Otázka:
Srdečně Vás zdravím a prosím Vás o radu týkající se jedné z nejvyšších ctností, a to ctnosti pokory. Zajímala by mě její pozice v hierarchii ostatních ctností a zda existuje dostupná literatura, která by se tomuto tématu věnovala. Zatím jsem hledala v teologický ch slovnících, které jsou v tomto směru velmi stručné, a u Tomáše Akvinského, jehož dílo trpí zase opačným problémem. Je příliš rozsáhlé a nevím, jak se v něm správně orientovat.
Snad je to z mého dotazu částečně patrné, ale přece jen, aby byl správně pochopen - jsem studentkou FF a o pokoře bych chtěla napsat seminární práci. Zatím marně pátrám po literatuře, které zřejmě mnoho není /vhodné by byly i práce naopak o pýše, a nebo třeba o poslušnosti/, a zároveň při této cestě objevuji neskonalý význam této ctnosti.
Děkuji za trpělivost při čtení mého dotazu a za Vaši odpověď.
S pozdravem
Mirka J.

Odpověď:
Pokora (spolu s čistotou) není zahrnuta do základního rozdělení na kardinální (mírnost, moudrost, statečnost, spravedlnost) a teologální ctnosti (víra, naděje, láska). Je přiřazena k umírněnosti, protože jde o umírněný přístup sama k sobě. Její kvalita spočívá v (rozumném) pokládání se za nedostatečného ve vztahu k Bohu jako postoj uznání vlastních limitů; a proto je základem víry. Nejde o znevažování sebe, ale ani přeceňování vzhledem k Bohu, bližním či sobě.
Dokonce i Ježíš se označuje za "pokorného srdcem" (Mt 11; 29).
Pro svoji práci však najdete odbornější prameny než moje náznaky - to říkám bez jakékoliv pokory :-) A tak nezbyde než zdolat Tomáše Akvinského