Otázka:
Dobrý den,
zajímalo by mě, jak se církev staví k problematice Ježíšových sourozenců (Lk 8,19 - Παρεγενετο δε προς αυτον η μητηρ και οι αδελφοι αυτου) - předpokládám, že se myslí bratr ve významu sourozenec, který přišel s matkou, tedy dalším rodinným příslušníkem (i když to jistě mnozí nepřipouštějí); bratr v přeneseném významu se objevuje až v Ježíšově odpovědi (Μητηρ μου και αδελφοι μου ουτοι εισιν οι τον λογον του θεου ακουοντες και ποιουντες.), tedy něco jako bratr v Bohu.
Z rozhovorů s přáteli vím, že některé odnože církve a některé sekty (co si budeme nalhávat, i křesťanství bylo původně sektou, tak je neodsuzujme) o Kristových sourozencích mluví běžně, proč tedy katolická církev taktně mlčí? Alespoň to je můj subjektivní dojem.
Narušuje to snad vnímání Panny Marie jako „čisté“ a panny?
Děkuji za odpověď. Odpověď: Je pravda, že v Novém zákoně najdeme na několika místech zmínku o Ježíšových sourozencích. Dokonce čtyři Ježíšovi „bratři“ jsou uvedeni jmenovitě:
„Což to není syn tesaře? Což se jeho matka nejmenuje Maria a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? A nejsou všechny jeho sestry u nás?“ (Mt 13,55n). Tak mluví Písmo a nikdo to nepopírá.
Už ale nepanuje shoda v tom, co přesně se tím rozumí. Jaký je opravdový vztah mezi Ježíšem a těmito muži? Můžeme uvést tři různé názory:
1.
„Bratři“ byli mladší děti Josefa a Marie. Tuto myšlenku podporuje doslovný výklad výše uvedeného citátu a na první pohled se dá podpořit ještě dalšími dvěma citacemi: použití výrazu „prvorozený“ v Lukášově evangeliu 2,7 a také zmínka o tom, že „spolu nežili, dokud neporodila syna“ (Mt 1,25). Jenže z Písma víme, že slovo
prvorozený se používá dost volně a může znamenat prostě
prvního syna, aniž by se vědělo, zda budou následovat ještě další. Také verš Matoušova evangelia nechává na nás, jak další vývoj pochopíme.
Tento první názor vehementně zastával Helvitius ve 4. st., ale jeho učení bylo odsouzeno. Vrátila se k němu až reformace, ale také ne hned. Velcí autoři – Kalvín, Luther, Zwingli – mluví o Marii jako neposkvrněné a panně.
2.
„Bratři“ byli děti Josefa s předchozí manželkou. Tato teorie, která má své základy v apokryfním Jakubově protoevangeliu (VIII,3–IX,2), se rozšířila ve druhém a třetím století a dodnes ji zastávají východní křesťané. Klasická tradice římské církve však i Josefa považuje za spravedlivého a čistého.
3.
„Bratři“ byli ve skutečnosti Ježíšovými bratranci. Tento názor je součástí učení římskokatolické církve a vychází z toho, že v raných křesťanských dobách nebyl ještě ujasněn pojem „bratr“. Hebrejština tento výraz používala pro širší okruh příbuzenstva. Řečtina, kterou je napsán Nový zákon, rozlišuje mezi bratrem a bratrancem, ale je možné, že evangelisté prostě přeložili používaný posvěcený termín „bratři Páně“. Jejich matkou byla nejspíš Mariina sestra nebo švagrová, žena bratra svatého Josefa.
Katolická tradice sice po nějaký čas zvažovala totožnost Pánových bratří, nikdy však neustoupila od tvrzení o stálém Mariině panenství, které se objevuje hned v prvních křesťanských spisech a stále se předává ve víře lidí.
Na toto téma odpovídají i otázky
117 a
552.