Otázka:
Zajímalo by mne, jak daleko je řešení otázky navracení církevního majetku státem. Před cca 14 dny stát vrátil židovské náboženské obci cca 600 staveb, v tom případě netuším, proč není možné vrátit církevní stavby i katolické církvi.

Odpověď:
Také nechápu, proč je to takový problém, a politici nedokážou dát rozumnou odpověď. Misto toho, aby napravili zločin, který udělali jejich předchůdci, budou mluvit o ideálu církve chudé, pokorné, která má krmit chudáky a starat se o ty, o které stát nemá zájem - a hlavně nestrkat nos do politiky... Jako když se zloděj hájí tím, že by ten, komu něco ukradl, měl být prostě chudý, takže nic špatného neudělal!!! Nevím, co by dotyční politici dělali, kdyby někdo sáhl na jejich osobní majetek...
Zabavení církevního majetku je krádež a z tohoto pohledu se musí posuzovat. Je však zajímavé, jak se dá i toto zmanipulovat. Průměrný český člověk je díky médiím přesvědčen, že zločin páchá církev, která se hlásí o svá práva. Na jedné straně se volá po církvi chudé, na druhé straně se automaticky předpokládá, že se církev postará o ty, kdo nic nemají. Ale z čeho? Dřívější lukrativní církevní majetek živil aktivity (školy, nemocnice, chudobince) opravy památek, obživu duchovních atd. Dnes tento zdroj příjmů není a církev je plně závislá na státu. Ten se ovšem své povinnosti živit církev (jak se v roce 1948 zavázal) chce zbavit, na druhou stranu vrátit nic nechce (nehledě na to, že tento majetek je většinou ve zdevastovaném stavu). Ideální by bylo, kdyby stát to, co zničil, uvedl do původního stavu, a tak předal zpět pravému majiteli. Jestli se toho dočkáme, to opravdu nevím. Tahanice už trvají hodně dlouho...