Otázka:
Chvála Kristu, mám dotaz ohledně liturgických překladů Písma svatého. V Lekcionářích jsou některá slova uvedena pouze v závorkách, ale při jejich vypuštění z kontextu většinou věta nedává smysl, neboť často jsou do závorek kladena slovesa nebo substantiva. Zajímá mě, jaký význam mají závorky v těchto textech, jaký důvod vedl překladatele nebo Liturgickou komisi k oddělení těchto slov závorkami. Za odpověď děkuji! Pavel

Odpověď:
Správně jste si povšiml, že vypustíme-li z textu některé z oněch slov v závorkách, ztrácí věta logiku. Tato slova totiž nejsou v původním řeckém (hebrejském) textu Písma, ovšem při doslovném překladu nemá text smysl. Můžeme to vysvětlit těmito důvody:
1) Řecká (i latinská) syntax (větná stavba) je odlišná od české (o hebrejské nemluvě); řečtina si například může dovolit vypouštět z věty sloveso být, má k dispozici větší arzenál participií apod.
2) Některé biblické texty obsahují citace z jiných pasáží; přitom se občas vytratí z věty podmět či jiný větný člen, který je sice zcela patrný z kontextu daného citátu, ne však z přesného překladu.
3) Autoři jednotlivých novozákonních knih nebyli rozenými řečtináři, občas se dopustili stylistických prohřešků (anakolutů apod.).
Tyto překladatelské nedostatky byly napraveny doplněním nejrůznějších slov, která pomáhají čtenáři pochopit smysl a logiku daného textu. Tato slova jsou uvedena v závorkách, aby čtenář věděl, že byla doplněna překladatelem, editorem či redaktorem, ovšem vynechat je při předčítání nelze - pak by se text stal nesrozumitelným.
Tento postup je zcela legitimní, používá jej např. i ekumenický překlad, v jehož textu jsou takové doplňky uvedeny kurzívou.

Autor odpovědi je filolog.