Odeslání otázky/odkazu na e-mail
Otázka:
Dobrý den, chtěl bych se optat zda ve farnostech /400 farníků/musí být rady a) pastorační b) farní c) ekonomická a pokud ano jak mají být do nich vybiráni zástupci a kolik jich zhruba v každé má být?Je důvodem si stěžovat pokud nemáme přístup k zápisům z jednání těchto rad či kdyby některá z rad neexistovala?Jsem mladý a přiznám se že nemám přehled co tyto rady dělají, čím se zabyvají.Děkuji za odpovědi.
Odpověď:
Díky za hodně zajímavou otázku, která se týká jistě mnohých lidí ve farnostech.
Kodex církevního práva (CIC) k tomuto říká:
Kán. 536: § 1: Je-li podle úsudku diecézního biskupa po vyslechnutí kněžské rady vhodné, ať se v každé farnosti zřídí pastorační rada, které předsedá farář, v níž by zvolení věřící spolu s těmi, kteří ze svého úřadu mají účast na pastorační činnosti ve farnosti, pomáhali k rozvoji pastýřské péče.
§ 2: Pastorační rada má pouze poradní hlas a řídí se předpisy vydanými diecézním biskupem.
Kán. 537: V každé farnosti ať je rada pro hospodářské záležitosti, která se řídí kromě předpisů obecného práva i předpisy vydanými biskupem. V ní podle těchto předpisů vybraní věřící poskytují pomoc faráři ve správě farního majetku bez újmy předpisu kán. 532.
Vyplývá z toho, že ekonomická rada je ve farnosti poviností. Ohledně pastorační rady zaleží na tom, jestli ji místní biskup zavede také jako závazek (diecézní stanovy pastoračních farních rad) nebo ji doporučí a nechá na moudrosti faráře, kde a kdy tuto pastorační farní radu zavede. Obě varianty mají svoje plusy i mínusy. Termíny "farní rada" a "pastorační rada" jsou významem prakticky totožné. "Farní radou" je někdy chápaná pastorační farní rada, která zahrnuje i radu ekonomickou, nebo se jde o radu, kde se jedná spíše o správu a údržbu farních budov a o církevní slávnosti než o pastorační otázky.
Jak mají být členové pastorační farní rady vybíráni nebo voleni, to záleží na stanovách (pokud jsou k dispozici) nebo na rozhodnutí faráře a jeho spolupracovníků. Častou variantou je ta, kdy polovinu kandidátů volí členové farní obce a druhou polovinu jmenuje místní kněz. Ten poměr může být i jiný. Volba může být přímá - jednokolová: na volební lístek napíší jednotliví farníci jména těch, které považují za vhodné (podle stanoveného počtu jmen). Ti, kteří dostanou nejvíce hlasů, dostávají se přímo do rady (pokud s tím souhlasí). Nebo může být volba dvoukolová, většinou se uplatní ve větších farnostech. První kolo je podobné výše uvedenému systému. Do druhého kola se už dostane jen určitý počet kandidátů, kteří se mohou nějak stručně představit, třeba ve farním zpravodaji. Ve druhém kole už se volí jen z této kandidátky. Druhou část pastorační farní rady může jmenovat farář. To se někomu nemusí zrovna líbit, někdo řekne, že je to popření demokracie atd. Námitka je to ale spíše akademická než že by odpovídala skutečnosti. Pokud někdo chápe dopředu PFR jako jakýsi spolek mocenských skupin, pak je asi lepší ji vůbec nerozjíždět. Z vlastní zkušenosti vím, že když jsme zakládali farní radu, tak ti mnou jmenovaní - až na asi jednu výjimku - stejně pocházeli z toho seznamu volených jmen, následovali hned po těch, kteří se dostali do rady volbou. Farář tímto způsobem může do tohoto pracovního týmu dostat i nějaké lidi, kteří jsou trochu nenápadní, ale mohou být hodně prospěšní.
Z podstaty věci by se měly samozřejmě závěry jednání rady zveřejňovat všem ostatním členům farnosti - skrze zápis na farní nástěnce nebo ve farním časopise nebo v ohláškách.
Počet členů ve farní radě opět mohou nějak upravovat stanovy, nebo prostě počet odpovídá velikosti farnosti a jiným okolnostem. Z vlastní zkušenosti jsem někde měl šest členů PFR, jinde třeba dvanáct (když jsem míval 4 až 8 farností :-)).
