Odeslání otázky/odkazu na e-mail
Otázka:
Dobrý den. Chci se zeptat na něco, co už zde možná padlo. (V tom případě bych byl vděčný za odkaz.)
V Mt 19,9 je, že kdo propustí manželku, mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství, a kdo si v takovém případě vezme jinou, cizoloží. (Parafráze ekum. překladu.)
a) Znamená to, že kdo opustí svého manželského partnera, který smilnil, neuvádí ho do „cizoložství“, a že kdo si v takovém případě vezme někoho jiného, „necizoloží“?
b) Znamená to, že ten, kdo opustí svého manželského partnera, který smilnil, a ten, kdo si v takovém případě vezme někoho jiného, může jednat správně?Jak se to potom má ke katolickému pojetí nezrušitelnosti manželství za pozemského života manželů? Děkuji.
Odpověď:
Matoušovo evangelium 19; 1-8 a stejně Markovo 10; 1-10 rozvíjí Boží přikázání, které se týká jednoty dvojice a výkladu Deuteronomia 24; 1, které bylo v Ježíšově době předmětem diskusí. Rabínské školy se lišily přísnější či volnější interpretací; tak se obrana práv zapuzené ženy změnila ve schvalování rozvodu a praktikování následné polygamie. Ježíš zdůrazňuje, že dodržování Mojžíšova zákona znamená především dodržování jeho základu: vůle Boha Stvořitele, který chtěl od počátku lidský pár spojený láskou. Neodvolává se na rabína, ale na Hospodina. A tady uvedu dvě řecká slova: sklero-kardia tvrdost srdce; srdce, které zapomnělo na Hospodina a porneia smilstvo, které je uvedeno jako jediný důvod k rozluce: jedině mimo případu svazku zakázaného předpisy Levitiku (18). To se týká především nově obrácených, kteří uzavřeli svazek s pokrevně příbuznými podle pohanských zvyků, ale v rozporu s židovskými předpisy. (Skutky 15; 20-29, 21; 25) Nejedná se tedy o skutečné manželství, ale nedovolený svazek. Tradice neustále zdůrazňovala význam tohoto slova jako smilstvo nikoliv cizoložství. Smyslem uvedené vsuvky bylo zabránit, aby se ti, kdo žijí s příbuznou, nemohli "ohánět" Ježíšovým tvrzením.
Druhou částí vaší otázky se zabývá Kodex kanonického práva, který připouští odloučení manželů v případě nevěry. Velmi se však doporučeje, aby manžel z křesťanské lásky a kvůli prospěchu rodiny neodmítl odpustit druhé straně cizoložství a nerozvrátil manželský život; jestliže mu vinu výslovně nebo mlčky neodpustil, je oprávněn opustit manželské soužití, jestliže s cizoložstvím nesouhlasil nebo mu nezavdal příčinu nebo je sám nespáchal (kánon 1152) Obdobně je možné oddělené žití, pokud jeden z manželů uvádí toho druhého nebo děti do nebezpečí pro duši či tělo. Manželství uzavřené a naplněné zaniká jedině koncem života. To je biblická a Kristova nauka, proto neexistuje možnost nového "manželství" - proviňovali by se cizoložstvím. Smilstvo je pak hříchem nečistoty svobodných. Nejde zde o neoblíbené slovíčkaření, ale podstatné rozlišení smyslu nepříliš frekventovaných slov a stejně i zde je dobré mít na zřeteli, že odmítnutí jednoho tvrzení neznamená potvrzení protikladu.
Dobrý den. Chci se zeptat na něco, co už zde možná padlo. (V tom případě bych byl vděčný za odkaz.)
V Mt 19,9 je, že kdo propustí manželku, mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství, a kdo si v takovém případě vezme jinou, cizoloží. (Parafráze ekum. překladu.)
a) Znamená to, že kdo opustí svého manželského partnera, který smilnil, neuvádí ho do „cizoložství“, a že kdo si v takovém případě vezme někoho jiného, „necizoloží“?
b) Znamená to, že ten, kdo opustí svého manželského partnera, který smilnil, a ten, kdo si v takovém případě vezme někoho jiného, může jednat správně?Jak se to potom má ke katolickému pojetí nezrušitelnosti manželství za pozemského života manželů? Děkuji.
Odpověď:
Matoušovo evangelium 19; 1-8 a stejně Markovo 10; 1-10 rozvíjí Boží přikázání, které se týká jednoty dvojice a výkladu Deuteronomia 24; 1, které bylo v Ježíšově době předmětem diskusí. Rabínské školy se lišily přísnější či volnější interpretací; tak se obrana práv zapuzené ženy změnila ve schvalování rozvodu a praktikování následné polygamie. Ježíš zdůrazňuje, že dodržování Mojžíšova zákona znamená především dodržování jeho základu: vůle Boha Stvořitele, který chtěl od počátku lidský pár spojený láskou. Neodvolává se na rabína, ale na Hospodina. A tady uvedu dvě řecká slova: sklero-kardia tvrdost srdce; srdce, které zapomnělo na Hospodina a porneia smilstvo, které je uvedeno jako jediný důvod k rozluce: jedině mimo případu svazku zakázaného předpisy Levitiku (18). To se týká především nově obrácených, kteří uzavřeli svazek s pokrevně příbuznými podle pohanských zvyků, ale v rozporu s židovskými předpisy. (Skutky 15; 20-29, 21; 25) Nejedná se tedy o skutečné manželství, ale nedovolený svazek. Tradice neustále zdůrazňovala význam tohoto slova jako smilstvo nikoliv cizoložství. Smyslem uvedené vsuvky bylo zabránit, aby se ti, kdo žijí s příbuznou, nemohli "ohánět" Ježíšovým tvrzením.
Druhou částí vaší otázky se zabývá Kodex kanonického práva, který připouští odloučení manželů v případě nevěry. Velmi se však doporučeje, aby manžel z křesťanské lásky a kvůli prospěchu rodiny neodmítl odpustit druhé straně cizoložství a nerozvrátil manželský život; jestliže mu vinu výslovně nebo mlčky neodpustil, je oprávněn opustit manželské soužití, jestliže s cizoložstvím nesouhlasil nebo mu nezavdal příčinu nebo je sám nespáchal (kánon 1152) Obdobně je možné oddělené žití, pokud jeden z manželů uvádí toho druhého nebo děti do nebezpečí pro duši či tělo. Manželství uzavřené a naplněné zaniká jedině koncem života. To je biblická a Kristova nauka, proto neexistuje možnost nového "manželství" - proviňovali by se cizoložstvím. Smilstvo je pak hříchem nečistoty svobodných. Nejde zde o neoblíbené slovíčkaření, ale podstatné rozlišení smyslu nepříliš frekventovaných slov a stejně i zde je dobré mít na zřeteli, že odmítnutí jednoho tvrzení neznamená potvrzení protikladu.
