Odpověď:

Osobně doufám, že Vám modlitba již přinesla celou řadu řešení, ale přidám i některé své poznámky. Bohužel nás nesmí překvapovat, že problémy, které dlouho rostly, se nedají vyřešit za krátkou chvíli. Zde je třeba trpělivosti a jisté vynalézavosti. Přesto se nemáme nechat strhnout ke zkratkovitým řešením. Náš tlak má být pevný, ale laskavý. To, čeho chceme dosáhnout, má být dobře promyšlené. Svá přání máme formulovat klidně a pevně i při různých vyhrožováních druhé strany. Tam, kde bychom se museli skutečně rozhodnout, zda díky svým požadavkům přijdeme o peníze, musíme jasně vědět, zda nám to stojí za to. Je také možné navštívit nějakou rodinnou poradnu, např. poradnu s katolickou orientací Bethesda na Starobrněnské 7 v Brně. Chtěla jste se však zdokonalovat v poslušnosti a já Vám radím do války.

Co se týká právě poslušnosti je třeba říci, že vlastně nikdy neexistuje jen jedna poslušnost, ale jde o jakousi harmonii poslušností. Jde o to poslouchat Boha; ale cest, jak poznat Boží vůli, je vždy více. Jsou to lidé, konkrétní události, zásady... To vše není jednoduché srovnat do jednoznačného pokynu. Mám se jít modlit, nebo mám udělat dlouho odkládanou práci? Mám poslechnout představeného, i když je tu takováto neočekávaná situace? Nepopírám ovšem velkou hodnotu poslušnosti, která dokonce dodává skutku vykonanému z poslušnosti zvláštní hodnotu pokory. A celou řadu myšlenek na toto téma nabízí R. Cantalamessa v knize "Poslušnost".

K poslušnosti v manželství bych řekl, že o ní církevní dokumenty poslední doby nikde nemluví. Manželé si poslušnost neslibují. To však neznamená, že by v manželství poslušnost neměla své místo; ale nikoli v podobě vydávání nařízení. Jde spíše o vzájemné podřízení obou partnerů. Známá Pavlova věta, že ženy mají být podřízeny svým mužům z Ef 5,24 (kterou před půl rokem s podivuhodnou odvahou hájil v doslovném znění na veřejnosti Cyril Svoboda) odráží především tehdejší pohled na manželství, kterému chce Pavel dodat novou motivaci a nový obsah. Myslím ale, že Pavlova rada už sama v sobě ukazuje na své hranice. Svatý Pavel chce, aby ženy byly podřízeny svým mužům jako Církev Kristu. Je zcela jasné, že ani pro svatého Pavla nemohl být vztah mezi mužem a ženou stejně disproporční jako je bezesporu mezi Kristem - Vykupitelem a Církví - vykoupenou nevěstou. Žena narozdíl od Církve není do rovnosti vztahu povýšena nezaslouženě od svého partnera. Pavel jako rabín dobře věděl o tom, že žena byla stvořena jako pomoc člověku rovná. Vztah mezi manžely se vztahu mezi Kristem a Církví nemůže podobat v prvé řadě poslušností, která spíše v Písmu kopíruje dobové poměry, ale pozoruhodnou láskou překlenující i propasti, láskou, kterou Kristus po svém vykoupení člověka a všech jeho vztahů povyšuje na svátost. Ostatně kousek dál v listu Efezským (Ef 6, 5) Pavel radí otrokům, aby poslouchali své pány. Z toho nemůžeme vyvozovat křesťanské schvalování otroctví a podobně ani z Pavlovy rady manželům nemůžeme vyvozovat manželskou poslušnost. Existují ovšem v Církvi skupiny, které Pavlovy myšlenky rozvíjejí, a poukazují na to, že jim svěření rozhodování do rukou muže přináší v manželství skutečné požehnání. Plyne to z jistého přirozeného rozdělení rolí v rodině a z toho, že manželství skutečně vyjadřuje vztah mezi Kristem a Církví, kterému je zřejmě možné dát tímto způsobem vyniknout, ale v žádném případě nemůže jít o poslušnost v řeholním smyslu slova. Jde vždy o krásný a delikátní úkol, ke kterému však zřejmě každé manželství musí hledat cestu v plné svobodě samo.

Mohu samozřejmě doporučit různé vzory jako svaté manželky, ať už sv. Zdislavu nebo sv. Helenu. Vždy ale musíme pamatovat na to, že se od svatých z dávných dob máme učit především duchu jejich jednání, který je vedl a ne pouze slepě kopírovat. Obecně je dobré si vzhledem k pěstování ctností uvědomit, že kromě lásky můžeme u každé ctnosti hřešit nejen jejím nedostatkem, ale také jejím přeháněním. Ctnosti nelze pěstovat jako květinky, izolovaně. Tvoří určitý organismus, který je dobré mít vždy alespoň v druhém pohledu na očích jako celek.