Otázka:
Jsem katolík, ale ne zrovna příliš znalý Písma a katechismu. Jako student antropologie jsem dělal pár rozhovorů o příbuzenství a rodině a názory a odpovědi bych chtěl konfrontovat se stanoviskem církve.
1)Rád bych, pokud byste mi mohli poskytnout "oficiální definici" rodiny a příbuzenství (kdo je příbuzný a co jej definuje).
2) Jaký je smysl a účel manželství?
3) Důvody rozvodu? Tato otázka, jež je součástí řízeného rozhovoru, je v případě katolického informátora peklo. Byl jsem nucen konstruovat bizarní případy, kdy by to bylo možné - např. dopustí-li se manželka závažného trestního činu (vražda), je to důvod k rozvodu? Informátor uvedl, že jediná (z mnou nastíněných možností) přípustná situace je přechod manželky k jiné víře (tím by se již na ni tato svátost manželská nevztahovala - souhlasíte?). A já se ptám, je-li zabití prohřešek vůči desateru, není to důvod k rozvodu?
4)Zajímalo by mě také, jaký je Váš názor na funkci kmotra z pozice adopce. Je kmotr jeden z čelních (primárních) adoptivních "rodičů" v případě osiření dítěte (nezletilého), a pokud ano, na jakém místě stojí (před/za prarodiči, strýci apod.) Odpověď: Jste student, takže Vám bude jistě stačit odkaz na příslušnou literaturu. Relevantní texty najdete na webu Knihovna křesťanské literatury, v kolonce Církevní dokumenty –
http://www.knihovna.net/ – doporučuji zejména Familiaris consortio a Kodex kanonického práva (stáhněte si i ZonerContext), po stáhnutí a nainstalování ve vyhledávači napište manželství a vyjede Vám toho dost.
Pár poznámek:
(1) Rozvod z povahy věci není možný vůbec (je-li manželství uzavřeno jako svátostné – církevní a platné; rozvod chápejme jako rozloučení manželství s možností uzavřít nové). Jedinou výjimkou je případ, kdy existuje manželství mezi dvěma nepokřtěnými (je chápáno jako nerozlučné z přirozeného práva), jeden z nich uvěří, nechá se pokřtít a druhý mu činí závažné překážky ve vyznávání jeho víry (např. bije apod.). V tomto případě se chápe právo na svobodné vyznání víry za nadřazené onomu manželství. Něco jiného je rozluka, která ze závažných důvodů samozřejmě možná je, ale neumožňuje uzavření nového manželství.
(2) Kmotr/a je v případě dítěte vedle rodičů garantem jeho křesťanské výchovy, v případě dospělého starším doprovázejícím ve víře. Např. ve slovenštině „krstný/á otec/mama“ naznačuje značnou blízkost; ostatně slovo kmotra pochází z lat.
cum matre, tj. „s matkou“, resp.
commater, tedy něco jako „spolumatka“. Kmotr býval (a mnohdy ještě je) chápán jako člen rodiny, existoval i zvyk, že v případě osiření vychoval svého kmotřence (proto bývali kmotry i manželé). Ale těžko dnes sestavovat žebříček nějaké příbuzenské přednosti při adopci.