Odpověď:

Pro sejmutí církevních trestů po závažných proviněních je v diecézi ustanoven kanovník penitenciář a v Říme kardinál penitenciář. Paenitentiaria Apostolica je jeho úřad.

V určitých případech je totiž rozhřešení vyhrazeno biskupovi (Jan 20;23). On má plnost kněžství; ten pak pro těžké morální otázky pověřuje penitenciáře (tzv. zpovědní fakulta se také neudílí automaticky všem kněžím). Dále o tom pojednává otázka 121.

Jedině papež může soudit:
- nejvyšší představitele (kardinály, legáty, biskupy...) - projednává to Římská rota.
- veřejná porušení (mravnostní a svátostné delikty kleriků) - řeší se na Kongregaci pro nauku víry.
- porušení pečeti svátosti smíření - pověřuje Apoštolskou penitenciérii.
Při pochybnostech pak řeší kardinálové uvedené provinění přímo s papežem.

V dalších vyhrazených věcech je možné se obrátit případně na místního kardinála (znesvěcení Eucharistie, fyzické napadení papeže, rozhřešení spoluviníka proti 6. přikázání). Sejmutí trestu exkomunikace za potrat, odpad od víry či záznam zpovědi kajícníkem jsou také v pravomoci diecézního biskupa.

Podobná praxe pochází od papeže Kornelia (204), který řešil otázku odpadlých křesťanů, když za pronásledavání obětovali modlám. Ze IV. Lateránského koncilu pak pochází ustanovení penitenciářů při každé katedrále, což v Říme zastávali kardinálové.
Kardinál penitenciář má zvláštní postavení: schvaluje způsob získávání odpustků, pomáhá při otvírání Svaté brány u Sv.Petra a provází modlitbami papeže v jeho poslední hodině. Ještě se s ním můžete setkat ve Svatém týdnu, kdy uděluje svátost smíření spolu s ostatními penitenciáři v římských bazilikách, stejně jako to dělá Sv.Otec na Velký Pátek.

Tato nejvyšší instance se běžně nevyužívá. A navíc je důležité připomenout, že uvedené tresty nestupují, pokud o nich dotyčný nevěděl. Ale přesto, případná žádost na Penitenciérii se podává výhradně písemně na adresu Penitenzieria Apostolica Vatikán.

Pokud se někdo dostane do vážné situace, že by nedostal při svátosti smíření rozhřešení (a nechce se zpovídat kardinálovi), domluví se se zpovědníkem za pár týdnů. Většinou tuto záležitost vyřizuje právě on, protože žadatelovo jméno nemůže nikde figurovat. Uvádí se jen "pepík" či "jmenovaná osoba" místo konkrétního jména. Musí však třeba řádně popsat případ, dopis datovat, podepsat a označit zpáteční adresou. Až kněz obdrží pověření k zbavení církevního trestu, potvrdí kajícníkovi před rozhřešením: V síle mě udělené moci tě zbavuji trestu exkomunikace + a list pak zničí.
Mohl by také žádat někdo jiný, komu by přišla odpověď anebo zvolit příjemce, který ji předá. V korespondenci lze použít libovolného jazyka, protože z různých řádů jsou přibírání zpovědníci ustanovení při římských bazilikách (i při pouti do Říma se můžete vyzpovídat česky.) Na dopisy psané ve světově používaném jazyce přichází odpověď obratem.

V úvahu může ještě připadat žádost o vyjímku kvůli nějaké překážce k uzavření manželství. Ale ostatní manželské právo patří do kompetence Římské roty. Jen doufám, že tyto zkušenosti budou pouze teoretické a k pochopení fungování postupu.