Otázka:
Zaujala mne forma oslovení tazatele jednoho dotazu: "Zdravím Vás Otče...."
Myslel jsem, že Marek Slatinský je kluk asi v mém věku, něco pod třicet. To se týká i Petra Šikuly a jiných, kteří tady reagují na dotazy. Jak je může někdo oslovovat otče??? Dokonce s velkým O?
Nemyslíte, že míra psycho - socio - odstupu kněží versus laiků v české církvi je nebezpečně velká? Neprospělo by české církvi, kdyby kněží (a hlavně biskupové) sestoupili ze svých výšin mezi prostý lid?

Odpověď:
To, že jsme kluci je pouze naše zdaní a klamné osobní přesvědčení. Když mě v obchodě dává přednost rozpustilá mládež, vím, že mezi mě dávno nepatřím :-)

Na druhou stranu otec nepatří mezi oficiální titulování, ale spíše neformální. Pokud byste chěl být přesný, tak budete kaplana oslovovat velebný pane, faráře důstojný pane, biskupa Vaše Excelence, kardinála Vaše Eminence... A bohoslovec - to už byl prosím ctihodný pán. :-)))
Tedy, tak to aspoň bylo dříve - jsou to jasné pozůstatky feudálního typu společnosti. Takže v porovnání s tím je oslovení otče výrazem přímého vztahu bez oficialit. Přece ani v rodině není otcovství nadřazená role, která by nutila ostatní členy k "psycho - socio - odstupu". Odstup nevytváří titul otec, matka, sestra, ale spíše způsob chování, výchova...

Já bych byl dokonce pro změnu (a snad to projde přes sněm :-), neboť se hrozím, že by se ke mě "-náctiletí" mohli chovat podobně jako ke svým rodičům. Jediné nebezpečí by pak hrozilo po užití označení nezahrnutého ve slovníku spisovné češtiny.

Jen by mě zajímalo, co by se užívalo jako místo něj. Na jedné svatbě mě matka ženicha oslovovala Hele-hele. Pravda, bylo na ní poznat, že oslava faktu, že má synátora konečně "s krku", ji tak trochu zmohla. :-)))

Tuto otázku spolu odpověděli R.D. Marek Slatinský (26) a R.D. Petr Šikula (29).