To, co PFR nebo ekonomické farní rady mají dělat, to obecně naznačují už výše uvedené texty CIC. Myslím si, že taková rada může být vynikajícím prostředkem pro růst farnosti, kde růst se týká lidí ve farnosti a stejně tak i místního faráře. Může být společným nasloucháním Božím záměrům. FPR má připravovat pastorační program farnosti (třeba na rok), nebo se i věnovat širší a dlouhodobější vizi pro danou farnost. Má se ptát, které skupiny lidí nebo kteří jednotlivci potřebují nějakou pomoc. Zároveň se starat o živou liturgii, o předávání víry, o dobré prostředky pro život modlitby. Také podporuje vztahy farnosti k jednotlivým organizacím a skupinám v obci.
Osobně jsem měl s FPR vynikající zkušenosti. Byla to pro mě škola vzájemné důvěry, trvalo u členů i u mě nějakou dobu, než ta důvěra opravdu stála za to. Jsem přesvědčený, že v drtivé většině farností taková rada může být uvedena do života. Ano, někdy je potřeba určitou dobu počkat, aby trochu farář poznal lidi ve své farnosti a obráceně. Problematické je to tím pádem ve farnostech, kde se personální změny dělají příliš často. Dlouho ale čekat není třeba, ani čekat, až "na to budou farníci připravení" - to je často známka nerealistických představ faráře. Může se za tím skrývat strach z takové rady, nebo bezradnost, nebo neochota faráře nechat si "mluvit do farnosti". Někde se může jednat o neochotu farníků - ale to se v této věci stane opravdu málokdy.
I když by se zdálo, že by mohlo pomoci zavést povinnost farních pastoračních rad, osobně se mi jeví jako lepší řešení ta pomalejší cesta, cesta z vlastní a vnitřní motivace. Po narušení farních poměrů desetiletími komunismu nemáme tento dialogický a respektující přístup dostatečně pod kůží. FPR "za každou cenu" může věci spíš komplikovat. Myslím si, že se ale věci obracejí k lepšímu, PFR postupně ve farnostech vznikají. Chce to v této věci víc osvěty-vzdělání, víc dobrých příkladů, víc trpělivosti a schopnosti připravovat dobré podmínky pro vznik FPR.
Některé další informace se dají dočíst např. zde
Dobrý den, chtěl bych se optat zda ve farnostech /400 farníků/musí být rady a) pastorační b) farní c) ekonomická a pokud ano jak mají být do nich vybiráni zástupci a kolik jich zhruba v každé má být?Je důvodem si stěžovat pokud nemáme přístup k zápisům z jednání těchto rad či kdyby některá z rad neexistovala?Jsem mladý a přiznám se že nemám přehled co tyto rady dělají, čím se zabyvají.Děkuji za odpovědi.
Odpověď:
Díky za hodně zajímavou otázku, která se týká jistě mnohých lidí ve farnostech.
Kodex církevního práva (CIC) k tomuto říká:
Kán. 536: § 1: Je-li podle úsudku diecézního biskupa po vyslechnutí kněžské rady vhodné, ať se v každé farnosti zřídí pastorační rada, které předsedá farář, v níž by zvolení věřící spolu s těmi, kteří ze svého úřadu mají účast na pastorační činnosti ve farnosti, pomáhali k rozvoji pastýřské péče.
§ 2: Pastorační rada má pouze poradní hlas a řídí se předpisy vydanými diecézním biskupem.
Kán. 537: V každé farnosti ať je rada pro hospodářské záležitosti, která se řídí kromě předpisů obecného práva i předpisy vydanými biskupem. V ní podle těchto předpisů vybraní věřící poskytují pomoc faráři ve správě farního majetku bez újmy předpisu kán. 532.
Vyplývá z toho, že ekonomická rada je ve farnosti poviností. Ohledně pastorační rady zaleží na tom, jestli ji místní biskup zavede také jako závazek (diecézní stanovy pastoračních farních rad) nebo ji doporučí a nechá na moudrosti faráře, kde a kdy tuto pastorační farní radu zavede. Obě varianty mají svoje plusy i mínusy. Termíny "farní rada" a "pastorační rada" jsou významem prakticky totožné. "Farní radou" je někdy chápaná pastorační farní rada, která zahrnuje i radu ekonomickou, nebo se jde o radu, kde se jedná spíše o správu a údržbu farních budov a o církevní slávnosti než o pastorační otázky.
