Odeslání otázky/odkazu na e-mail
Otázka:
Dobrý den, dovolte mi prosím, abych se Vás zeptala na Váš názor, který se týká různých výzkumů, či lépe řečeno odhadů, jak asi vypadal Ježíš. Mám dojem, že loni vyšel v novinách počítačový portrét pravděpodobné Ježíšovy podoby, vědci vycházeli z geografických podmínek Izraele, také se řídili různými úlomky kostí nalezených na území Izraele, jež pocházely z doby před 2000 lety, rovněž do PC portrétu zakomponovali vzhled současných obyvatel Izraele. Ale já si myslím, že takto sestavovat vzhled Ježíše naprosto nelze. Vzhledem k tomu, že je Syn Boha, tak pro něho přece neplatí žádné hranice v podobě geografické polohy země, nebo klasického vzhledu původních obyvatel. Ten počítačový obrázek totiž byl dost komický - údajný Ježíš tam vypadal jako nějaký přihlouplý pobuda, to byla přímo urážka Božího Syna. Vím, že každý v sobě nosí svou vlastní představu o tom, jak Ježíš asi vypadá, ale sestavovat jeho portrét na základě výše uvedených informací je podle mě absolutní nesmysl. Děkuji Vám za případné vyjádření svého názoru k tomuto tématu.
Odpověď:
Ač sám chovám k vědě a jejím poznatkům hluboký respekt, zrovna tyto pokusy mně příliš vědecké nepřipadají a nejsou víc než pouhou spekulací. Jak by asi vypadal počítačem sestavený portrét typického Čecha? Byl by tento portrét vůbec podobný alespoň někomu z reálných obyvatel? Souhlasím s Vámi, že sestavovat Ježíšův vzhled opravdu nelze. Protože nemáme žádný Ježíšův portrét, vycházeli umělci při jeho zobrazování jednak ze symboliky (zvláště ikony), jednak z fantazie, přičemž modely či inspiraci hledali u svých současníků podle dobového a místního ideálu krásy. Proto nepřekvapí, že se na různých obrazech setkáme s Ježíšem blondýnem, brunetem, asiatem, černochem, indiánem atd. Křesťanské umění si nekladlo za cíl reprodukovat historickou podoby Ježíše z Nazareta, ale vyjádřit tajemství Vtělení: neviditelné Boží Slovo na sebe vzalo lidskou podobu a stalo se skutečným člověkem. Takže zmíněné počítačové reprodukce se hodí maximálně na víkendové stránky časopisů jako čtení pro pobavení nebo do sbírky kuriozit.
Dobrý den, dovolte mi prosím, abych se Vás zeptala na Váš názor, který se týká různých výzkumů, či lépe řečeno odhadů, jak asi vypadal Ježíš. Mám dojem, že loni vyšel v novinách počítačový portrét pravděpodobné Ježíšovy podoby, vědci vycházeli z geografických podmínek Izraele, také se řídili různými úlomky kostí nalezených na území Izraele, jež pocházely z doby před 2000 lety, rovněž do PC portrétu zakomponovali vzhled současných obyvatel Izraele. Ale já si myslím, že takto sestavovat vzhled Ježíše naprosto nelze. Vzhledem k tomu, že je Syn Boha, tak pro něho přece neplatí žádné hranice v podobě geografické polohy země, nebo klasického vzhledu původních obyvatel. Ten počítačový obrázek totiž byl dost komický - údajný Ježíš tam vypadal jako nějaký přihlouplý pobuda, to byla přímo urážka Božího Syna. Vím, že každý v sobě nosí svou vlastní představu o tom, jak Ježíš asi vypadá, ale sestavovat jeho portrét na základě výše uvedených informací je podle mě absolutní nesmysl. Děkuji Vám za případné vyjádření svého názoru k tomuto tématu.
Odpověď:
Ač sám chovám k vědě a jejím poznatkům hluboký respekt, zrovna tyto pokusy mně příliš vědecké nepřipadají a nejsou víc než pouhou spekulací. Jak by asi vypadal počítačem sestavený portrét typického Čecha? Byl by tento portrét vůbec podobný alespoň někomu z reálných obyvatel? Souhlasím s Vámi, že sestavovat Ježíšův vzhled opravdu nelze. Protože nemáme žádný Ježíšův portrét, vycházeli umělci při jeho zobrazování jednak ze symboliky (zvláště ikony), jednak z fantazie, přičemž modely či inspiraci hledali u svých současníků podle dobového a místního ideálu krásy. Proto nepřekvapí, že se na různých obrazech setkáme s Ježíšem blondýnem, brunetem, asiatem, černochem, indiánem atd. Křesťanské umění si nekladlo za cíl reprodukovat historickou podoby Ježíše z Nazareta, ale vyjádřit tajemství Vtělení: neviditelné Boží Slovo na sebe vzalo lidskou podobu a stalo se skutečným člověkem. Takže zmíněné počítačové reprodukce se hodí maximálně na víkendové stránky časopisů jako čtení pro pobavení nebo do sbírky kuriozit.
