Z kázání Jorge Maria Bergoglia,
papeže Františka
„Normálně církev existuje
jako misijní společenství.
Musíme proto vycházet ze sebe
a přinášet poselství Krista druhým.
Proto hledáme kontakt s rodinami,
které nenavštěvují kostel.
Místo abychom byli jenom církví,
která, byť s otevřenou náručí,
čeká a přijímá ty, kdo přicházejí,
my se snažíme být církví,
která vychází ze sebe, jde k lidem,
kteří s ní nemají kontakt, neznají ji
nebo z ní odešli a je jim lhostejná.
„Nesrovnalosti a střety se v církvi vyskytují od počátku
a neměly
by nás pohoršovat.
Kardinálská hodnost
je služba a nikoli chlouba.
"Při pohledu na nedostatky
a určité hříchy v církvi
je třeba
neztratit ze zřetele kvality
a svatost mnoha mužů a žen,
kteří i v dnešní církvi působí.
Nesmím být pohoršen chybami některých lidí, protože
církev je moje matka.
Na nedostatky a hříchy musím hledět,
jako bych viděl nedostatky a chyby
svojí maminky.
A když vzpomínám
na ni, přichází mi na mysl
především spousta krásných
a dobrých věcí, které vykonala,
nikoli její nedostatky či chyby.
Matku brání srdce
naplněné láskou
dřív než samotná slova.
zdroj: www.radiovaticana.cz
Kardinál Bergoglio: Vztahuje-li se církev sama k sobě, je to projev choroby (29.2.2012)