Jak mají být členové pastorační farní rady vybíráni nebo voleni, to záleží na stanovách (pokud jsou k dispozici) nebo na rozhodnutí faráře a jeho spolupracovníků. Častou variantou je ta, kdy polovinu kandidátů volí členové farní obce a druhou polovinu jmenuje místní kněz. Ten poměr může být i jiný. Volba může být přímá - jednokolová: na volební lístek napíší jednotliví farníci jména těch, které považují za vhodné (podle stanoveného počtu jmen). Ti, kteří dostanou nejvíce hlasů, dostávají se přímo do rady (pokud s tím souhlasí). Nebo může být volba dvoukolová, většinou se uplatní ve větších farnostech. První kolo je podobné výše uvedenému systému. Do druhého kola se už dostane jen určitý počet kandidátů, kteří se mohou nějak stručně představit, třeba ve farním zpravodaji. Ve druhém kole už se volí jen z této kandidátky. Druhou část pastorační farní rady může jmenovat farář. To se někomu nemusí zrovna líbit, někdo řekne, že je to popření demokracie atd. Námitka je to ale spíše akademická než že by odpovídala skutečnosti. Pokud někdo chápe dopředu PFR jako jakýsi spolek mocenských skupin, pak je asi lepší ji vůbec nerozjíždět. Z vlastní zkušenosti vím, že když jsme zakládali farní radu, tak ti mnou jmenovaní - až na asi jednu výjimku - stejně pocházeli z toho seznamu volených jmen, následovali hned po těch, kteří se dostali do rady volbou. Farář tímto způsobem může do tohoto pracovního týmu dostat i nějaké lidi, kteří jsou trochu nenápadní, ale mohou být hodně prospěšní.
Z podstaty věci by se měly samozřejmě závěry jednání rady zveřejňovat všem ostatním členům farnosti - skrze zápis na farní nástěnce nebo ve farním časopise nebo v ohláškách.
Počet členů ve farní radě opět mohou nějak upravovat stanovy, nebo prostě počet odpovídá velikosti farnosti a jiným okolnostem. Z vlastní zkušenosti jsem někde měl šest členů PFR, jinde třeba dvanáct (když jsem míval 4 až 8 farností :-)).
To, co PFR nebo ekonomické farní rady mají dělat, to obecně naznačují už výše uvedené texty CIC. Myslím si, že taková rada může být vynikajícím prostředkem pro růst farnosti, kde růst se týká lidí ve farnosti a stejně tak i místního faráře. Může být společným nasloucháním Božím záměrům. FPR má připravovat pastorační program farnosti (třeba na rok), nebo se i věnovat širší a dlouhodobější vizi pro danou farnost. Má se ptát, které skupiny lidí nebo kteří jednotlivci potřebují nějakou pomoc. Zároveň se starat o živou liturgii, o předávání víry, o dobré prostředky pro život modlitby. Také podporuje vztahy farnosti k jednotlivým organizacím a skupinám v obci.
Osobně jsem měl s FPR vynikající zkušenosti. Byla to pro mě škola vzájemné důvěry, trvalo u členů i u mě nějakou dobu, než ta důvěra opravdu stála za to. Jsem přesvědčený, že v drtivé většině farností taková rada může být uvedena do života. Ano, někdy je potřeba určitou dobu počkat, aby trochu farář poznal lidi ve své farnosti a obráceně. Problematické je to tím pádem ve farnostech, kde se personální změny dělají příliš často. Dlouho ale čekat není třeba, ani čekat, až "na to budou farníci připravení" - to je často známka nerealistických představ faráře. Může se za tím skrývat strach z takové rady, nebo bezradnost, nebo neochota faráře nechat si "mluvit do farnosti". Někde se může jednat o neochotu farníků - ale to se v této věci stane opravdu málokdy.
I když by se zdálo, že by mohlo pomoci zavést povinnost farních pastoračních rad, osobně se mi jeví jako lepší řešení ta pomalejší cesta, cesta z vlastní a vnitřní motivace. Po narušení farních poměrů desetiletími komunismu nemáme tento dialogický a respektující přístup dostatečně pod kůží. FPR "za každou cenu" může věci spíš komplikovat. Myslím si, že se ale věci obracejí k lepšímu, PFR postupně ve farnostech vznikají. Chce to v této věci víc osvěty-vzdělání, víc dobrých příkladů, víc trpělivosti a schopnosti připravovat dobré podmínky pro vznik FPR.
Některé další informace se dají dočíst např. zde
