry, ke kterému patří (u ženatých a vdaných) i církevně uzavřené manželství. Musím mít nejméně šestnáct let (ze spravedlivého důvodu může farář udělit výjimku) a nemůže to být ani jeden z rodičů dítěte. Pokřtěný, který nepatří do katolického společenství, se přijme pouze spolu s katolickým kmotrem a jen jako svědek křtu.
Ze zkušenosti je také možno doporučit, aby mezi kmotrem a jeho svěřencem nebyl příliš velký věkový rozdíl (např. když kmotrem je dědeček, babička apod.). Tehdy je patrný i rozdíl v myšlení a pohledu na svět a může to hrát svou roli např. při dospívání dítěte, kdy mladý člověk, možná víc než kdy jindy, pomocníka ve věcech víry potřebuje.

Co je potřeba ke křtu přinést?
Rodiče se postarají o křestní roušku a svíčku. Křestní rouška je bílý pruh látky, který může být různě ozdoben. Často na ní bývá vyšit nějaký nápis, kupř. Jsem dítě Boží, nebo také jméno dítěte, popř. datum a místo křtu. Tato rouška se může vyrobit doma nebo ji lze zakoupit v prodejnách s liturgickými potřebami. Bílé roucho při křtu symbolizuje křestní nevinnost dítěte, které na sebe obléklo Krista. Křestní svíce je ozdobená svíce, která se při křtu zapálí od svíce velikonoční – paškálu. Plamen znázorňuje zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad tmou hříchu a smrti. Světlo víry nám má také svítit na naší cestě životem. Tato svíce se dá zakoupit v prodejnách s liturgickými potřebami. 

Kolik křest stojí?
Svátost křtu je samozřejmě zdarma. Je to dar Boží. Vaším příspěvkem budou hrazeny služby kostelníka, varhaníka, ministrantů, dále osvětlení kostela a květinová výzdoba. Na výši tohoto daru se dohodněte předem s knězem. Často je to ponecháno na vaší dobrovolnosti a štědrosti.

Průběh křestního obřadu
Obřad křtu začíná uvítáním rodičů s dítětem. Rodiče představí jméno dítěte a jasně prohlásí, co pro dítě žádají (křest, víru, život věčný). Potvrdí, že jsou si vědomi závazku dítě ve víře dále vzdělávat. Svou připravenost vyjádří i kmotrové. Pak se čte z Písma svatého a kněz nebo jáhen v homilii přečtené biblické texty vysvětlí a povzbudí k hlubšímu chápání křtu. Po promluvě a přímluvách se světí křestní voda, rodiče a kmotři se zřeknou zlého a vyznají svou víru. Teprve potom se hlava dítěte omývá vodou (nebo se dítě ponoří do křtitelnice) a jsou pronesena slova: N (jméno), já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Po křtu maže kněz dítěti temeno hlavy posvátným olejem křižmem, dítěti se odevzdá křestní rouška a je zapálena křestní svíce. Na závěr matka, otec i všichni přítomní obdrží zvláštní požehnání.
Pokud je křest vložen do mše svaté, hned na začátku kněz jménem společenství církve vítá rodiče i dítě, zbytek obřadu je vložen po evangeliu a kázání. Na závěr mše svaté se použije požehnání z křestních obřadů. Této formě slavení křtu by měla být dávána přednost, protože lépe vystihuje, že křest začleňuje dítě do společenství církve a není pouze soukromou nebo jen rodinnou záležitostí.


Zpět na obsah rubriky