Otázka:
Trápí mě jeden úryvek z Písma – Zj 13,17–18: „aby nemohl nakupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslici jejího jména. To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest.“ Tento úryvek mi připominá dnešní dobu – všude na internetu chtějí náš mail, matematické označení WWW je 666, a WWW je označení většinou člověka nebo nějaké organizace nebo firmy. Zajimá mě váš názor. Je mi většinou z toho blbě a po nocích a večerech o tom uvažuji. Odpověď: V hebrejské abecedě skutečně stojí písmeno
waw/vau na šestém místě, stejně jako jeho (zaniklý) ekvivalent v abecedě řecké – tzv.
fau či
digamma, která se zapisovala znakem podobným našemu F. (Koneckonců mají abeceda hebrejská i řecká stejný fénický původ.) Je otázkou, zda toto hebrejské písmeno transkribovat jako
w, či
v; v zásadě je možné obojí. Řecká hláska zapisovaná písmenem
fau/digamma zanikla během 1. tisíciletí př. Kr.
Hebrejština i řečtina používaly k zápisu čísel písmena, každý jazyk různým způsobem. Rozhodně však způsob řečtiny (jazyka Nového zákona) nebyl čistě decimální – desítky se zapisovaly jinak než jednotky, tedy nikoli jako desetinásobky. Např. číslo 11 se nepsalo jako „alfa-alfa“ (AA'), tedy „jedna-jedna“, nýbrž „iota-alfa“ (IA'), tedy „deset-jedna“. Ono číslo ze Zjevení Janova (alias Apokalypsy) se v řečtině (tedy originálním jazyce Nového zákona) píše
nikoli jako
„šest-šest-šest“,
nýbrž „šest set-šedesát-šest“ (hexakosioi hexékonta hex), konkrétně se jedná o písmena „chí-ksí-fau/digamma“ (XΞF'). Veškerá „mystika tří šestek“ se tedy vytrácí do nenávratna. Troufám si na základě tohoto tvrdit, že analogie Zj 13,18 a zkratky „www“ je mylná. Nemluvě o tom, že některé pramenné rukopisy uvádějí ono číslo jako
616, tedy „chí-iota-fau/digamma“ (hexakosioi deka hex – XIF'). Toto číslo s největší pravděpodobností označovalo součet číselných hodnot jednotlivých písmen nějakého jména, snad římského císaře Nerona. Za posledních 1900 let se již vynořilo bezpočet „zaručených“ interpretací, koho že toto číslo má označovat – několik jich naleznete např. v Tolstého díle Vojna a mír (vzpomínám-li si dobře, Pierre Bezuchov byl na rozpacích, když zjistil, že se tak dá při troše dobré vůle vyložit jméno císaře Napoleona i jeho vlastní)…
Na závěr bych rád podotkl, že tyto stránky se otevřou i tehdy, zadáte-li jejich internetovou adresu bez tří w –
http://katolik.cz/ funguje také.